Horiace Mississippi

Stačí pár minut filmu a slovní spojení typu "Martin Luther Negr" a člověk hned ví, jakým směrem se to bude ubírat. Vyšetřování vražd a tyranizování černochů se ujímá hodnej, ale značně připrclej agent Dafoe a jeho drsnější kolega Hackman, který taky dle mého získá sympatie většiny diváků. Protože co nejde silou, jde ještě větší silou a problémy se nemají řešit v rukavičkách. Já se ale při sledování pozastavil spíš nad tím, že zatímco na jihu USA v 60' letech neměla tlupa neandrtálních idiotů v maskách na práci nic jiného, než útoky na černoškou populaci, Československem zatím projížděly rusácké tanky. Mně to přijde, jak vystřižený z úplně jinýho světa. (31.03.2012)

Jo, černí to na jihu neměli - a nejspíš ještě nemají - lehký. Přesvědčil se o tom jak Sidney Poitier, tak Gregory Peck. Oceňuji snahu tvůrců poukázat na problém rasové segregace, rasismu, antisemitismu, antikomunismu a bůhvíčehoještě, bohužel se snímek chvílemi vleče, a kdyby Alan Parker trochu víc zatopil pod kotlem (a jako že na to má), mohl být výsledek mnohem působivější. Nicméně Hackman je sympaťák a všichni ti jižanští burani působí přesvědčivě. Jediný, kdo tak trochu stojí stranou, je Williem Dafoe. (31.08.2009)

Povedený snímek zručného režiséra Alana Parkera, který se zabývá problematikou lidských práv Afroameričanů a rasismu v bouřlivých šedesátých letech v konzervativním prostředí amerického jihu. V době, kdy se sever Spojených států již v tomto směru velmi liberalizuje, kdy Martin Luther King je v čele umírněného křídla sociálního hnutí za zrovnoprávnění barevných Američanů, čili v době, kdy se na jih Spojených států dívají pokrokoví Američané ze severu jako na něco silně zpátečnického, buranského a zkostnatělého. V tomto bouřlivém a nestálém prostředí mají federální agenti, které vede idealista a liberálně smýšlející William Defoe a doplňuje ho pragmatik a realista Gene Hackman, vyšetřit zřejmě rasově motivovanou vraždu tří politických aktivistů boje za lidská práva. Atmosféra vykreslena velmi působivě i skrze poměrně střízlivě zachycenou brutalitu, ačkoliv mohl jít režisér v tomto směru ještě krapet dál. Kladem je vystižení dobových hodnotových proudů a především předložení nikoliv černobílého pohledu na problematiku, ale snaha o komplexnější postižení komplikovaného fenoménu (nejsou jen dobří a zlí, nejsou jen rasisté a liberálové). 9/10! (03.01.2012)

Kvalitní kriminální drama s tématikou rasismu má dva ohromné tahouny: Willem Dafoe a především Gene Hackman si v rolích vyšetřovatelů vražd snadno získají sympatie diváků. Dafoe coby idealistický mladý detektiv je poněkud za ňoumu, Hackman jako zkušený cynický harcovník má roli šitou přímo na tělo, herci ve vedlejších rolích zdatně asistují. Odkrývání kořenů nenávisti v jednom jižanském městečku po většinu času nenudí, atmosféra je správně dusná, motivy k zamyšlení jsou sice poněkud obligátní, ale ve výsledku jde o výborný film. Ráda se na něj někdy podívám i potřetí:-). 85% (04.12.2009)

Parker je jeden z mála režisérů, který má jasný názor a hlavně se ho nebojí ve svých filmech sdělit. Ne vždy se s jeho názorem ztotožním (to, když glorifikuje pašeráky drog), ale pokaždé mi nechá něco k zamyšlení. Tahle filmová paráda má neuvěřitelné grády. Možná někdy potkám film s tématem rasismus, který bude lepší, ale příliš tomu nevěřím. V tomto snímku není nic, co by nefungovalo. Postesknu si, že akademici mají zřejmě nějaké problémy se sluchem, neboť Jonesovu úžasnou hudbu ani nenominovali na Oscara. Škoda. Přiznám se, že mi Parker s Hackmanem připravili těžkou chvilku. Když Anderson sedí v kině a ironizuje jeho velikost, žvýká sendvič a navrhuje, že by mohli být další agenti na balkoně, velice připomíná šerifa Raineyho na známé fotografii časopisu Life ze skutečného procesu. A já stále dumám, co mi tím odkazem tihle dva okupanti mého filmového srdce chtěli říct. Třeba na to jednou přijdu, zatím si budu vychutnávat scénu příchodu Andersona do nemocnice, filmovými prostředky, bez zbytečných řečí, jen mezi dveřmi je vyjádřeno vše. (22.04.2019)