Reklama

Reklama

VOD (1)

Epizódy(5)

Obsahy(1)

Jeden z nejlepších a nejoblíbenějších českých seriálů, dnes už uznávaný jako klasika, vznikl v polovině sedmdesátých let. Znamenal novou kapitolu v historii našeho původního seriálu. Prozaik Jan Otčenášek a dramatik Oldřich Daněk, v té době oba již renomovaní tvůrci, označili své dílo termínem "televizní román". Dali tak najevo, že jím nejde o běžný, spotřební, zábavně - populární žánr, ale že míří k televiznímu dílu hlubšího záběru. Na vypjatých historických okamžicích let 1936 až 1945 sledují zvraty českého osudu i podoby českého charakteru. Ve scénáři našel zalíbení režisér, jehož jméno čteme na dlouhé řadě těch nejvýznamnějších seriálů od dob jeho počátků dodnes - František Filip. Přivedl před kameru celou plejádu hereckých mistrů všech generací: Miloše Nedbala, Karla Högera, Danu Medřickou, Janu Hlaváčovou, Vladimíra Menšíka, Jiřího Adamíru, Josefa Somra, Petra Čepka, Jiřího Hrzána, Jaromíra Hanzlíka, Slávku Budínovou a dlouhou řadu dalších.

Epizody:

1. Stěhovavá trafika
2. Bio Ilusion
3. Jízda do tunelu
4. Ďábelské ostrovy
5. Obvaziště Boccaccio

5. Barikáda ve vedlejší ulici - Přetočený poslední díl seriálu, doplněný o bojové revoluční scény (a s novými herci: Bohumil Švarc, Josef Čáp, Dana Syslová, Viktor Preiss, František Hanus, Vlastimil Hašek, Otto Lackovič a Jan Přeučil) a bez předčasně zemřelého Jana Libíčka. Po roce 1989 však tato verze odvysílána nebyla. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (181)

waits 

všetky recenzie používateľa (k tomuto seriálu)

Lehký odér normalizace se utajit nedá, interiéry i exteriéry působí vyloženě televizně, ale našlapané obsazení (Filip zručně hrábl do tehdejší smetánky pražských kin, on Činoherního klubu po Národní divadlo) a poměrně zdařilý, byt občas lehce divadelně stylizovaný, scénář všechno přebijí. Na malé ploše seriálu (dnes bysme řekli minisérie) se daří přiblížit atmosféru težké doby se solidně nahozenými postavami a emocemi, odpovídající dějinným událostem. Klidně by mohl být delší a častěji reprízován. ()

zette 

všetky recenzie používateľa

Nechapu, jak me mohl cely muj doposavadni zivot mijet tento vyborny serial? Podle me jeden z peti nejlepsich ceskoslovenskych serialu, ktery jsem videl. Serial se odehrava v dobe 1936-1945 a mapuje osudy lidi jednoho pavlacoveho domu v Praze. Serial me bavil od zacatku do konce, zajimavy namet, velmi dobre vykresleni hlavnich postav, pekne dialogy a predevsim nekonecny zastup ceskych hereckych es a to az do te nejmensi role. Takove herecke obsazeni nepamatuji snad v zadnem serialu (pravda, tento ma bohuzel jen pet dilu). Herecke vykony velmi nadstandartni, pokud bych i presto mel nekoho vyzdvihnout, pak zcela urcite Milose Nedbala (jak Marlon Brando ve Kmotrovi), cynickeho Adamiru a blazniveho Karla Hogera. Serial, ktery uz dnes nikdo nenatoci. ()

