Páni Edisoni

Předpokládal jsem, že jako fanoušek 8bitových počítačů budu nadšen, ale nestalo se. Bylo to takové divné, příběh mě nevtáhl, vynálezy byly takové divné a do vytracena. Prostřihy s počítačovou grafikou se mi líbily, jen nevím, proč to byl vždy jen takový půlsekundový sekanec. Že by podprahové sdělení? Kdyby se s tím pracovalo... Zkrátka dost divný film. (16.03.2023)

Chápu dětskýma očima dobu ve které se film odehrává, když jsem v té době také vyrůstal. Děti v tomto filmu si hrály jako jsme si hrály my. Holky byly k světu. I Jitka Molavcová je okouzlující (je mimochodem krásná dáma i teď ve svém věku). Móda měla také co do sebe. Jisté kouzlo má i vesnice, ve které se film odehrává. Vše zraje krásou a je milou připomínkou na mé dětství.  Jen mi stále uniká to, co se nám tvůrci podobných filmů snažili říct. Celé to působí divně, bezduše. Točily se filmy, kde chybí nějaká myšlenka, a hlavní příběh se vytratil či vůbec nedorazil. (04.11.2023)

Pozdně socialistická oslava pronikání výpočetní techniky a techniky vůbec mezi široké masy, pod vedením pracovníka JZD a nadšených dětí. Asi jen málokdo by stál o "vynálezy", které nám film přibližuje, ale v době uvedení filmu na obrazovky jsem byl samozřejmě také jako dítě nadšený. Příběh je velmi jednoduchý, ale celkem sympatický, mnohem sympatičtější, než Jakubova teta. Trochu mi vadily prostřihy s počítačovými animacemi, ale nadšení tvůrců pro technické finesy holt bylo nadřezano jejich smysluplnosti v ději. Ferda jede na kole, zlé učitelky ponižují děti, kluci to myslí dobře a nakonec je svatba. Průměrný dětský příběh, ale spíše už pro nostalgické vzpomínání střední generace, než pro dnešní děti. (24.12.2013)

Zajímavá záležitost z dob, kdy se v české zemi začala objevovat pokročilejší technika s mikroprocesory. Zvlášť musím zmínit Jiřího Stracha, roztomilého chlapce s modrýma očima a příjemným hlasem, ten má prostě hraní v krvi. A Jakub Wehrenberg? Prostě "malý Edison" - detektor počůrávání, myšochyt, "něco na hlídání čarodějnic" a podobné. Ovšem nejlepší scéna je, když dědeček na zahradě u pařeniště nadává, že mu ty blbosti vyhodí z baráku, a pak vejde do skleníku s elektronickým panelem. Někdy mi však kamera trochu dala svými zvláštními pozicemi zabrat. No a nyní závěrem k hlavnímu se doberem' - Ferda jede na kole, Ferda jede pryč. Není těžké do louže spadnout, a to protože Ferda jede na kole, veze na něm rýč. (10.09.2011)

Spadlo prase do strouhy, jak široký tak dlouhý. Ferda jede na kole, Ferda jede pryč. Koho by to napadlo, že by prase upadlo. Ferda jede na kole, veze na něm rýč. Svalilo se s heknutím, zakvičelo leknutím. Ferda jede na kole, Ferda jede pryč. Prase to je těžký, zvlášť, když spadne z vejšky. Ferda jede na kole, veze na něm rýč. Kdo to prase postaví, když je strašně špinavý. Ferda jede na kole, Ferda jede pryč. Postaví ho zase, ňáký jiný prase. Ferda jede na kole, veze na něm rýč. Až to prase bude stát, můžem se ho otázat. Ferda jede na kole, Ferda jede pryč. Co se vlastně semlelo, že se prase skácelo? Ferda jede na kole, veze na něm rýč. Prase, to nic neřeklo, kviklo a pak uteklo. Ferda jede na kole, Ferda jede pryč. Tím pádem je prakticky, ztracené už navždycky. Ferda jede na kole, veze na něm rýč. No a nyní závěrem, k hlavnímu se doberem. Ferda jede na kole, Ferda jede pryč. Není těžký do louže spadnout, a to, protože... Ferda jede na kole, veze na něm rýč. (10.06.2012)