Réžia:
Bohdan SlámaScenár:
Ivan ArsenjevKamera:
Diviš MarekHudba:
Jakub KudláčHrajú:
Magdaléna Borová, Stanislav Majer, Csongor Kassai, Barbora Poláková, Pavel Nový, Petra Špalková, Zuzana Kronerová, Agi Gubíková, Robert Mikluš (viac)VOD (4)
Obsahy(1)
Film rozpráva príbeh obyvateľov zabudnutej dedinky neďaleko rakúskych hraníc, ktorým vstúpia do života udalosti 30. až 50. rokov 20. storočia. Predtým bolo podstatné obrábať pole, prežiť zimu a vychovať deti, teraz si treba vybrať, kto je Rakúšan, kto Nemec a kto Čech, a zaplatiť cenu, ktorú takéto rozhodnutie prinesie. A tak sa z doposiaľ pokojne žijúcich susedov stávajú zarytí nepriatelia, ktorí si navzájom vyrovnávajú účty aj za cenu zločinu, straty etických zábran a ľudskosti. (Filmtopia)
(viac)Videá (2)
Recenzie (287)
Jeden z těch velkých černobílých širokoúhlých filmů o velkých věcech, který je přesně takový, jaký by teoreticky měl být. Otázka je, jestli tyhle krystalicky povinné filmy skutečně musí být realizovány. V době covidu na to školy stejně chodit nebudou. A už vůbec nikdo nebude řešit, že se v soundtracku objevují náhodně zvolené německé šlágry, které jsou naprosto špatně vybrané, Slámovi totiž zřejmě stačilo, že jejich slova jsou v němčině a němčina je přece definice zla. ()
Chápu, že situace na Vitorazsku byla mimořádně komplikovaná, ale tohle mi celou dobu prostě připadalo jako koukání na film, který už jsem několikrát viděl. Každý je tu schopen chovat se jako svině, kdykoli k tomu dostane příležitost (bez ohledu na národnost). Prakticky tu nejsou žádné postavy, jejichž osud by se člověku chtělo sledovat. Herci jsou sice skvělí, ale stejně to celkový dojem moc nezachránilo. ()
,,CO BLÁZNÍTE LIDI! VŽDYŤ JSME SOUSEDI!“… /// Tož taková to byla tenkrát doba. Česko-rakouský pohraničí plný ryzích lidských charakterů a dobrosrdečných povah… dělám si prdel! Takhle to nefungovalo. Tohle je film o něčem. Je to příběh, který se stal a odráží lidský osudy. Černobílost jen potrhuje tu bezútěšnost doby. A skvělej casting! Špalková, Poláková, Černý…Vždycky jsem obdivoval Poláky, jaký filmy dokážou „o sobě“ natočit. Obdivuju Slámu, že dokázal nastavit zrcadlo i nám. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Tvrdím, že Gottwald to tenkrát řekl dobře: „Postavte je před lidový soud!“ 2.) Zjistím, že bolševika ani Hitler nepředělá. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ *** ()
„Karle, pojďme odsud pryč. Prodáme hospodářství a půjdem. Třeba k nám na Dobříš.“ - „Co bych tam dělal? Tady jsem se narodil a tady taky umřu!“ Kdo chce kam, pomozme mu tam…Filmové vyrovnávání se s 1 z „ožehavých“ témat našich dějin…nedopadlo příliš dobře. Volbu režiséra nechápu (ví vůbec producenti, co za filmy Sláma natočil?), o tom, jak moc byl chatrný už původní scénář od Arsenjeva se můžu jen dohadovat. Ale zfilmovat tak zkratkovitě období 1938-1952 a k tomu nedostatečně prokreslit nejen charaktery postav, ale hlavně jejich vývoj, to není moc dobře odvedená práce. Vždyť hlavní ženská postava mi byla skoro lhostejná a ostatní…to se můžu jen vrátit k úvodnímu přísloví (o řadě směšných karikatur ani nemluvě). Po technické stránce nemám výhrad, ale jinak? Až na pár záblesků převládající apatie. Krajina stínů dělá tématu spíš medvědí službu a v případě Slámy jde (podle mě) o jeho nejslabší film (snad se vrátí k tomu, co umí nejlíp…ani ta Bába z ledu není tak stará, aby se nemohl rozpomenout). Dám ještě slabší 3*. ()