Reklama

monolog 

všetky recenzie používateľa

Nevím, jak to tu vypadalo za Protektorátu. Tehdy jsem byl ještě takhle malej. Tehdy byli ještě takhle malí i moji rodiče. A vlastně i prarodiče, protože se v té dob, věřte nevěřte, (plus mínus pár let) narodili. Takže, jak já mám kčertu vědět, jaká tehdy byla atmosféra a jak to tu vypadalo? Ale to ponechme stranou. Tenhle seriál je podle mě naprosto průměrný. Kdyby ho natočili dnes, byl by to stoprocentní odpad kousek nad Ulicí a vedle Ordinace. Jediné, co ho pozvedá nad všechny ostatní seriály, jsou herecké výkony a to každýho jednoho herce v něm. Ono taky, když dnešní plat jednoho z nich by vystačil tehdy pro všechny, není tak těžký obsadit jenom ty nejlepší kapacity i do těch největších štěků, že. Příběhem je to prostě jen další seriál ze života nějakýho vzorku obyvatelstva. Nejvíc se mi tu asi líbila postava Josefa Vinkláře, a zaujal mě Zdeněk Řehoř, protože to není tak dávno, co hrál usedlého postaršího pána v Takové normální rodince. Takže, všechny mé hvězdičky putují pouze a jedině k hercům. ()

Sarkastic 

všetky recenzie používateľa

Psalo to tu hodně uživatelů, ale musím zopakovat; nepamatuju si seriál, kde by se sešlo tolik hereckých špiček té doby, a to obsazených i do těch nejmenších rolí (jako nejoblíbenější postavu bych vybral P. Nerudného Jiřího Adamíry). A právě na hereckých výkonech si tvůrci mohli dovolit vystavět celý seriál. Jako válečná látka funguje velmi dobře, v některých ohledech mi to připomínalo o rok mladší a méně známý Kamenný řád (škoda, že zde nebyly dořešeny osudy všech postav, min. u 2 se to hodně nabízelo). Jenže jedna věc mi u výše jmenovaného seriálu přišla ne tak do očí bijící a tou myslím poplatnost době. I když je nutno volit tyto slova velmi opatrně. Jako oponentura se mi líbila jedna věta uživatele Exkvizitora, dovolím si citovat: "Chce snad někdo říct, že komunistický odboj nepřispěl k pádu fašismu nebo dokonce že na konci války lidé nevítali Rudou armádu s nadšením?". Ano, výstižné, kolego. Takže sice někdy ten socialistický/komunistický podtón krapet dřel, ale rozhodně to nebylo nic tak strašného, přestože posledních pár minut páté epizody (mluvím o nepřetočené verzi) bylo vyloženě pro soudruhy (i když je zvláštní, že třeba Dlaskovo dojetí mi nepřišlo vůbec trapné, naopak jsem ho dokázal pochopit). Jen by mě zajímalo, jestli si ten závěrečný pohled na "pomník" vykládám správně nebo ne (přijde mi totiž jako výsměch natočit slétávající se holuby, kterak se*ou na sovětský tank). Rozhodovat se mezi 4* a plným počtem je v tomto případě hodně těžké, ale nakonec volím vyšší variantu (díky výborné ATMOSFÉŘE), i když hodnocení je někde mezi. ()

ghatos 

všetky recenzie používateľa

Jak píše golfista. Podmínky pro natočení takového seriálu byli ideální. Šlo jen o to nějak rozumně do toho vecpat komunistickou indoktrinaci. Naštěstí je tam včleněna nenásilně a nedevalvuje velmi dobře odvedené režisérské řemeslo. Pro zajímavost: Legendární tanky vlasovců T-34 s trikolorou carského Ruska přijely do Prahy o tři dny dříve než ty sovětské s hvězdou na věži. Svědčí o tom desítky dobových fotografií, které z rodinných archivů a kronik obcí sesbíral historik Pavel Žáček. 76%. ()

Galéria (142)

Zaujímavosti (74)

  • Ve scéně v bytě „slečny instrumentářky“ (Jana Šulcová) s Jiřím Hrzánem je v několika záběrech vidět na zdi jeden ze slavných „obrázků s ptáčky“, které byly jednou z hlavních rekvizit ve filmu Homolka a tobolka (1972), kde je vyrobil „kulturní referent“ Hlaváček v podání Jiřího Hrzána. (Pucmeloud)

Súvisiace novinky

Zemřel režisér František Filip

Zemřel režisér František Filip

09.01.2021

Ve věku 90 let zemřel český režisér a scenárista František Filip. Zprávu o úmrtí plodného tvůrce televizní produkce přinesla Česká televize. Absolvent pražské FAMU má k dnešnímu dni na svém kontě na… (viac)

Reklama

Reklama