Smrtonosná pasca 4.0

Plno lidí očekávalo z téhle pasti možná to nejhorší, co se čekat dalo. Už jen fakt, že se dostala do kategorie PG-13 něco svědčí. Pak přišel trailer, který akčně nabytou podívanou dokázal u diváka uzemnit neskutečným způsobem a nakonec to završil scénou, kde auto najede na vrtulník a kompletně ho zdemoluje. Konečně po shlédnutí Smrtonosné pasti 4.0 můžu bez problému říci, že se jako pokračování povedlo i na úkor toho, že je omezeno právě dík PG-13 a není tak krvavá, brutální nebo dokonce agresivní jako její předešlé díly, což vůbec nevadí. To co film drží nad vodou je každopádně hlásící Bruce Willis a akční scény, o kterých se samotní autoři chlubily, že s přicházející novou digitální technologií vzniká nová éra akčních scén, které budou bít tak dokonale do očí až si je radostí vykoukáme a musím se přiznat, že jsem se chvílema opravdu nestačil divit. Jenže právě akce a McClane je opravdu to jediné na co se v tomto filmu těšit. Samotný příběh za moc nestojí a spíš v nepřetržité akční jízdě dost překáží. To nemění fakt, že tento film přichází s něčím absolutně novým, neokoukaným a tak realistickým, že se nad akcí budete rozplívat tak příjemně jako já. --- Právě si sejmul vrtulník autem - Došly mi náboje (30.09.2007)

Tak ze všech těch "velkých očekávaných blockbusterů a jiných toužebně vyhlížených filmů" je nakonec SM 4.0 zdaleka nejlepší (hned po Fontáně). Willis bude nakopávat zadky ještě v pětaosumdesáti. "Jestlil čekáš na tu svoji asijskou kočandu, co tak ráda kope do lidí, tak máš smůlu. Když sem ji viděl naposled, ležela na dně vejtahový šachty a z prdele ji trčel Jeep" je imho hláška roku. Kam se hrabou Transformers! (12.08.2007)

Prekvapivo vydarený návrat Brucea Willisa, ktorého postava nestratila nič zo svojej pôsobivosti a aj po mnohých rokoch jej Willis dokázal vdýchnuť šarm a dôvtip. Ten je totiž pri scénach s dospievajúcou dcérou úplne jednoznačný. :) Akčné pasáže ponúkajú divákovi len to najlepšie a záverečná naháňačka na diaľnici mi ako milovníčke dokonale štylizovanej akcie maximálne vyrazila dych aj po tom všetkom, čo sa vo filmovom akčnom priemysle už vymyslelo. Navyše scenár, hoci je mierne hlúpy, poukazuje na dnešnú virtuálnu realitu, ktorá môže so sebou priniesť neblahé následky, aj keď viem, že o to v tomto prvoplánovom akčňáku nešlo :-) (29.06.2010)

Len Wiseman, ten eklektický a bezduchý upíří synek a John McClane? Děláte si legraci? To ne! Leda že by... Bruce Willis měl životní formu a Len si udělal legraci z toho, co svými dvěma dosavadními filmy ztělesňoval – z hypermoderní akčňárny. Nuže, zázraky se dějí. Die Hard 4.0 je přesně takový akční koktejlek, jaký ho staromilci rádi popíjejí. Explozivní, ironický, duchaplný... okouzlující a strhující. Čím to? Popořadě: Willis má životní fazónu a jeho John by film utáhl, i kdyby byl scénář o třídu slabší. Scénář není o třídu slabší, je přesně tak řídký, jak je potřeba. Wiseman si na nic nehrál a natočil film bez zbytečných moderních obezliček, se zaujetím a jasnou vizí. Postaru, ale strašně strašně svižně. Timothy Olyphant je záporák k pohledání. Dokonalá kontradikce oplešatělého detektiva, chlapík, který si krví ruce nešpiní, ale používá vymoženosti moderního světa. Toho světa, který se stane smrtící arénou, v níž se stárnoucí detektiv, poslední mohykán svého druhu, utká s modernitou. Neobejde jí, neprotančí kolem ní s elegancí mistra kung-fu, nepodvede jí hackingem či nadpřirozenými schopnostmi, on jí rozčísne pěstí, kulkou, prostě chlapskou silou, na kterou jsme od Johna zvyklí. Detektiv NYPD se s moderním světem nechce kamarádit, on si proklestí cestu z bodu A do bodu B, hláškuje jako za mlada (a více), bruslí skrz nabušené a dechberoucí akční sekvence, obrňuje se klišé a patosem "dobrých poldů", který k 80. letům neodmyslitelně patří. Die Hard 4.0 je závan starých časů, poctivá filmařina s hrdinou, který je loser (a proto cool), s hrdinou, který je se vší hi-tech kulturou tak dokonale nekompatibilní, že připomíná vzteklého Dona Quijota. Narozdíl od toho Cervantesova ale větrné mlýny srovná se zemí, zkrvavený nasedne do ambulance a odjíždí kamsi do hollywoodského zlatého fondu. Dokonale osedlaný žánr, který jsem osobně považoval za krávu hnanou na porážku.Yippee-ki-yay, bastard! (30.06.2007)