Bony a klid

FIlm, který nám přibližuje 80. léta, konkrétně vypráví příběh o mladíkovi, který přijede do Prahy pro marky, ale nakonec skončí ve skupině veksláků, která je nakonec rozprášena jinou, mocnější skupinou veksláků. Na konci 80. let tohle muselo být něco naprosto převratného, neboť Vít Olmer se skvělým scénářem Radka Johna, nám přiblížil nadstandartní život veksláků, o kterých každý věděl, ale tehdejší režim na ně byl krátký. Hlavní a zároveň i svoji nejslevnější roli si zahrál, dnes na vozíček upoutaný, Jan Potměšil. (11.12.2007)

"Hold me, hold me, hold me my baby..." Na svou dobu nepochybně velmi odvážný a moderní film, který v očích soudruhů možná změkčil moralistický konec s potrestáním, ale ten zároveň ukazuje propojení organizovaného zločinu s justicí, takže jim Olmer s Johnem nezůstali nic dlužni. Roztěkaná kamera a nadupané pecky od Frankie goes to the Hollywood krásně vykreslují velký svět pražských veksláků očima naivního venkovského kluka. (28.08.2007)

Perfektní obraz ČSSR konce 80tých let v Praze. Ty lidi prostě už v kapitalismu žili, jen ho nepojmenovali. To až za dva roky. Celý film je točený v reálu a podle mě, se mohl V.Olmer řadit k nejlepším režisérům komunistické éry. Potom už jen Tankový prapor, Nahota na prodej a pak už jen šílenosti...Takhle mu to šlo líp. Takovouhle atmosféru ničím nenahradíš, tohle je reál, kamera v ruce, náměstí plný lidí, herci a jedem. Skvělej scénář a máme supr film, kterej byl nejspíš možnej natočit jen v ČSSR. (28.01.2012)

Kamaráde tohle je Praha a ne nějaká zasraná Boleslav - tohle je přece klasika... kdysi velmi dávno viděné mi zanechalo v paměti jen dvě věci - neustálý loop hitu Relax a veksláka Romana Skamene. Když jsem to teď před nedávnem znovu viděl, velmi mě pobavil perverzní domovník pan Benák (Evičko, pojďte si se mnou připít.. opražil jsem mandličky :)) a herecky mladý Tomáš Hanák s náušnicí. Tak co vlastně chcete? (01.06.2016)

V roce 1988 nebyli veksláci v centru mého zájmu. Proto i film byl spíše okrajovou záležitostí. Jsem ráda, že jsem ho mohla vidět až s delším odstupem, jen díky tomu vyniknou jeho kvality. Jde o dobře vystavěné drama (dokonce i v případu, že vím, jak to dopadlo), krásně zachycená dobová atmosféra, správné rozdělaní rolí, osobní konflikt i správně načasované rozuzlení. Našlapaná muzika Ondřeje Soukupa. Spolu s filmem Strašidlo Cantervillské Olmerův počin. (21.03.2015)