Páni Edisoni

Když jsem viděl tento film, okamžitě jsem si vzpomenul na svoje dětské roky, kdy jsem v 60-tych letech začal dělat první elektrické pokusy se stavebnicí Merkur, a musel jsem se smát. Stejně jako se musím smát dnes, když si vzpomenu na všechny souvislosti. Tento film je velice poučný, zejména dnes. Doba dnes napředuje tak rychle, že ten smích mě vždy přejde v tom okamžiku, když si uvědomím, že to co jsem si koupil "včera" je "dnes" již technicky zastaralé a za stejné peníze jsem mohl mít technickou vymoženost o třídu vyšší. l to je život. I pro toto poučení dávám 4. (12.03.2012)

Chápu dětskýma očima dobu ve které se film odehrává, když jsem v té době také vyrůstal. Děti v tomto filmu si hrály jako jsme si hrály my. Holky byly k světu. I Jitka Molavcová je okouzlující (je mimochodem krásná dáma i teď ve svém věku). Móda měla také co do sebe. Jisté kouzlo má i vesnice, ve které se film odehrává. Vše zraje krásou a je milou připomínkou na mé dětství.  Jen mi stále uniká to, co se nám tvůrci podobných filmů snažili říct. Celé to působí divně, bezduše. Točily se filmy, kde chybí nějaká myšlenka, a hlavní příběh se vytratil či vůbec nedorazil. (04.11.2023)

Asi by tři hvězdy odpovídaly více, ale v porovnání s dnešní produkcí pro děti je tohle skvost, který má srdce a dokonce jsem snesl i Molavcovou. Měl jsem sinclaira i didaktika a tak jsem zavzpomínal, film je s tou přicházející technikou moc dobře skloubený a hezký. Scény ataků na hlavního hrdinu ze strany dospělých jsou trochu přitažené za vlasy a jsou hlavní slabinou snímku, ale jinak se na to dívá dobře a film rychle utíká. Kdo neviděl, tak určitě na odreagování doporučuji. (26.12.2013)

Spadlo prase do strouhy, jak široký tak dlouhý. Ferda jede na kole, Ferda jede pryč. Koho by to napadlo, že by prase upadlo. Ferda jede na kole, veze na něm rýč. Svalilo se s heknutím, zakvičelo leknutím. Ferda jede na kole, Ferda jede pryč. Prase to je těžký, zvlášť, když spadne z vejšky. Ferda jede na kole, veze na něm rýč. Kdo to prase postaví, když je strašně špinavý. Ferda jede na kole, Ferda jede pryč. Postaví ho zase, ňáký jiný prase. Ferda jede na kole, veze na něm rýč. Až to prase bude stát, můžem se ho otázat. Ferda jede na kole, Ferda jede pryč. Co se vlastně semlelo, že se prase skácelo? Ferda jede na kole, veze na něm rýč. Prase, to nic neřeklo, kviklo a pak uteklo. Ferda jede na kole, Ferda jede pryč. Tím pádem je prakticky, ztracené už navždycky. Ferda jede na kole, veze na něm rýč. No a nyní závěrem, k hlavnímu se doberem. Ferda jede na kole, Ferda jede pryč. Není těžký do louže spadnout, a to, protože... Ferda jede na kole, veze na něm rýč. (10.06.2012)

Po celou dobu filmu jsem si zpívala „Spadlo prase do strouhy, neširoký nedlouhý...“, protože je to tak vlezlá písnička, která hrála hned v úvodu. Ale film je sám o sobě tak moc milý, že jsem ho sfoukla jedním dechem. Velmi příjemná dětská atmosféra, díky které jsem si zase vzpomněla na svoje dětství a samotní dětští herci mi učarovali. Vidět malého Jiřího Stracha bylo fakt vtipný a Jakuba Wehrenberga vlastně taky. Jiří Schmitzer se mi ve své roli moc líbil a asi s ním začnu vyhledávat víc filmů, protože herec je to skvělej. Příběh sám o sobě dokáže celkem zaujmout, když si chceme pustit něco silně nenáročného a jen vzpomínat na dětská 80. léta. Další dětský film do sbírky těch celkem povedených. Bavit se nad osmdesátkovou technikou bylo samo o sobě dost divný. A je to vlastně pořád stejný. Film se mi líbil. Je to velmi milý snímek, který neurazí ani nenadchne a jako velmi oddechovou komedii to beru a doporučuju! (01.11.2021)