Il Boemo

Na mě film působil, že je více o hudbě než o Myslivečkovi samotném. Chápu, že o něm a jeho životě víme jen útržky. Možná proto byl záměr udělat z něj tak nepřístupnou postavu a nechat interpretaci na divákovi. Na mě to bylo ale až moc. Co tak Myslivečka táhlo k hudbě, proč opustil rodinu, sám po rodině netoužil? Proč psal jen divadla a nebyl an kralovském dvoře? Zatím co si kladu otázky, vydím Myslivečka asi popáté s někým poprcávat a nevím, jestli byl fakt takový promiskuita, nebo jen rád šplhal po společenském žebříčku a vnucoval svoji hudbu bohatým šlechtičnám. Před usnutím mě zachraňovalo perfektní provedení hudební části filmu a Dyk. (19.03.2023)

Amadeus z Wishe. Divák vycvičený Formanem, zvyklý jeho skvost zachytit v jakékoli scéně a zůstat přikovaný k bedně, se těžko ubrání srovnání. Je mi jasné, že Amadeus je jiná galaxie i filmově, i Mozartovou hudbou, ambice se k tomu přiblížit by měl jen blázen, takže nezbývá než ocenit snahu vytvořit životopisný film o dalším skladateli, navíc našem, jenomže výsledek je bez jiskry, obsazení slabé, z herců nevyzařuje nic, cosi tam mdle deklamují, hudba drnká na pozadí, nebo hledíme ba nekonečné- otravné árie, atraktivní masky, nápad dobrý, realizace kostrbatá. Nemá to šťávu. (23.02.2023)

Petr Václav se pustil do projektu na naše poměry rozhodně ambiciózního. Kritiky oceňovaný a na ceny vyslaný Il Boemo je vskutku film minimálně evropského formátu a tolik takhle ambiciózních projektů u nás opravdu nemáme. Celý film stojí na Vojtěchu Dykovi, který prakticky nesleze z obrazovky. Navíc je drtivý většina filmu v italštině a on to zvládl s velkým přehledem a grácií. Za to si zaslouží absolutorium. Bohužel na mě Il Boemo působí tak trošku jako dobové kostýmní cvičení. Jednotlivé italské pěvkyně a milenky mi přišly hodně necharismatické a prakticky zaměnitelné a celkově jsem se bohužel dost nudil. Rozhodně je vidět, že se snažili o co nejlepší dobové vyznění a peněz rozhodně moc nebylo. V tomto směru se tvůrcům povedl téměř husarský kousek, ale celkový výsledek to v mých očích tolik neovlivnilo. (10.09.2023)

Vskutku mě u českých filmů z jakékoliv (české) doby fascinuje, jak zcela v klidu pracují s ratingem 12+ u věcí do takového kategorie zcela nevhodných. A to všechno proto, že Češi jsou vskutku otrlý národ. Jen se zamyslete, jak to asi bude vypadat v takových USA? Okamžitých 15+, né-li o stupnici výše rovnou na 18+. A to všechno kvůli tomu všemu explicitnímu obsahu, jako jsou sexuální scény (ve kterých vskutku skvělý Karel Roden exceluje) či upadlý nos, či nějaká věštba z nočníku. V takových chvílích celé kino zatajovalo dech a bylo jaksi zaraženo do sedaček. A mě to samozřejmě bavilo... Tož je vskutku vyjímečný český film, už jen proto, že tam mluví skoro 99% času italsky/německy. Už proto, že seznam produkčních společností na začátku filmu trvá představit dvě minuty. Svoji přednominaci (či jak se tomu říká) si vskutku zaslouží (a dost možná by mohl vyhrát). Vojtěch Dyk hraje opravdu dobře, stejně jako zbytek osazení... nejvíce mě ovšem zarazil výkon skvělé Barbari Ronchi, který byl vskutku zarážející a okamžitě vryt do paměti (a tu facku jsem jí tak přál). Tady jediná škoda na tom filmu (která je asi zároveň záměrná, ale občas trochu otravuje) je to, že práce se clonou je občas taková trhaná a nesouvislá (mám na mysli kupříkladu úžasné scény z opery, kdy kamera dělá detail na obličej, však se stále všichni hýbou a je to takový lehce nepřehledný). Jinak se jedná o téměř dokonalý film, u kterého jsem po půl hodině zjistil, že už to vlastně sleduju hodinu a půl. Opravdu to je velice povedené filmové řemeslo, které se z českých parametrů úplně vymyká (a v porovnáním s Janem Žižkou je toto lepší a dokonce tam nějaké peníze vidět jsou, což se legendě nejdražšímu filmu bohužel nepovedlo). A postava krále je z celého filmu asi nejlépe obsazena. 8/10 (30.10.2022)

Při rozsáhlé stopáži 140 minut se nelze divit, že bych určitě našla nějaké mouchy, přesto je nehledám a skláním se před všemi, kdo se podíleli na tomto filmu, který bez jakýchkoli příkras přibližuje život a tvorbu mnohdy neprávem opomíjeného českého skladatele Josefa Myslivečka. Po výpravné a režijní stránce jde o řemeslně velmi dobře odvedenou práci. Vojtěch Dyk svým umírněným, leč výstižným projevem v titulní roli konečně prokazuje, že patří nejen k talentovaným zpěvákům, ale i hercům. Na své si tady přijdou zejména milovníci vážné hudby, ti ostatní se asi budou trochu nudit. Každopádně já jsem si to celkem užila. (75%) (04.05.2024)