KRAJINU VE STÍNU lze chápat v paralele ke KRVI ZMIZELÉHO (Milan Cieslar, 2005). V obou případech jde o "samožersky" vznešené plakátové filmy o tom, že (někdy titíž, někdy různí) lidé na sebe byli zlí či jednali prospěchářsky za okupace, při odsunu a s nástupem komunismu, jakkoli oné vznešenosti dosahují stylisticky odlišnými způsoby. Ba co víc, přeložíte-li přes sebe filmy a seriály vyprávějící o komunitě postav v jednom a více z těchto období a vyznačíte si narativní průměty všech z nich, dostanete KRAJINU VE STÍNU. ___ Postavy jsou sice tzv. historické překlady skutečných osob, leč i sebekomplexnější osobnost lze zploštit na primitivní typ - a nic jiného než postavy-typy o směšně malém množství vlastností v tomto filmu nenajdete. Nežijí, neproměňují se v čase, jen v rámci oddělených vyprávěcích bloků reprezentují - a podle potřeby se (skokově) proměňují či neproměňují. Každodennost v tomto světě jakoby neexistovala, všechno ústí v osobní selhání, konflikt, klimax. ___ Scenárista Arsenjev během besedy mluvil o příběhu postav či vesnice a věřím, že se maximálně snažil o to, aby věrně zachytil, co se v ní odehrálo. Jenže historie sama o sobě není příběh, nýbrž spíše soubor stavů věcí, z nich můžeme nespočet příběhů udělat - pečlivou práci s kauzalitou či soustavně vedenymi paralelami. Jak říká Hlavsa u Cimrmanů ve VIZIONÁŘI: "Vidím jen výjevy, víc po mně nechtějte." A pochopitelně, pana uhlobarona to neuspokojí, protože nevidí kauzalitu. A pouze z výjevů je složená i KRAJINA VE STÍNU, protože kauzalita mezi scénami je velmi slabá, případně značně neobratně sugerovaná skrze neumělá motivická propojení. Skoro není možné dovodit, co postavy dělaly a nedělaly v obdobích mezi výjevy. Chovají se buď úplně stejně, anebo narazově úplně jinak. ___ Osobně se snažím každému filmu vyjít maximálně vstříc. Usiluji najít, za jakých podmínek pravděpodobně jako dílo funguje nejlépe - a podle toho jej posuzovat. Pozorně jsem včera naslouchal tvůrcům, celou noc i dnes dopoledne o filmu s přáteli diskutoval a doufal, že upozorní na věci, jichž jsem si nevšiml. Pominu-li ale výborné herce, díky nimž ty postavy nejsou směšné, prozatím jsem žel neobjevil klíč, který by pro mě KRAJINU VE STÍNU v jakékoli rovině a ve vztahu k jakékoli poetické tradici dokázal zachránit. ___ Přiklonil jsem se nakonec k dvěma hvězdičkám, protože abych si byl skutečně jistý, že ani v rovině práce se stylistickými vzorci KRAJINA VE STÍNU nepřináší mnoho pozoruhodného, musel bych ji vidět ještě jednou a soustřeďovat se právě na ně. Styl dlouhých pohyblivých záběrů s několika stále se variujícími modely vývoje jsem shledával poněkud mechanickým, ovšem láká mě prozkoumat logiku za oněmi náhlými přeostřeními a za vztahy mezi pohyby kamery a inscenováním herců v prostoru. Ale to spíše proto, že mě zajímají dějiny inscenování v delších pohyblivých záběrech v české kinematografii, neb můj pohled na tento film to z výše uvedených důvodů může k lepšímu změnit jen stěží. ()
Galéria (41)
Zaujímavosti (21)
- Oddíly, které operují ve vesnici po skončení války s označením (RG), byly ozbrojené jednotky českých dobrovolníků, působících od 23. května 1945 do července až srpna 1945 v českých zemích, a to zejména v pohraničí. (ArthasKarfa)
- Tvůrci rezignovali na odstranění antén z domů. (vladous)
- Postava Františka Bláhy (Miloslav Pecháček) je inspirována skutečným vykonavatelem popravy, tušťským rodákem Františkem Říhou. Ten byl za války vězněn v Mauthausenu, ale příčinou nebyla krádež a znásilnění, jak uvádí film, ale to, že vytáhl nůž na svého mistra v dílně, kde za války pracoval. Po roce 1948 Říha pracoval pro StB a poznámky o jeho vychloubačné a nenávistné povaze se najdou i v jeho osobních materiálech z tehdejší doby. Kvůli podílu na masakru v Tušti byl po válce vyšetřován, ale nikdy nebyl souzen – možná i po přímluvě z vyšších míst. (ajaxx)
Reklama