Poslední hovor

Hmmm mno.Se Split-screen se setkávám zásadně u her a u filmu,který je vlastně jen takhle celý natočen,to bych možná řekl,že jsem měl i malou premiéru.Ono fakt,že musíte sledovat každičký detail není žádná hitparáda a tak časem přistoupíte na fakt,že vlastně je asi lepší si vybrat postavu nebo aspoň tu postavu,kde je zapnutý zvuk.Tahle věc už i ve hře není bůhví co a vždy si divák chce sledovat jen jedno okénko a sem tam mrkne vedle či pod sebe.U filmu to má mít stejný význam,protkaný reálnou dobou v jeden okamžik.Jenomže na malém místě,že někdo sedí a druhá lítá sem a tam to není zrovna terno dne.Sice síla snímku je jinde,ale prostředí či vůbec hýbatelnost postav není pro všechny.Chápu,že právě tento aspekt měl docílit toho,že se to stane přehledným.Síla postav samozřejmě má být v realistickém podání a to se vlastně daří. Bohužel nápínák to není už z samotného názvu,což je docela dobrý spoiler na celý film:)Samozřejmě postava Scott byla tou hlavní linkou a Beth hlavně ke konci už byla na mě zbytečně emocionálně vyšťavená.Predikce co si ze snímku vzít nemám absolutně žádnou,protože vážit si snad rodiny nebo druhých šancí či absolutního vyhoření je real-time lidstva.Díky stopáži a jestli se dá říci gradaci ke konci to má slušný tempo pro někoho určitě v netypickým rozdělení obrazu a místy decentní kamerou .65% (14.04.2021)

Emocionálny výbuch. Absolútny emocionálny výbuch. To je verdict, ktorý dávam filmu "Last Call". Niekedy skutočne stačí málo na to, aby film zapôsobil a dostal sa pod kožu. Niekedy stačila komunikácia dvoch priateľov ako to bolo v prípade filmu "Face 2 Face". Tu to funguje veľmi podobne. Máme obraz rozdelený na dve časti, kde sledujeme našich dvoch hrdinov. Scotta a Beth. A jediné čo ich spája je spoločný telefonát, ktorý je ústredným motívom celého filmu. Scott totiž chce zavolať linku pomoci, no miesto toho sa dovolá mladej upratovačke menom Beth. Dialógy v tomto filme sú absolútne fantastické. A ten emocionálny ráz z nich je ešte silnejší. Myslím si, že reakcie Beth ku koncu filmu sú tak prirodzené a tak skutočné až ma to skoro vydesilo. A rovnako aj Scott pôsobí veľmi úprimne. To jeho pochopenie, že mu neostalo absolútne nič a pocit, že najlepšie by bolo keby tu nebol, jeho výčitky svedomia a utápanie sa v absolútnej beznádeji pôsobia veľmi skutočne. A vďaka tomu je tento film absolútne fantastický. Neviem čo mu vytknúť. Obaja herci podávajú skvelé výkony. Pôsobí to ako keby to natočili na jeden záber a len sledujeme dvoch hrdinov počas jednej hodiny a počúvame ich komunikáciu. A výsledkom je to čo som mal práve možnosť vidieť. A som rád, že na konci uzavreli aj Bethin príbeh, ktorý je tu síce ako taká malá vsuvka, no stále veľmi zaujímavý. A možno po tom všetkom čo sa udeje preda len dáva pocit, že niekedy môžu veci dopadnúť aj dobre. Tento film ma úprimne dostal a emocionálne rozobral. Neviem čo viac povedať. Proste, skutočný emocionálny výbuch na ktorý tak skoro nezabudnem. Hodnotenie: A+ (25.02.2021)

Netradiční sledování půlené obrazovky mě upoutalo i bavilo a celkový sled jednoduchého nízkorozpočtového děje se stupňujícím napětím mě teda totálně dostal! Nechápu, proč tu má film celkové hodnocení jen 57%, protože tohle určitě stojí za víc i za tu podívanou. Jednoduché. Skvělé. Hodnotím velmi kladně, tedy 5 ***** :-) (15.04.2021)

Beth má té noci co dělat s řešením vlastního problému, jenže v tom ji omylem zavolá Scott a velmi rychle si vynutí její plnou pozornost. Do hovoru typu máte špatné číslo, se brzy přidává zájem a postupná důvěra. Děj působí velmi reálně, uvěřitelně. Ten druhý je neznámý, pravděpodobně jsme se nikdy nesetkali a nesetkáme, takže proč mu neříct i věci osobnějšího rázu. Vše se mění po práškové chvíli, samozřejmě chápu strach o druhého, svým způsobem po takovém hovoru blízkého, ale nic se nemá přehánět a tady se to především herecky přehání až příliš. Sarah Booth byla do této doby fajn, jenže zde to chtělo ubrat. Emočně nejsilnější scénu její výkon hodně sráží, což je škoda, protože jinak byl tento hovor velmi zajímavý. 60% (13.12.2022)

NO TY VOLE! Tohle mi teda naprosto nečekaně odjebalo dekel, if you excuse my french, až na Saturn. Jednoduchý a všední námět: suicidal týpek volá na linku důvěry, ale sekne se a spojí se s naprosto cizím člověkem, který se mu přesto snaží pomoci. Už jen tohle samo o sobě naznačuje potenciálně emotivní film. Mind-blowing část ale je, že je to celé nejenže natočené na jeden jediný záběr (reálně, bez skrytých střihů), ale ty záběry jsou dokonce dva a skrze rozpůlenou obrazovku divák sleduje obě strany v reálném čase. Dva, více než 70 minut dlouhé úseky, kde není prostor pro chybu - ani v režii, kameře, ani v herectví. A oni to dali. Naprosto neznámí herci to dali. A jedou. Jedou na dřeň, kamera okolo nich neúprosně krouží a emoce nestříkají z obrazovky na diváka, ale divák tam s nimi skutečně je. A neskutečným způsobem to graduje. Některé momenty napříč filmem sice trochu šustí papírem a ke konci je ta emocialní reakce možná trochu moc (na druhou stranu, já su taky cíťa, takže mi nepřijde nutně nereálná), ovšem to jsou drobnosti, které milerád odpustím. Tohle je tak unikátní kus filmařiny, že to jinak ani nelze a navíc to, alespoň u mě, rozpumpovalo adrenalin intenzivněji, než lecjaký thriller. A ta unikátně intimní one-shot forma na tom má velký podíl. Dobrý článek o natáčení zde. Podobně laděný film a taky imo velmi nedoceněný zde. (17.07.2022)