Dekalog IX (E09)

Tenhle díl mě zasáhl a dojal asi nejvíce z celé série. Halvního hrdiny mi bylo opravdu líto a to i přesto, že by bylo možné jeho manželku pochopit. Impotence musí být hrozná, po tomhle filmu si to dokážu velmi živě představit. I když, jak vidno, pravá láska překoná i nevěru. Po skončení jsem byl smutný. Opravdu smutný. Další silný film Dekalogu. (20.12.2006)

Za mě spíš zklamání a druhý nejslabší díl celého Dekalogu. Nepřišlo mi to tak propracované, jako ostatní díly, bohužel se to týká i psychologie postav, tolik mě nechytla ani atmosféra a pak to celé dorazil přehnaný konec jak z dramatu zoufalého tvůrce, který neví, jak věci ukončit a sáhne po nejlehčím a nejosvědčenějším klišé. Téma je přitom dost zajímavé a oproti jiným dramatům to stále je mírný nadprůměr, rozhodně to ani není tak špatné, jak se může z mého komentáře zdát, ale vím moc dobře, že Kieślowski má na víc. A v skoro všem ostatním od něj je to krásně vidět, takže tu zůstanu u tří hvězd. Silné 3* (22.11.2023)

Jeden z nejlepších dílů Dekalogu - devítka je plná lidských chyb a provinění, takže ani přes trochu přehnaný konec není problém se s hrdiny ztotožnit. I v tom závěru však nakonec zazní několik skvělých vět, a také kvůli nim mi vadí, že právě tento díl nebyl posledním. Spolu s nimi by totiž příběh operní zpěvačky (což je asi jediná postava Dekalogu, jejíž účast v příběhu jsem nepochopil, ale kvůli pozitivnímu vyznění mi to vůbec nevadí) dokázaly cyklus ukončit v mnohem důstojnějším a místnějším duchu, než to nakonec udělal Pat a Matovský poslední díl. (24.12.2014)

Krzysztof Kieślowski mě/nás svým řešením Deseti přikázání asi nepřestane překvapovat. Snad proto, že všechna jsou u něj provázána, jedno neexistuje bez druhého, ale ani bez třetího: tenhle film (ale to nejde, bylo by to moc dlouhé) by se mohl jmenovat "o trvání důsledků, jejichž příčina již vymizela, ale latentně je stále přítomna". Impotentní Roman nabízí manželce (nějakého) milence. Hanka odmítá nejen proto, že se taková výzva musí vždy popřít, ale také proto, že už (konkrétního) milence má. Vzápětí se s ním sice rozchází, ale rozejít se s milencem nejde pouhou výzvou: "Běž pryč!". A i kdyby šel, přesto stále zůstává. Avšak modus amanti se přece jen najde, neboť když už ne touha po lásce, tak alespoň touha nebýt sám hory přenáší. Tak funguje jedna z milionů variant milostného trojúhelníku: impotentní manžel, nevěrná byť polepšená žena, zhrzený milenec. Pozn: Archetyp "Peeping Tom" je Kieślowskému asi hodně cenný (viz i jiné filmy této řady, dvě ze Tří barev a další). (23.05.2017)

Nahlédnutí do velice prapodivného vztahu. Přímočarý příběh o pánovi, který přestal býti mužem a o paní, která doposud neobjevila kouzlo sebeuspokojování a postupně se stala kurvou. Majitel funkčního penisu nosil na hlavě hřívu stejné barvy jako ona. A vůbec si byli celkem podobní. Snad byli alespoň opatrní a nebude po Polsku kráčet nějaký chudáček. Vztah impotenta a nymfomanky je předurčen k záhubě. Porušení devátého přikázání bylo nevyhnutelnou záležitostí. Takový příběh ze života, v němž hraje hlavní roli paranoia a žárlivost, což jsou dvě nádherné lidské vlastnosti. Vzhledem k osobním nesympatiím vůči oběma hlavním aktérům, vidím hodnocení "jen" na solidní 3 hvězdy. (27.12.2016)