Pred dažďom

tri poviedky 1. SLOVÁ. "Nerozumiem ti, ale si dobrý človek." Poviedka o tom ako Albánske dievča zničí život mladému mníchovi, u ktorého v cele sa ukryje, následne ona zomiera takpovediac v jeho náručí. Priam Shakespearovské klišé. 2. TVÁRE: Neobjasnená poviedka o mladej Londýnčanke, ktorá sa bohvie prečo nevie rozhodnúť medzi milencom a manželom, ktorý tiež zomrie. Táto inak nudná časť bola zaujímavým kontrastom k ostatným dvom v tom zmysle, že hoci Angličanka bola úspešná a zabezpečená, nedokázala svoj život prežiť lepšie, ako Macedónci strieľajúci bezhlavo po každom. 3. OBRAZY: Režisérsky a kameramansky najzaujímavejšia časť, v ktorej sa však divák rýchlo preje násilia a surovosti, ktoré síce jasne nevidno, ale visia vo vzduchu. Preto sa u mňa na konci- čiže pri ďalšej smrti - nedostavil efekt, ktorý si režisér asi kládol za cieľ - odsúdenie násilia. Toho "hnusu" už bolo príliš na to, aby to so mnou pohlo. Akurát som dospel k názoru, že postavy vo filme sú poväčšinou pološialení a často ozbrojení magori. Vyššie tempo by možno filmu pomohlo, ale hlavne by to chcelo viac vysvetliť konanie niektorých postáv a možno trošku skrátiť stopáž. (03.07.2008)

Před deštěm není film v první řadě o válce, jako spíš o tom, jak psychicky poznamenává všechny zúčastněné včetně emigrantů žijících v relativním bezpečí. Trpí určitou nevyrovnaností a určitě není jedním z nejlepších evropských snímků 90. let, ale díky palčivému tématu války na Balkáně je to kousek, který stojí za vidění. Ze tří povídek se mi nejvíc líbila hned první, kde v roli albánské dívky Zamiry debutovala pohledná Labina Mitevská. Milostné vzplanutí dvou nábožensky a etnicky rozdělených teenagerů v kulisách pravoslavného kláštera a navíc v době, kdy napětí a nenávist houstne každým dnem, ne - li hodinou by stálo za samostatný film. Celkový dojem : 75 %. (30.11.2008)

Podrobnější hodnocení: Po první části ***, po druhé **. Zajímavé je, že se zde mluví o třech povídkách, přestože šlo o tři nedílné díly filmu. Proto se dá polemizovat s gudaulinem (****), který právem vyžaduje větší kompaktnost příběhu. Sám se ale domnívám, že by pak nevyzněla pointa příběhu (pokud tak byla zamýšlena): Pokud chceš zlikvidovat osobu cizího etnika, stane se často, že zabiješ osobu z vlastního etnika. Neříká se jen, kolik takových osob je třeba zabít, aby se rozlomil nekulatý kruh prolévané krve. Z hlediska filmové sémiotiky je zde ovšem pár prohřešků, především ikonické pojetí osob a víceobsažnost znaků a výrazů. (22.03.2021)

Jugoslávská válka trochu jinak. Tři příběhy, které jsou spolu mistrovsky propojené, jsou nesmírně sugestivní výpovědí o nenávisti. Krásná hudba (skupina Anastasia), minimum dialogů a především úžasné hrátky s časem. Na konci mi díky nim běhal mráz po zádech a jen jsem si opakoval: "Dokonalé!" Film získal Zlatého lva v Benátkách (1994) a byl nominován na Oscara za nejlepší zahraniční film - a měl ho dostat!! (a ne ten ospalý snímek Unaveni sluncem, u kterého jsem málem usnul) (25.07.2003)

Tento film bych potřeboval vidět znovu, abych si ho pořádně vychutnal. Můj první dojem byl ovšem vynikající. Silný příběh, skvělé propojení tří příběhů, moc dobré herecké výkony, působivá hudba, ve druhé části úžasná rvačka mezi "Mincoházečem" a číšníkem...:-) Já na pětihvězdičkové hodnocení toho víc nepotřebuju:-) (14.11.2005)