Umučenie Krista

Standardní velkofilmové zpracování, barokně strnulé tváře herců, pokus o výraznou výtvarnou stylizaci, samoúčelně vystupňovaná brutalita, výborný soundtrack.... A toto vše se ve službách posvátného účelu filmu. Mel Gibson a Benedict Fitzgerald zvolili scénáristicky velice jednoduchou fintu, kdy do dlouhého pásu utrpení a příkoří Ježíše Krista vkládají na příhodných místech reminiscence na důvěrně známé evangelijní scény, které mají posílit poselství filmu. Poselství, které já osobně považuji za nejproblematičtější část nově zrozeného fenoménů. Tento fenomén promlouvá přesně k té části publika, která je znalá biblické tématiky. Promlouvá způsobem nikoli dialogickým, ale čistě ilustrativním. Tady máte hrdinu, tohle mu udělali zlí farizejové a škodolibý lid Jeruzaléma a vy se mu teď musíte cítit zavázáni. Kdo byl Kristus, jaké je jeho poselství světu – tím se Umučení zabývá jen velmi útržkovitě. Není výpovědí, je jen krvavým vykreslením jednoho z největších příběhů lidské historie. Největších a nejpůsobivějších. Mel Gibson vlastně podal to nejlepší svědectví o stavu současné americké kinematografie. Divákovi není než sedět a zírat, "vypravěč" myslí za něj. Nikdo po vás během filmu nežádá přemýšlení, tázání se, interpretaci; i to nejsilnější – tedy Kristův zápas s pochybami o svém poslání – musí být tematizováno do trapně doslovné postavy ďábla. Vaším jediným posláním je tak sledovat tok pečlivě přežvýkané a promyšlené "pseudoreality“, která zcela pozbyla na symbolické platnosti a stává se krvelačným přímým přenosem z největší popravy starověku. A tak zatímco krev stříkala až do orchestru, make-upem pomazaný James Caviezel svinil zem umělou malinovkou a vydával hrdelní zvuky, vzpomínal jsem na středověké liturgické drama, kde se s nadhledem a lidskou laskavostí líčí tentýž příběh – nevázaně, hravě, s fantazií a stokrát působivěji. Protože zatímco tam se jedná o oslavu lidského života, v Gibsonově „veledíle“ jde pouze o ohlušující vzývání zbožštělé smrti. Aneb: "mediální událost" opět jednou zvítězila nad uměleckou kvalitou... Ani tak špatný, ani tak dobrý film, jak někteří tvrdí. (06.04.2004)

Rozporuplnost pocitů z tohohle filmu dosáhla té míry, že budu muset ještě počkat s hvězdičkama kvality na další projekci. Nicméně jako první zhodnocení mě napadlo spojení "zbytečně brutální hraný dokument".... K brutalitě - Nevím, co si o nás divácích dnešní tvůrci myslí, ale já osobně k silnému prožitku nepotřebuji polopaticky ukázat naturalistické "všechno". Asi nechápou, že to "všechno" přestává po určité době fungovat a působí spíš kontraproduktivně. Scorseseho průběh samotného ukřižování na mě působí víc i když si to "všechno" musím jenom domyslet.... K filmu: Film by podle mého měl umět působit svým příběhem na diváka sám o sobě. Předpoklad, že divák bude znát knižní předlohu je špatný. Uvedení do děje by určitě nezaškodilo ať už formou počátečních titulků nebo jakoukoli jinou. Takhle jde "pouze" o dokument něčeho, k čemuž souvislosti musíme znát..... Ale zbytečný film to určitě není. Už jenom jakou diskusi vyvolal (třeba jenom v mojí rodině :) (12.04.2004)

