Zrodenie

Kam až dokáže zajít touha po lásce? Úsporné dialogy, pomalu plynoucí scény a oči Nicole Kidman, které s krátkým sestřihem ještě více vyniknou. Dávno se zbavila přívlastku „módní doplněk Toma Cruise“, spolupracovala se zajímavými umělci a po pro ni nesmírně zajímavém přelomu tisíciletí si dál vybírala postavy osamělých bojovnic, což hypnotické Zrození dokonale splňuje. Dlouhé roky se smiřovala s odchodem milovaného manžela, deset let poté našla muže, který si konečně získal její srdce. Ovšem uprostřed příprav na svatbu se objeví desetiletý chlapec, který tvrdí, že je vtělením jejího mrtvého muže. Ha ha, jenže hoch zná až neuvěřitelné podrobnosti z jejich společného života. Přijde několik falešných stop, naopak víc se tvůrci mohli otřít právě o sílu, která nutí inteligentní dospělou ženu propadnout nastalé situaci. Celé je to strohé a výrazově minimalistické, nicméně britský režisér Jonathan Glazer je znovu nevstřícný (a divný) a znovu si mě tak úplně nezískal. (13.07.2024)

"To nie je Sean..." Na to, že to nie je Sean vie 10 ročný chlapec až podozrivo veľa . Nikol Kidman prepadá neistote a panike, pretože tento 10 ročný chlapec tvrdí, že je jej muž. Vie odpovedať na všetky otázky, dokonca i tie , ktoré sa nemal ako dozvedieť. Je to jej znovuzrodený muž alebo chorý chlapec? Film Zrození pracuje so zvedavosťou diváka, ktorý je rovnako zvedavý a neistý ako N. Kidman. Sympatická austrálska herečka si dala ostrihať vlasy a veľmi jej to pristane. Dala vyniknúť svojim očiam, ktorými uhrala prekvapivo veľa a myslím, že je to jeden z jej najlepších hereckých výkonov, čo som videl. Film stojí hlavne na atmosfére a hereckých výkonoch a je to práve N. Kidman , ktorá inak priemerný film prevážila bližšie k tesným štyrom hviezdam. 70%. (13.02.2016)

Pri sledovaní Birth sa mi často v hlave vybavovali spomienky na film In the Cut od režisérky Jane Campion. Nešlo o príbuznosť tématu, ale o príbuznosť v zámere priniesť do určitého (sub)žánru niečo nové. V tomto smere sú si filmy veľmi podobné, pretože obidve svoj subžáner (In the cut - kriminálny psychothiller; Birth - nadprirodzený thriller) využívajú - svoj príbeh zo začiatku usadzujú do známych žánrových pravidiel, aby si ich potom pre vlastné potreby obmieňali, príp. úplne popierali. Tak ako nešlo v Cut primárne o dolapenie vraha, ale skôr o vykreslenie erupcie pocitov budujúcich atmosféru sexuálneho dusna a ženského náhľadu na žáner takmer čisto mužský (i keď vo výsledku sa podľa mňa Campion strácala), podobne aj Glazerovi v Birth slúži východisková peripetia - či sa do 9-ročného chlapca skutočne inkarnovala duša mŕtveho manžela postavy Nicole Kidman, ako odrazový mostík skúmaniu z čoho a ako hlboko dokáže láska ovplyvnovať naše konanie a hlavne vieru. Atmosféra nepokoja, dusna, neistoty miestami prelievajúca sa až do podoby ťaživej nočnej mory dosahovaná precíznym nasnímaním a pod kožu sa zarývajúcou inštrumentálnou hudbou (plynúca až hypnoticky pomaly) je tou najväčšou devízou filmu. Uprednostnenie pocitov pred líniou logiky deja ale občas vedie k nepochopiteľnému radeniu scén za sebou, kde nasledujúca sekvencia doslova popiera predchádzajúce konanie postáv a tento nesúlad je natoľko markantný, že vás aj so sebalepšie vybudovanej atmosféry nepríjemne vytrhne. 70%. (20.03.2005)

Námět návratu zemřelého manžela jako desetiletého kluka by se dal zpracovat teda zajímavěji. Zrození mě docela zklamalo, i když zase úplná nuda to nebyla. Problém ale prostě je, že celý ten problém s malým klukem a na krátko ostříhanou zrzavou Nicole Kidman je příliš obyčejný a civilní a moc tomu nepomáhá i téměř žádná hudba nebo nějaké tajemné záběry nebo scény, jako kdyby prostě takováhle událost byla na denním pořádku každého správného člověka. Postavy předstírají nějaké vztahy, které ale prostě jsou takové málo uvěřitelné, protože všichni hrajou jak ospalí až se nakonec teda příběh rozuzlí, ale to rozuzlení je zas tak obyčejné, že to s podobným námětem zamrzí. Co to vytáhlo na trojku je hlavně to, že film tak úplně nenudí a člověk čeká, jak to teda bude a jak to teda s malým klukem dopadne a taky nový účes Nicole Kidman, co se mi líbil. :) Ale čekala jsem mnohem víc teda. (16.09.2010)

V podstatě se jedná a zručně natočené a hluboké drama s výbornou hudbou. Doplatilo na zpočátku originální, později však zoufale nudné extra dlouhé detailní záběry na postavy a celkově neúnosně rozvláčné tempo, kdy dva lidé pět minut nemluví, pak jeden řekne něco jako: "Chci, abys odešel", druhá postava neodpoví a následuje střih. Nemůžu to ale tak úplně zatratit, hlavně kvůli ústřední myšlence, pak famóznímu výkonu Nicole Kidman (i přes divný účes) a skvělé výkony postav ostatních (Bright, Huston, Heche), obzvlášť pak nezvykle civilní a lidský Peter Stormare, který se zde výjimečně nepředvedl jako "pošuk se samopalem". (28.12.2010)