The Commitments

Dobře jsem se bavil. 1)  47letý Alan Parker pozval do konkursu 64 hudebních skupin a spolu s dalšími zájemci o role jejich počet přesáhl 1 500. Ani mně nepřišlo, že šlo většinou o neherce. Účinkující tvoří ze značné části hudebníci a lidi okolo._____ 2)  Film je především nezvykle vtipný. Několikrát jsem se vyloženě smál, a to se mi stává dnes už jen málokdy. Výběr zpěváka překonal v mých očích i Formanův Konkurs. Irská angličtina tomu všemu ještě dodala říz._____ 3)  Špičkově zvolené songy dotvářely skvělou atmosféru, ať už šlo o výpůjčky anebo vlastní tvorbu. All the heart... all the soul... all the music... and more. Parker a hudební koordinátor Paul Bushnell několik písní napsali sami, aby ušetřili za autorské poplatky. Nejdražší hudební licence byl beatlesácký song All You Need is Love. Podle Parkera použití této hudební linky stálo více, než všechny ostatní písničky ve filmu dohromady.  4)  Zvláštní kapitolou je příjemný zvuk kapely, vytvořené ad hoc pro účely filmu, a zejména vynikající hlas 18letého (řekli byste to?) Andrewa Stronga (zpěvák Deco). To je syn irského soulového zpěváka Roba Stronga, který odmítl nabídku na roli a přenechal ji synovi. Andrew do mých erotických snů nepronikl, navíc hrál roli skutečného zmrda, ale zpíval (a zpívá dosud) nádherně._____ 5)  Film od počátku běží v hbitém tempu. Cítím mladistvý elán, nadšení, právě to, co mají začínající skupiny či zpěváci a co se, bohužel, později vytratí. Ani zde film nevydržel, po konkursu zpomalil, ale i tak byl pořád výborný._____ 6)  Prostředí dublinských dělnických čtvrtí je rovněž věrohodné a kupodivu i dost malebné. Používaný jazyk mi dal vzpomenout na základní vojenskou službu, kdy jsme takto mluvili všichni (česky)._____ 7)  Dojemný konec pak trefně zakončil celou story._____ 8)  Zaujali mě kromě již jmenovaných 21letý Glen Hansard (kytarista Outspan Foster), který měl svou hvězdnou dráhu zpěváka teprve před sebou, Robert Arkins (manažer Jimmy Rabbitte), hezký Michael Aherne (věřící Steve Clifford) a Dave Finnegan (vyhazovač Mickah Wallace), jejichž věk se mi nepodařilo zjistit._____ 9)  Vítěz ankety (2005) o nejlepší irský film všech dob (u nás to vyhrál S tebou mě baví svět) mě potěšil a rád se na něj podívám později znovu._____ 10)  Jazykový koutek. Často používané slůvko bollix je něco, co jsme zmršili, podělali. Commitment znamená odevzdání se, odhodlání nebo také spáchání (trestného činu) či, což s jistou dávkou sarkasmu považuji za nejvhodnější překlad, umístění do ústavu (pro choromyslné). Těžko říci, jak to autor předlohy Roddy Doyle myslel. (13.05.2023)

Jimmy Rabbitte: "Na co hraješ?" Popletený nákupce drog: "Na škole jsem hrával fotbal." Jimmy Rabbitte: "Já myslel na jakej hudební nástroj?" Popletený nákupce drog: "Na žádnej." Jimmy Rabbitte: "Tak co tady děláš?" Popletený nákupce drog: "No, viděl jsem všechny stát tady tu frontu, tak, no – myslel jsem že tu prodáváte drogy." (05.01.2008)

Z počátku se z toho rýsovala čistá kule, ale pak mě trochu utahalo to neustálé koncertování. Já vím, je to film o zrodu (a neprodleném zániku, což není spoiler - dalo se to čekat) jedné irské soulové kapely, hlasu to proletariátu, ale přesto nám Alan Parker při svých neutuchajících režisérských schopnostech mohl nabídnout krapet víc. Kdo si tohle prohlášení vyložil tak, že jsem se nudila, je ovšem na omylu - to bych ty dvě hoďky nesměla strávit v tak vybrané společnosti jako je filmový ansámbl. Oni, perfektní scénář a veskrze pohodová hudba mi berou ze rtů jakoukoli další kritiku. (13.05.2010)

ocenenia : BAFTA 1991 - Najlepší film (25.07.2012)

Ono je to fakt jen o tom, jak si pár přátel z Dublinu založilo soulovou hudební skupinu, z nějakého důvodu se s ní dostali na vrchol a hráli, dokud se nerozpadli. Prostě takový obyčejný hudební příběh, ale s tlukoucím srdcem, upřímným zájmem o věc, fajn hudbou (které je zde naštěstí hodně a vynahrazovala mi nedostatky scénáře) a příjemnou atmosférou, která na mě dokázala působit po celé dvě hodiny. Partička hudebníků je sice pěkně svérázná a rozhodně nemůžu říct, že bych si získal sympatie ke každému členovi, ale naštěstí mě tu ani nikdo výrazněji neštval. Jen teda ten humor na mě fungoval jak kdy, občas tu padne skvělá hláška, ale občas je to zase zbytečně sprosté nebo dokonce i fekální (a to jsem vůbec nepochopil, proč měl ten film potřebu se k tomu snižovat). Ale jinak docela příjemný hudební film, který mi v paměti zůstane ještě dlouho a ani bych neměl problém si ho někdy zopakovat. A jestli se poté ta kapela dala dohromady i ve skutečnosti a opravdu měla turné, je to o to zajímavější. Podobně to tak dopadlo i u Leningradských kovbojů, jedné hodně zvláštní finské skupiny (kdo viděl, ví), jejíž film, na základě kterého začala aspoň na čas existovat, mi to námětem dost připomíná, ale budu tě muset, Willy, bohužel zklamat, i když se mi líbilo obojí, totální absurdita Kovbojů u mě pořád vede :D Slabé 4* (14.05.2023)

