Volanie divočiny

Tohle je pro mě prostě klasika, která mě vrací do dětských let. Teď se dívám na film trochu jinak, ale stejně se nemohu ubránit dojmu, že je naprosto nádherné, jak je zde ztvárněna příroda. A to ani nemluvím o tom, jak se zde pracuje se zvířaty, to je naprosto úchvatné a herci jsou vedle nich většinou bezprostřední. Krásné. (12.10.2016)

Milovník zvířat sice jsem, ale raději dávám přednost dokumentované formě před filmem kvůli své sentimentální vykriplenosti. Volání divočiny je ale tak nádherný film, že je velká škoda takový skvost nevidět. Někdo kdosi prohlásil: Příroda je proti nám ve výhodě, může existovat bez nás, ale my bez ní zahyneme. Tento citát má sice na mysli přírodní zdroje, ale dal by se aplikovat na vztah mezi člověkem a zvířetem. Člověk může milovat zvíře stejně láskyplně tak jak je tomu mezi zvířaty a v případě odloučení jeho srdce umírá. Takhle bych charakterizoval pointu této legendy. Krása africké přírody nezná mezí, což je umocněno skvělou prací kameramana. Hudba génia Barryho spolehlivě vyléčí zánět uší. 85% (05.07.2011)

Můj úplně první film v kině v cca 6 letech založil jak mou lásku k filmům, tak k přírodě... celé dětství jsem sledovala filmy o zvířatech, četla o nich a svůj dospělý život si představovala, jak v nějaké rezervaci pomáhám zvířatům a točím o nich filmy... a jsem samozřejmě tak krásná a fotogenická jako Virginia McKenna... Na tohle všechno jsem si vzpomněla, když jsem dnes v tv viděla dokument BBC - ELSA - LVICE KTERÁ ZMĚNILA SVĚT .... No, nevím jak svět, ale každopádně tenhle film mé dětství poznamenal jako málokterý jiný (promiň Vinnetou)... (15.06.2013)

Dvojice hloupých pokrytců s neskutečně velkým srdcem, kteří střílí všechny lvy, kromě té jedné jediné milované Elsy, si vás získá i přes to, že byste jim za ty jejich nápady rádi omlátili o hlavu svazek všech spisů od Davida Attenborougha. A jako vrchol všeho jim to všechno vyjde. Boooooorn free, tjá dá dá dá dí dá... (03.01.2013)

Tak tu skutočne dôležitú úlohu hrá nostalgia. A to nielen spomienky na vlastné pozretie spred niekoľko desiatok rokov, ale aj preto, že išlo o najobľúbenejší film mojej mamy. Príbeh je patrične rozprávkový, ale zároveň aj uveriteľný, i keď sa vyhýbame drsným záberom krutej africkej fauny ako to len ide. Až na pár výnimiek. Záver ale musí dojať snáď každého, kto má rád kinematografiu a zároveň má aj nejaké tie city, čo je umocnené ešte odvysielaním filmu deň pred Štedrým dňom. Obávam sa však, že pre nasledujúce generácie pôjde dosť možno o film o prehistorických stvoreniach, ktoré kedysi, pred pár desiatkami rokov, žili na našej planéte... (23.12.2019)