Free Guy

Ve své podstatě sympatická, ale kromě pár povedených fan-boy gagů v zásadě ničím nevyčnívající trumanshow-readyplayerone-tronovina, kde celkově zajímavej vizuál střídá v některých scénách tragická CGI (Duda zrovna namysli nemám). Pro mě naprosto nepřekousnutelně otravná hlavní postava to bohužel hrozně sráží a byť ústřední "love-story" koncept (ať už je originální či neoriginální jak chce) je příjemnej, v závěru tak nějak vyvrcholí a je fuč, aniž by zanechal něco hlubšího. (06.10.2021)

Free Ryan and cute Jodie. Ty čtyři hvězdy jsou hlavně za nápad a za režiséra Shawna Levyho, od kterého bych něco podobného asi nečekal. Víc než dekádu zpátky měl pověst rutinéra, který potenciálně silné látky tak nějak udusal a na plátně vždy předvedl pouhopouhý průměr. I když průměr, který producenty dokonale uspokojoval. Třeba taková první Noc v muzeu vydělala jen v kinech pětinásobek rozpočtu (a na DVD táhla), další z taškařic Dvanáct do tuctu taktéž. Ale k filmu: hlavním hrdinou je nehratelná postava Chlápek ze střílečky Free City, který vstává do prosluněného dne, pozdraví svou zlatou rybku, oblékne modrou košili, cestou do práce si koupí kafe a občas vedle něj udělá přemet hořící auto nebo někdo jen tak mimochodem použije raketomet. Usměvavého Chlápka to nerozhodí. Protože ho tak naprogramovali. Objevuje se v pozadí, nic neřeší, v ději hry nemá žádnou podstatnou roli. Jenže pak se v něm něco zlomí. A může za to láska. Časem si uvědomí, co se kolem něj děje a zjistí, že on i řada ostatních bezvýznamných postav ve hře jsou v ohrožení. Výsledek je solidně ulítlý, sympatický i vtipný, řada záběrů obsahuje nějaký ten popkulturní filmový či herní joke i množství milých popových fláků. Tvůrci věrně vytvořili svět počítačové hry, efekty šlapou a Ryan Reynolds si znovu užívá rošťácké škleby a připitomělé vtipy (ale taky se už dost opakuje, viz Deadpool). Tu a tam tenhle troubovitý sympaťák dokonale udeří na divákovu bránici. Je to až nečekaně příjemná a optimistická podívaná. Nepatřím sice mezi diváky, kteří se pohybují v hráčském prostředí a na YouTubu jsem jen tehdy, když je potřeba, nicméně jsem se až tak neztrácel a užíval si i milá camea. Pár minut bych ale určitě prostříhal, místy se to poměrně vleče. Přesto spokojenost. Nestyděl jsem se za tvůrce, což je v Levyho případě pochvala. Tři až čtyři hvězdy. (28.10.2021)

Další důkaz že proběhla apokalypsa, nikdo jsme ji nepřežil, a teď jsme v nějakém bizarním posmrtném svět ve kterém je všechno obráceně. Konkrétně tady - Shawn Lewy natočil dobrý film. Akční film. Videoherní film. A pro Disneyho. No to prostě nedává smysl.Ale je to tak, s Free Guy trefil hřebíček na hlavičku, a udělal jak dobrou adaptaci hraní GTA, tak hlavně dobrou satirickou glosu ke hraní GTA. Od Ready Player One tu nebyl tak dobrý videoherní film... což vlastně nemusí být úplně divné, když mají stejného scénáristu (resp snad nikdy tu krom RPO tak dobrý nebyl) - sice původní Mortal Kombat je ve své brakové jízdě pořád zábavnější, ale tohle je na rozdíl od něj překvapivě chytré.A jak je Ryan Reynolds už ve své typické Deadpoolovské poloze docela ohraný, tak tady z něj udělali ještě víc optimistického debila, a dost to do filmu sedí. Škoda že jeho kladný spoluhrdina v normální realitě Joe Keery zábavný moc není, takže ho tam brutálně zastíní Taika Waititi jako luxusně přehrávající záporák. 8/10 (15.10.2021)

Feel good Disney crossover Truman Show a Trona s milou dávkou chytlavé romantiky a akcí v duchu Ready Player One. Příjemně obsazený, hezky pestrobarevný, s typicky líbivými klišé prvky i několika fajn nápady. Jen ta dramaturgická kostra s motivacemi postav a důvody, proč se zrovna děje co se děje, je trochu mecheche. Ale to je můj problém, že chci i po takovémto filmu, aby byl logicky vymakaný a všechno v něm dávalo smysl. (12.08.2021)

To přirovnání s Matrixem se mi moc líbí, protože se na něm dá názorně sledovat proměna vnímání dost podobných témat. Matrix je o problému odpojení z opresivního systému, Free Guy je film primárně o přizpůsobení útlaku a umělý systém ve výsledku obhajuje. Tváří se to jako antikapitalistická báchorka, přičemž antagonista, zlý businessman, je ve výsledku vytrestán neviditelnou rukou trhu. Stejně tak se tváří jako film o potřebě vymanění z neustále se opakujících mechanismů, ale na svém konci je jenom vymění za jiné opakující se mechanismy. A ne, není to vědomé. To všechno nabízí s bělostným úsměvem podcastera, co se vám s umělým nadšením snaží prodat svůj Kickstarter projekt. Cyberpunková dystopie již dávno nastala a je celkem věrná svým předobrazům. Ty však přesto neodhadly, že taková realita nebude vypadat jako zdecimované metropole, nýbrž jako všudypřítomné prosluněné frančízy plné pohody a kamarádského přístupu, protože je patrně vůbec nenapadlo pracovat se schopnostmi marketingového kapitalismu. Proto dvacet let poté, co se dařilo natáčet mladým režisérům prognostické sci-fi o tom, jak lidé nejsou schopni se odpojit od systému, skrze který stroje mimo jiné zjistili, že lidská podstata se definuje skrze utrpení, máme před sebou konformistickou blamáž natočenou jak reklamu na Starbucks, která se snaží hystericky tvářit jak je svěží a mladá. Akorát je to devótní sračka padesátiletého režiséra s pětačtyřicetiletým protagonistou vytvořená pro zajištěné man-childy, na kterých celý systém stojí a jejich představou odboje je movember a suchý únor. Jo a na Rotten Tomatoes to má 80%. Takže se okamžitě zastřelte. (09.11.2021)