Veľmi dobrý film o hudobnej kapele a s typickými írskymi ksichtami. (17.03.2013)

Hudba fajn, ale..nebyla jsem tam.. (09.05.2023)

49. Zlatý Glóbus za rok 1991 - nominace (1) - Nejlepší film (komedie / muzikál) (14.12.2008)

Hezky a svizne plynouci film, kteremu neni humor cizi a je nasaty solidni hudbou od zacatku do konce! (09.01.2021)

Dobrá, energická a pohlcující hudba, skvělý irský akcent a působivě realisticky zobrazené prostředí. Co chtít více? Velmi kvalitní hudební film. Parker si hudbou rozuměl, jak to dokázal i v mistrovské The Wall. (10.03.2010)

Z tohoto filmu o fiktivní skupině z Dublinu mám trošku rozporuplný dojem. Na jednu stranu se tihle "partyzáni soulu" moc hezky poslouchají, když hrají a zpívají, na druhou stranu mě moc nebavilo  je poslouchat, když se spolu dotyční jen tak bavili. A na konci, když už se povětšinou jen hádali, aniž by člověk moc chápal proč, mě to už i dost otravovalo. Naštěstí té hudby je ve filmu napěchováno vážně hodně. (14.05.2023)

Ano, celý příběh by se dal shrnout do jedné věty. Ale má to takovou energii, vtip a přirozenost, že to vůbec nevadí. Naopak. Nejdůležitější na tom filmu je stejně skvělá! muzika. A tak jsem se s blaženým úsměvem na tváři protrsala až na konec. (10.05.2023)

Velmi slabé. Doporučení několika lidí slibovalo velkolepou podívanou, nicméně, oproti jiným britským podobně naladěným filmům (trainspotting, wilbur se chce zabít a především do naha) jsem se nudil, za něco stál jen konkurz, druhý bubeník a interview sám se sebou. Jinak ale dobře vystihuje atmosféru tehdejších let, ale proto jsem do kina nešel. To se povedlo i mnoha filmům před The Commitmens. (09.11.2007)

Každá skupina začínala na nule. Teda až na pár výjimek, samozřejmě. Tohle je film o pár lidech z Dublinu, kteří to mohli dotáhnout daleko. Ale občas se stane, že se to celý podělá. Znám to, když jsem ještě hrál futsal. Lidi si začnou vadit, a každej je pro každýho zm.d, hovado a podobně. Tým se rozpadl. A myslím si, že na světě je spousta kapel, i těch známejch, co se navenek tváří jako parta ale uvnitř to vře. Takhle se tehdá rozpadly i moje modly Blink 182, ale ty se naštěstí zase daly dohromady. Uvidíme, na jak dlouho. Takže:super film, výborná muzika i přesto že poslouchám jiný žánry, málo známý herci, irská anglina, Dublin, emotivní příběh, brilantní kombinace dramatu a komedie...já snad nemam, co bych tomu vytknul. Takže za plnej počet! (11.08.2009)

The Commitments jsem měl v hledáčku už delší dobu, ale popravdě hudební filmy nejsou zrovna můj šálek čaje, tak jsem se k němu odhodlal až díky Virtuálnímu kinu Willyho Kufalta. A dobře jsem udělal. Jde o fajn hudební snímek po všech stránkách. Při sledování na mě dýchla velmi příjemná atmosféra bezstarostnosti. Přesto, že reálná společenská atmosféra a ekonomické a životní podmínky v tehdejším Dublinu nebyly vůbec jednoduché, tak banda hlavních hrdinů je mladá (někteří už jen duchem), sama bezstarostná a má ráda hudbu. Hudba je to navíc skvělá a při vystoupení to celé bandě výtečně ladí. Mimo pódium už méně, nicméně jejich konflikty a hádky jsou vhodným kořením filmu. Právě ta kombinace bezstarostnosti a pohody a na druhé straně nezakrývání problémů a zobrazení drsného života v Dublinu je pozoruhodná. Především to ale dohromady funguje až překvapivě dobře a režisér Alan Parker si zaslouží uznání a čtyři hvězdy k tomu. (04.06.2023)

Dobry hudobny film s fantastickou hudbou. (13.03.2010)

"...so say it once, say it loud: I'm black and I'm proud." (21.03.2010)

Commitmens neopouští klasické schéma filmů o vzestupu a pádu skupiny. Co jej však vynáší do nadprůměru jsou nádherné soulové songy, dokonalé obsazení a především výborný humor. Alan Parker natočil zábavnou a ani na chvíli nenudící podívanou. (04.08.2005)

Jo kdybych bejval tomu filmu rozumel trosku vic mozna bych ho vic ocenil... Kazdopadne i temer bez znalosti slov to je pekny celek o vzniku a rozpadu kapely v Irsku :) (14.11.2005)

Výborně jsem se bavil, muzika byla překvapivě dobrá... a nebýt několika zbytečně laciných fekálních "vtípků", vážně bych uvažoval o pěti hvězdičkách. Jo, a taky jsem si celý film říkal, koho mi jen připomíná ten zrzavý kytarista, a stydím se, že až díky závěrečným titulkům jsem zjistil, že je to u nás dobře známý Glen Hansard. (26.02.2016)