Réžia:
Florence MiailheKamera:
Jaroslav FišerHudba:
Philipp E. KümpelHrajú:
Taťjana Medvecká, Alžběta Volhejnová, Miloslav Frýdl, Zlata Adamovská, Zuzana Stivínová, Ota Jirák, Zuzana Kronerová, Richard KrajčoVOD (1)
Obsahy(1)
Celovečerný animovaný film, sledujúci dramatické cesty súrodencov Kyony a jej brata Adriela, ktorí utekajú pred prenasledovaním z bližšie neidentifikovanej východoeurópskej krajiny. Príbeh o našej večnej snahe, s ktorou sme schopní riskovať vlastný život a pritom hľadať nový domov, v ktorom by sme mohli lepšie žiť. Na tejto ceste za nádejou ľudia prekonávajú najrôznejšie nebezpečenstvá a najnemožnejšie situácie. Poháňa ich vedomie, kým v skutočnosti sú, pred čím utekajú a v čo dúfajú. Nakoniec sa z takejto skúsenosti stáva príbeh, ktorý stojí za to znova a znova rozprávať. (ASFK)
(viac)Videá (5)
Recenzie (22)
Film sice zaujme zejména nepříliš obvyklou animací na sklo, ale vizuální stránka není jedinou silnou stránkou filmu. Autoři artových animovaných filmů jsou totiž zřejmě poslední kategorií tvůrců, kteří opravdu přemýšlejí nad každou scénou, zda je ve filmu nutná. Díky tomu film dosahuje délky pouhých 80 minut, která se povedla bez zaváhání zaplnit silným příběhem dvou dětských uprchlíků. Autorka sice vyprávění zasadila do smyšlených kulis, ale věnovala ho babičce, která jako malá utekla z Kyjeva. Český dabing je povedený. ()
No nič, animácia ako z nejakého Gaugainoveho obrazu. Alebo Marca Chagalla. Pekné na obraze, v pohybe už menej. Farebnosť bola predčená príbehom. Je to umenie, ale nie každý ho dokáže doceniť. Film vo svojej podstate môže odkazovať na akúkoľvek vojnovú situáciu, kde je obyvateľstvo nútené utiecť. Aktuálne ale sadla do noty rusko-ukrajinskému konfliktu a keďže aj režisérka vytvorila tento film podľa úteku svojej starej mamy z Odesy v roku 1905, je to ozaj príznačné. ()
Výtvarně naprosto ploché až odpudivé. Viděl jsem asi tak půlku a stačilo. Chápu, že tato technologie je na celovečerák dost masakr, ale paní režisérka by si měla být více vědoma svých schopností a do ničeho takhle dlouhého se již nepouštět. *** Viděno v Pardubickém letním kině. Smutné je, že tento samotný celovečerní film byl překonán jak krátkým animovaným předfilmem podobnou technikou od studentů FAMU nebo co to bylo (namluvil to tuším Goldflam), tak i dokumentem o vzniku tohoto celovečerního filmu samotného, ve kterém nám paní režisérka zaníceně vysvětlovala jak jsou její kraťasy oceňované a boží a proto začala točit tohle... *** Jakožto fanda animáků jsem tohle fakt nedal... když už animáky pro dospělé, tak ať to má aspoň pořádný vizuál. Vyprávět závažné téma vizuálním ztvárněním, které odpovídalo tak pohádce O ptáku ohnivákovi mi nepřijde moc ideální. ()
Půvabná animace na skle je zobecněním útrap lidí na útěku. Museli opustit rodné místo, kde jim hrozí smrt a doufají, že nakonec najdou bezpečný koutek. Sourozenci Kyona a Adriel v pubertálním věku musí projevit mimořádnou odolnost a víru, že cesta má smysl. Bez rodičů, zranitelní nejen fyzicky, teprve objevují, jak potřebují jeden druhého. A také předčasně poznávají drsnost dospěláckého prostředí, kde není nic černobílého, ale všechno, úplně všechno je šedé. Cena za přežití může být drsně vysoká a nemusí se vyplatit věřit kamarádům. ()
Pro animáky mám prostě slabost a častokrát mi stačí málo k tomu, abych se do nich zamiloval – zvláště pak když nesou stopy zlatých českých ručiček. Což platí i pro koprodukční snímek Přes hranici, jenž vznikal celých 12 let, jelikož využívá neobvyklou, zcela novátorskou a dost náročnou animační techniku – a tou je malba na sklo, která celému motivu útěku z domova a jeho následném hledání [jehož prostřednictvím zároveň apeluje na problematiku migrační krize] dodává nejen působivost, ale i unikátní výtvarný punc.... Tohle je zkrátka důkaz že Česko [a Evropa celkově] má jedinečnou příležitost se opět stát velmocí v produkci umělecky ambiciózních animovaných filmů – ať už kreslených, stop-motion, či loutkových (3D animáky radši nechte Pixaru). ()
Galéria (27)
Fotka © Maur film
Reklama