Bazén

Zajímavá věcička s podmanivou atmosférou i hudbou, od začátku jsem se houpala na filmové vlně a bylo mi příjemně.. Charlotte Ramplingová sehrála tu stárnoucí spisovatelku úžasným způsobem, moc se mi líbila.. Ludivine Sagnierová si střihla tu nespoutanou a vášnivou bloncku báječně, občas byla na facku, místy dojemná a sem tam i milá.. Závěrečná část mě překvapila a tak trochu i zaskočila, bylo - nebylo... No a mně se to vlastně zamlouvalo, střet dvou různých světů je zábavný... (13.05.2022)

Režisér s námi hraje důmyslnou hru, když nás nechá ukolébat na vlnách vlastních filmových zkušeností a ve chvíli, kdy jsme přesvědčeni, že nás dění v právě sledovaném světě nedokáže překvapit, uhne jeho film úplně jiným směrem. Bazén se nedá s jistotou zařadit do nějaké škatulky. Nálepka uměleckého dramatu o dvou rozdílných a přece tak podobných ženách, které k sobě hledají cestu, je stejně nedostačující jako nálepka voyerského thrilleru nebo detektivky s překvapivým rozuzlením. Pomocí dlouhých záběrů a pomalého tempa dosahuje Ozon podmanivé nálady a neočekávaně intenzivního diváckého prožitku. Do výjimečných se ale nakonec Bazén zařadí až svými posledními minutami. Stokrát nás během filmu napadl, stokrát jsme jej zavrhli a stejně nás jeho závěr překvapí. (15.11.2005)

Dobrá atmosféra, tajomná hudba, podmanivá Ludvine Sagnier a zaujímavý koniec, to by šlo. Bohužiaľ celé je to omotané klasickými neduhmi európskych artoviek (i keď je to oveľa prístupnejšie), ako sú chladné postavy, triviálne zvraty (celá mysteriózna dejová línia trvá asi 10 minút) a prebytok samoúčelného sexu. Je možné, že to všetko bolo súčasťou meta-roviny, ktorú ponúka koniec, no úprimne je mi jedno, čo tým Ozon myslel. (20.07.2017)

,,CENY SÚ AKO HEMEROIDY. KDE KTO ICH MÁ PLNÚ PRDEL." __ Príjemný predstaviteľ zrozumiteľného klubového filmu, tu neustále (a nepochopiteľne) v modrých číslach istým spôsobom farbou efektne korešpondujúci s tekutinou zaplňujúcou objekt v jeho názve. Dve ženy a bazén. Čo viac si priať? Obidve predstaviteľky (nominácie na Cézara) sa svojich úloh zhostili naozaj ,,bez ostychu" , v jasnom kontraste a navzájom sa skvelo doplňujúce. Dusno na všetky možné spôsoby keď ležia pri bazéne len korunuje originálnu atmosféru - bacha len na Ozon-ovú vrstvu. Práve vo vrstvení príbehu si tvorcovia odkrojili príliš hrubý krajec a samotný záver ma svojim (ne)vypointovaním príliš neuspokojil. Divák si tu totiž musí urobiť až príliš veľký vlastný názor. Trpaslíčky (spomenul som si na Lyncha) som sa naozaj zľakol; pozornosti by tiež nemala ujsť hudba. Na záver text na plagáte k filmu: ,,NA DNE JE POKOJ A TICHO. HROBOVÉ TICHO". (67. komentár, prepísaný 27. 11. ´11) (16.02.2008)

Na jihu Francie je horko, protože tam slunko pere jak sedlák cepem a svléká se tam Ludivine Sagnier. Ta v duchu hesla „Mládí vpřed!" připraví o klid spisovatelku detektivek, která se načas nastěhovala do domu jejího otce. Z dějových zákrut není jasné, jestli je následná vražda skutečná, nebo smyšlená. Hlavní je, že se Ludivine opaluje nahoře bez. Protože místo toho, aby celá ta rafinovanost Bazénu udivovala, spíše unavuje. (05.03.2011)