Šeptej

„Ahoj, nechtěla by sis zahrát ve filmu?“ S odstupem času už můžu objektivně říct, že se zde Ondříček teprve rozehříval, zkoušel si zejména své typické dialogy a postavy (které později rozpracoval a v některých případech dovedl takřka k dokonalosti), přesto však stvořil film, který je oproti jeho pozdějším snímkům trošku jiný. Nesází zde totiž tolik na absurdní humor, jako spíš zcela nezaměnitelnou atmosféru (na ni je kladen větší důraz než u dalších režisérových počinů), kterou lze označit za magickou a prazvláštní (takový je ostatně i celý film). Především díky ní mě Šeptej naplno vtáhnul do sebe, a to i navzdory faktu, že se v něm prakticky nic neděje a o postavách (a jejich motivacích) se toho divák také moc nedozví (včetně toho, kde všichni s výjimkou Kytky brali peníze…o to však ve filmu nejde). Celkově to vidím na slabší 4*. „Smím prosit?“ – „To je na mě?“ – „No! Nechceš si jít zatancovat?“ – „Já nemůžu.“ – „Jak nemůžu? Proč nemůžeš?“ – „Parkuju.“ (05.04.2008)

Mnohem uprimnejsi a hlubsi jak Samotari s dokonce i lepsi hudbou. Nemam co vytknout. Vilhelmova je absolutne senzacni jak uz byva zvykem, ale tady se tak da hodnotit i celkovy dojem z filmu a kdybych mel jmenovat sceny co jsou skutecne nej tak jich bude opravdu rada, ale nejvic asi hopsajici Vilhelmova s Cechtickym v Roxy. Cesi umi dela dobre filmy, jen skoda ze jich je tak pet. (07.04.2008)

Ještě nedávno jsem tady Davida Ondříčka chválila, ale jak je vidět, i mistr režisér se někdy utne (a jelikož se jedná o Ondříčkovo prvotní dílo, můžeme být rádi, že se jeho kariéra vůbec rozjela). Z dnešní doby poněkud úsměvné, řekla bych: Táňa nám tu hraje ufona, Jan P. Muchow se nemůže rozhodnout, jestli je vlastně na holky nebo na kluky (nevím proč to drama, tomu se říká bisexualita, chlapče) a Káťa Winterová má podzimní depku, takže raději neopouští bezpečí křesla a když už náhodou, tak stejně "parkuje", do placu se hodí pár ufounských řečí, Tatiana pro zobrazení své venkovské naivity hodí do kamery pár laních pohledů alá Klára Issová, nakonec si na diskošce zaskáčeme s kamarádkou Extoškou a tram ta da dáááá: Máme tady Šeptej! Dvě hvězdičky za Colorfactory, které zbožňuji. (03.09.2007)

Konkurent nepřekonatelným Samotářům. Silně kontroverzní film o homosexualitě a vztazích mezi dospívajícími - nebo spíše dozrávajícími - lidmi. Dlouho jsem se nemohl rozhodnout, ale skvělá hudba, která doplnila tenhle snímek, nakonec přispěla ke čtvrté hvězdě. Na české poměry si ji určitě zaslouží a Tatiana Vilhelmová k ní určitě přispěla velkou měrou. 70% (27.07.2013)

A půl. První polovina filmu je poněkud rozvláčná, rozjížďková, seznamujeme se s hlavními postavami. Ve chvíli, kdy jsem si myslela, že mně film ničím nepřekvapí a že bude tímto tempem pokračovat až do konce, se objasnily některé skutečnosti, charaktery postav dostaly mnohem větší prostor, dost a zajímavě se toho začalo dít mnohem více, než v první polovině filmu. K hereckému obsazení nemám výtek a zvolená hudba celý film příjemně podkresluje. (05.03.2009)