Réžia:
David OndříčekScenár:
Petr ZelenkaKamera:
Richard ŘeřichaHudba:
Jan P. MuchowHrajú:
Labina Mitevska, Jitka Schneiderová, Saša Rašilov nejml., Jiří Macháček, Ivan Trojan, Mikuláš Křen, Dana Sedláková, Hana Maciuchová, František Němec (viac)Obsahy(1)
Sedm mladých lidí prožívá v průběhu několika dní události, které radikálně ovlivní jejich budoucí život. Rozhlasový moderátor malého pražského rádia Petr se rozchází se svou dlouholetou přítelkyní Hankou. Tu chce získat pro sebe neurotický doktor Ondřej, který dívku už léta pronásleduje svou vtíravou pozorností. Ondřejova manželka Lenka si však odmítá připustit, že by otec jejích dětí mohl zradit jejich úhledný maloměšťácký život. Do osudů obou dvojic zasáhnou i křehká makedonská barmanka Vesna hledající v Čechách ztraceného otce, cynický manipulátor Robert a oddaný milovník marihuany Jakub. Kontrast k osudům osamělých mladých lidí, kteří se více či méně úspěšně pokoušejí vyznat sami v sobě, tvoří Hančini usedlí rodiče a skupinka japonských turistů toužících poznat "typickou" českou rodinu... Příběhy samotářů uprostřed davu, kteří si připadají bezmocně vláčení zlomyslným osudem uvnitř svých ekonomicky pohodlných životů, vyprávějí autoři v tragikomické poloze. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (1 087)
Můžu se v podstatě podepsat pod komentář Marigolda, mé výhrady jsou velmi podobné. Je to umělý výrobek, který je na hony vzdálený tomu, co znám z reálného života a i když nemůžu vyloučit, že někde se podobné lidské typy vyskytují, já je rozhodně nepotkal. Určitou zábavnost filmu neupírám, byť ty postavy jsou tak "cool" a vypouštějí tak neskutečné hlášky, až jsou mi nesympatické. Jako generační výpověď to u mě v žádném případě neobstojí, ale jinak se Samotáři pohybují někde mezi dvěma a třema hvězdičkami. Celkový dojem: 45 %. ()
Né všechny ,,epizodky'' mi sedly a ne všechny do sebe zapadly aniž by to skříplo, ale to neva. Dobře jsem se bavil a zhulenej Macháček je pro mně doposud nepřekonanej i když mu na paty šlape zhulenej dredař z Vorlova Gymplu :-). Osobně bych to nazval solidním nástupcem Knoflíkářů. Kdo mi tam nesedl byla Labina Mitevska. Ale jinak super a další z filmů, který češtinu obohatil o pár kultovních hlášek. * * * * ()
Skúmať filmovou kamerou vzťahové problémy a zachytávať "pulz doby" je v končinách strednej Európy vždy komplikované. Pokiaľ sa točia filmy z blízkej, či vzdialenej minulosti, tak režiséri krochkajú blahom a s nimi i diváci v kinosálach. Avšak súčasnosť - to je zakliata krajina .... Mozaikovité skúmanie viacerých pováh sa stalo veľkým sústom pre tvorcov tohoto filmu. Nakusnúť do problému je jedna vec a systematicky odkrývať "psychično" postavy vec druhá. Sklamanie ..... ()
-ALE URČITĚ JE TAHLE ZEMĚ PĚKNĚ ZKURVENÁ. -NO TAK TO KAŽDOPÁDNĚ. OSTATNĚ-JAKO JAKÁKOLIV JINÁ ZEMĚ. Zábavné, ovšem zásadně nesouhlasím s tím, že se jedná o kultovní film. Na druhou stranu pokud vychovává lidi k tomu, aby si z nedostatku udělali přednost a neopakovali chyby svých rodičů (nechci pochopit minulou dobu) tak to jaksi smrdí... ()
"Mohl bych dostat něco k pití? Vodu nebo...Ale jistě. Máme tu třeba výborný koláčky" Pro mou generaci zcela jistě kultovní film . Možná místy přitažený za vousy, ale "každopádně" zábavnej! Macháček si roli vyloženě užívá (nebo spíš marihuanového opojení?) a Trojan přesně takový, jakého mám rád. Jenom doufám, že se jednou nedostanu do stavu, kdy budu říkat: "Ty vole to je svělej film! Co je to za film?" ()
Galéria (28)
Zaujímavosti (46)
- Ústřední skladba "Lucky Boy" k filmu neodmyslitelně patří. Jan P. Muchow ji natočil v paneláku na domácí záznamové zařízení spolu s dalšími skladbami jako demo. Většina se jich pak přetočila pro film znovu, kromě "Lucky Boy", která je ve filmu i na soundtracku v původní panelákové verzi. (don corleone)
- Jitka Schneiderová byla poslední osazenou herečkou z hlavních rolí. S obsazením Hanky byl při castingu největší problém. (don corleone)
- Předobrazem Roberta (Mikuláš Křen), který si natáčí svou nemocnou matku nebo rozchody svých kamarádů na kameru, byl Igor Chaun, spolužák Davida Ondříčka z FAMU, který podobné věci skutečně dělal. Kdysi přišel večer domů opilý, vzal kameru, začal natáčet svou mámu a vedl s ní dost otevřený rozhovor. Nakonec z toho vznikl film Nejkrásnější portrét (1988), o kterém se tenkrát studenti FAMU hodně bavili, a Igor Chaun s ním dokonce vyhrál Soutěžní festival FAMUfest. (MTHRFCKR)
Reklama