,,OTČE, ODPUSŤ JIM. NEVĚDÍ CO ČINÍ...“ /// Vo tom, že tenkrát při večeři Ježíš Kristus nekecal… Dočkáte se Petrova zapření, Jidášova zrazení… co víc vod příběhu týkajícího se Syna člověka čekat? Mučení a utrpení! Působivý divadlo podpořený latinštinou, hebrejštinou a aramejštinou. Ježíš masochisticky vstává (ne zmrtvejch – na to má ještě chvilku čas…), Máří roní slzy, páč to je fakt drsňárna. Gibson si libuje nejen v násilí, ale až pateticky vyobrazuje biblický obrazy. A asi vo tom to je. Nebo není? Záleží na vás. Do kostela mám stejně daleko, jako do S/M salonu. (vobrazně vole… nevím kde je salón – poznámka pro ty, kteří by mě chtěli ukřižovat…) Film ze sadistický učebnice, kterej měl mít v názvu místo umučení – utrpení. Dám 4*. Asi takhle nějak by mně to stačilo. Netřeba mi biblický ódy. Nebo vy si film vo sobě představujete jinak? /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nikdy jsem nepochopil, co lidem připadá směšný na životě Briana. 2.) Chcu dětem ukázat Ježíška. (a hned pak je beru do salónu…) 3.) Zjistím, že Honza Hus byl vlastně klikař. 4.) Thx za titule ,,fridatom“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** (09.06.2014)

Jak se mohlo okolo tak hloupého a interpretačně prázdného filmu dělat takový randál? Jediné co jsem si odnesl bylo poučení, že není nic horšího než bezhlavý dav. Stejný dav, který z Gibsonovy tupé rekonstrukce udělal kontroverzní událost; potravu pro neřemyslící média a pár fanatických věřících, a nenechal ji zaslouženě uhnít jako nezajímavý slepenec zpomalených záběrů. Víra nevíra, ten film je plytký až běda. (09.08.2005)

Nooo....asi takto, film v najlepších častiach pripomína temné obrazy renesancie, v najhoršich .... hm pamatáte sa na filmy, ktoré si púšťal pán farár v Slunce, seno a pár facek ? Obrazovou lahôdkou je prvých 10 minút filmu - záhrada. Čo sa týka herectva exceluje tu jedine predstaviteľ Piláta, v ostatných prípadoch vlastne herci nemajú čo hrať, pretože stále len lamentujú a plačú (sorry, Monica vieš aj lepšie) . Charaktery sú neskutočne čierno-biele. Čo sa týka kontroverznosti tohoto filmu, naozaj nechápem čo je na ňom kontroverzné, keďže ide o temer doslovný prepis evanjelií. Pokiaľ by zdrojom kontroverzie mala byť tá sľubovaná brutalita, tak je to podľa mňa veľa kriku pre nič. Pretože s pribúdajúcim počtom rán na chrbte je aj divák stále odolnejší a menej zdesený. Okrem toho skúsený filmový divák rozhodne videl brutálnejšie scény ako slávnych 8 minút bičovania. Priznám sa, že tento film ma donútil prečítať si pred jeho zhliadnutím Nový Zákon a dobre som urobil ,pretože kto nemá o evanjeliách ani potuchy a uvidí to, kľudne tomu dá aj horšie hodnotenie ako som dal ja. Totiž film sa naozaj neunúva predstaviť jednotlivé postavy a motívy ich konania. Prvá polovica filmu odsýpa celkom svižne ale krížová cesta naozaj pripomína len omaľovánku Biblie. Nedá mi ešte sa nevyjadriť k stvárneniu Satana (prvý demokrat v dejinách :-)))))) ). Satan je stvárnený neskutočne plytko, povrchne a nezaujímavo. Postráda akúkoľvek charizmu nevyhnutnú na pokúšanie človeka, nie to ešte Krista. Hodnotenie filmu skutočne závisí od toho, či ste alebo nie ste veriaci. Dosť dobre som nechápal prečo cirkev preferuje tento film a zakazuje Posledné pokušenie Krista, ktoré jednoznačne omnoho jednoduchšou, menej brutálnou a zrozumiteľnejšou formou podáva kresťanské ideály aj neveriacim a ktorému tento snímok nesiaha ani po členky. (21.04.2004)