Oko

Vo svojej scenáristickej podobe nevýnimočný film. Má však atmosféru, hororovú poetickosť, dobré stupňovanie napätia. Je to hlavne o citlivom šikmookom prístupe (zabite ma, ale preto sa mi páčil aj americký KRUH 2). Kvalitný duchársky film, ktorý sa do vás zahryzne hneď na začiatku, ale pri tom vôbec netlačí na pílu... (03.02.2009)

Na asijské filmy jsem celkem zatížený. Patří mezi moje nejoblíbenější a je celkem jedno odkud pocházejí. Ne všechny mě však dokázali uspokojit natolik, abych se k nim musel častokrát vracet a OKO je bohužel jedním z nich. Patří sice mezi ty nadprůměrnější, ale samotná náplň filmu byla hodně nevyvážená. Vesměs většina těchto kousků má v sobě určité poselství a zde tomu nebylo jinak. Jenže vlažný začátek mě docela nudil a to docela dost. Přiznám se, že jsem u toho málem usnul. To by však byla škoda, jelikož bych přišel o docela zajímavé zvraty, jenž nám zde byli nabídnuty. Druhá polovina už byla o hodně lepší. Atmosféra i díky hudbě dokázala vytvořit ono napětí, které jsem tam doté doby postrádal. Ke konci filmu už všechno šlapalo jak mělo a přestože závěr nebyl zas až tak dokonalý, dám s klidným svědomím nadprůměrné hodnocení. 7/10 (24.06.2011)

Tenhle film mel ambice stat se skutecne hustym hororem, ale bohuzel je moc nevyuzil. Prislo mi, ze to jsou dva filmy v jednom. Jedna linie sleduje, jak se s novymi rohovkami hlavni hrdinka uci zit, poznava veci kolem sebe, zakouka se do doktora a najde si kamarady. Pak tu je druha linie, kdy hrdinka diky cizym ocim vidi duchy a prizraky. Mimochodem ten smrtak se skutecne uzasne poved. Tu prvni linii bych ohodnotil tak za 2*, protoze i kdyz jsou herecky vykony celkem slusny, tak to misty nudi a neni to nic extra. Ale pak tu je druha linie, ktera je slusne strasidelna, ma vynikajici mrazivou atmosferu podbarvenou skvelou hudbou, ani na okamzik vas nenecha vydechnout a nektery duchove jsou fakt hodne husty. Navic ten vybornej zaver. Ale reziseri bohuzel dali do Oka vic z t ty prvni linie, kdyby tu bylo tech duchu vic, tak dam hodnoceni vyssi, ale takle jen velmi slusne 3*. (19.06.2005)

Jeden z velmi zajímavých asijských hororů. Za pozornost stojí zejména kvůli scénám, ze kterých skutečně běhá mráz po zádech. Tyto sekvence jsou natočeny vskutku bravurně. Další silnou stránkou je, že film dostane v průběhu asi třikrát nečekaně nový směr. Když už má divák zápletku se vyřešenou, vydá se hlavní hrdinka hledat dákyni svých očí. Slabší jsou některé herecké výkony. A pak jsou zde scény, které bych raději vystřihnul. Například scéna kdy sestra hlavní hrdinky požádá Loa, aby jí doprovodi Munl domů je natočena vysloveně debilně a je navíc doprovázena stupidní hudbou. Pár takových seků dokáže zkazit jinak dobrý film. (22.11.2004)

Brrrrrrrrrr... Nikdy jsem se v kině tak nebál, jako u Oka. Šestý smysl se stává hadrem na podlahu... Tohle mě zaujalo. Zatímco v onom snímku čekal diváka nejsilnější zážitek v poslední minutě a v Kruhu jsem si připadal jako ti první diváci v kinech, kteří, vidouc jedoucí lokomotivu, uhýbali ze sedadel, při Oku mnou projížděly takové záchvěvy strachu, mrazení a děsu, že jsem si myslel, že to snad ani nejsem jááá... :-) Na druhou stranu je pravda, že pokud zapojíte všechny složky, to znamená že hrdinka ještě pořádně nevidí, vše je rozmazané, to toho se vám jako klíny do hlavy zabouchává hudba (která je mimochodem úžasná) a navíc se divák i kroutí pod sluchovými vjemy, je jasné, že se vyděsíte docela snadno. Ale, i tak, i tak... Neřekl bych, že si na mentalitu honkongských herců Evropan nemůže zvyknout, jenom je pravda, že ta mentalita je jiná. A neurážely mě ani dialogy o nemoci a lásce, jenom mě napadlo, že by to tam třeba nemuselo být. To hle všechno ale nemění nic na tom, že takové nepatrné vady na kráse nemohou snímku ani náhodou ublížit. Ten závěr je úplně jasnej. 1) paralela 2) a to už by byl spoiler. Nicméně závěr vás dozajista ohromí, bude vám připadat, že se tam ani nehodí, ale jenom do závěru toho závěru :-) Myslel jsem si, že v Kruhu už jsem zažil vše a bylo to překvapivě překonáno. Co mě ještě čeká? Vždycky jsem neměl rád horory a teď vím proč. I když jsem samozřejmě slyšel, že lidé se rádi bojí. Já k nim začínám patřit taky... (17.05.2003)