Euforie - Série 1

Vzhledem k tomu, že jsem dospíval v 90. letech, tak jsme se dost navyváděli a zobrazované mne nikterak nepohoršuje. Nicméně o totální krizi identity současných generací jsme si mohli nechat jen zdát, za což jsem opravdu vděčen. Pokud se seriál snažil tuto krizi vyjádřit, pak se mu to dost daří a zasloužil by o hvězdu dvě víc. To si ale v nejmenším nemyslím... (25.11.2020)

První sezóna neodstartovala nejlépe. Tedy, z mého pohledu. Pilotní epizoda mě docela otrávila, a kdybych už celou záležitost neměl doma, asi bych už ve sledování nepokračoval. Tvůrci ale v dalších dílech zlepšovali svůj výkon takovým způsobem, že byl střed řady velmi dobrý, což mě ukolébalo, a zhoršování kvality, které nastoupilo s blížícím se závěrem, mě překvapilo. Moji rostoucí nespokojenost pak ještě prohloubily oba speciály (zvlášť ten první byl jen nudnou, prázdnou žvanírnou). K nadšení mám sice daleko, ale druhou sezónu určitě uvidím, protože ji mám taky doma, tudíž je to nevyhnutelné. / Poučení: Kam čert nemůže, nastrčí dealera aneb Kdo neznásilňuje, není bílý heterosexuál. (16.07.2022)

O tom, jaký je život s poruchou osobnosti (poruchami). Film je mi dost blízký, protože dost podobný dětství, pubertu a dospívání jsem měla taky. Útěk od emocí k drogám a k alkoholu nikam nevede, ale tato společnost nenabízí moc jiných variant. Pokřivené vztahy v rodině a nevyrovnaní rodiče dětem nepomohou, a mohou je dohnat až k ztrátě života. Poučení z toho plyne: neohlížet se na rodinu a hledat sám sebe a žít svůj život. Jinak se lidstvo nikam neposune. Velmi dobře zahrané. (11.11.2021)

Měl jsem z toho dost obavy, ale nakonec mě to celkem oslovilo. Líbilo se mi, jak je to v některých momentech krásně barevné, hodně působivě sestříhané, a skoro celou dobu k tomu hraje absolutně bezchybný soundtrack. Bavilo mě i obsazení většiny postav, všechny ty holky mi přišly hodně zajímavé, problém jsem měl akorát s tou Zendayou, na kterou mě prostě nebaví koukat, byť herecky proti ní asi nic moc říct nejde. Samotný námět seriálu mi osobně přijde dost fádní - nemůžu se zbavit dojmu, že podobné produkce o fetujících a sexuálně experimentujících teenagerech už jsem viděl tuny - ale přesto jsem v Euphorii sem tam zahlédl osvěžující závany filmařské invence, které mě tam potěšily, a díky nimž mi přijde, že lidi co to napsali, nebyli asi úplně blbý. Možná, že ale úplně nejzábavnější mi na tom přišlo si představovat, jak ten seriál může šokovat někoho, kdo neví, která bije a jak to dnes chodí, což je asi špatně. Btw. extra 2 epizody navíc už mě nezajímaly a bez druhé série asi klidně můžu taky žít. (13.03.2022)

HBO zase zasadilo seriálovým konvencím tvrdou ránu. Po všemi oceňovaném Chernobylu, jenž byl kvalitativní hřeb naturalistického pojetí největší jaderné katastrofy světa, přišli s vlastím přídavkem do kategorie teen dramat. A zase předvedli to nejlepší. Euphoria ve stojaté vodě této kategorie zaujímá gejzír neskutečných nápadů a nezvyklostí. Klasické vypravěčské postupy jsou svrženy do hlubin, tvůrci si cestou více artovou zajistili dnes už potřebnou originalitu a určité divácké zaujetí. Premisa je prostým základem tohoto nahořklého dortíku, jenž se moc neliší od konkurenčních cukráren, avšak suroviny přidané do samotného základu a na samotný povrch jsou neochutnané pochoutky, jež nemají jen za úkol přivodit jazýčku mňamkozní orgie, ale také ho s lehkou a autorsky míněnou upřímností znechutit. Prostorová práce s charaktery, na sytě proměnlivých barvičkách postavené vizuálno, nezvyklé kompoziční hrátky podepřené nestoudnými kamerovými úhly, generačně odpovídající soundtrack a výpovědní hodnota o dnešních náctiletých s maximální upřímností. To vše pod souhrnným názvem "Kategorická odlišnost" je rozpoznávací prvek tohoto nečekaného příspěvku a já jsem nadšen a s očekáváním čekajícím v mém srdíčku čekám na druhé kolo tohoto zrcadla, jež je vkusně staveno před produkci Netflixu a jeho jednolitých pohledů na stejnou generaci přes brýle s více či méně narůžovělými sklíčky. 9/10 (07.08.2019)