The Journey All Around My Head
Réžia:
Jaroslav PapoušekKamera:
Jiří ŠámalHrajú:
Ondřej Havelka, Miroslav Macháček, Marta Vančurová, Petr Haničinec, Eva Vidlařová, Michaela Kudláčková, Eugen Jegorov, Jiří Bartoška, Jitka Asterová (viac)Obsahy(1)
Do psychiatrického sanatoria Sluneční dvůr nastupuje nový pacient. Je jím středoškolský profesor češtiny Robert Kilian, trpící depresívní neurasteníí, která se u něj projevuje chorobnou nerozhodností. Jeho největší problém momentálně je, že neví, jestli se má oženit se svou dívkou. Brzy se seznamuje s ostatními pacienty, léčebným řádem i zdravotnickým personálem. Ti se zase seznamují s ním a jeho okřídlenou větou Pojďte, budeme na sebe hodní! Za dobu pobytu se u Kiliana vystřídají tři terapeuti, z nichž každý má naprosto odlišné léčebné metody: první je zastáncem terapie zdravým vzduchem a psychodivadla, další se naopak pokouší vzbudit v pacientovi zdravý vztek. Nakonec přichází mladá doktorka Březinová, a ta Roberta neodolatelně přitahuje (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (49)
Kniha Miroslava Skály "Cesta kolem mé hlavy za 40 dnů", i film podle této knihy, jsou pro mne téměř rovnocenní partneři. Přinášejí humor z míst, ze kterých by to mnohý nečekal. Stejně jako zfilmovaná "Svatební cesta do Jiljí", uchovává "Cesta" pozitivní atmosféru a ani čtenář, ani divák nemusí na konci odcházet zachmuřen. Zamyšlen ano - já osobně nad tím, že v každé chvíli života jsme to my, kdo můžeme rozhodnout, jestli v ní budeme klesat ke dnu, nebo se snažit z toho dna vyhrabat ven:) ()
Opět jedna role, na kterou se malý Havel hodil. Lunetický slušňáček s provorepublikovými manýry ztvárnil Ninoidního učitele velice kvalitně. Oba zásadní popěvky, z filmu vzešlé, mají tendenci vynořiti se mi z podvědomí ve skutečně vhodných chvílích. Na jakési kamarádově rozlučce se spokojeným životem jsem sám sebe nachytal, jak si při striptérčině uměláka pohlcujíci akci brumlám: Róóóó óó obéééértéééé. A nedávno jsem uvrhl rodinu do rozpaků, když jsem při sledování televizních novin, po reportáži o miláčcích z pásma Gazy, započal křepčit po obývací cimře a huhlat: budeme na sebe hodní, budeme na sebe hodnííííí.....Má-li někdo pocit, že nejsem v normě, pak nechť mi to nesděluje. ()
"Budeme na sebe hodní!" ___ A vlastně proč ne? Papouškův oku a uchu lahodící pohled za zdi psychiatrického sanatoria si nezaslouží ani zbla zloby. Svou slovy těžce postižitelnou atmosférou dokáže navodit lehký úsměv na tváři leckterého diváka, a to není málo, a to dokonce i v těch případech, kdy preferujete "hutnější", dramatičtější, tragičtější podívanou. Kdo z nás čas od času netouží po něčem milém?? Táži se, proč nesáhnout po filmu, kde Ondřej Havelka stávajíce se Robertem Kiliánem, středoškolským profesorem s chorobnou nerozhodností, zažívá nejintenzivnější přenos dosavadního života?? 70% ()
Nikdy nepochopím, jak mohl Miroslav Skála, autor takových přívětivých a optimistických knih jako Cesta kolem mé hlavy nebo Svatební cesta do Jiljí, být v takovém duševní stavu, že ukončil svůj život sebevraždou. Papouškův film je fajn, je dobře obsazený (Macháček, Havelka, Haničinec, Vančurová), ale kniha, jak to tak bývá, je o chloupek lepší. O nedělním deštivém dopoledni se ale klidně dívejte. ()
Po letech se mi vybaví už jen jednoslovná milostná píseň Marty Vančurové (text si přesně pamatuju: Rooooobertééé...) a skandování: Budeme na sebe hodní a budeme si pomáhat! To není mnoho, ale je to to nejdůležitější. Rozhodně lepší než být na sebe hnusní a navzájem si okopávat kotníky, ne? Představuju si, jak by se takováhle třeskutě pozitivní rytmická deklamace vyjímala v průvodu neonacistů např..... ovšem na tenhle happening bude potřeba větší parta - nejlépe pořádně urostlých sportovců a ranařů, vmísit se mezi "novodělníky", chvíli pochodovat do jejich rytmu, a pak spustit po našem... ()
Reklama