Reklama

Reklama

The Twilight Zone

(seriál)
  • USA Twilight Zone
Mysteriózny / Sci-Fi / Horor / Thriller / Fantasy / Dráma
USA, (1959–1964), 74 h 32 min (Minutáž: 25–52 min)

Tvorcovia:

Rod Serling

Réžia:

John Brahm, Douglas Heyes, Buzz Kulik, Lamont Johnson, Richard L. Bare (viac)

Predloha:

Lucille Fletcher (rozhlasová hra), Richard Matheson (poviedka) (viac)

Hrajú:

Rod Serling (rozprávač), Robert McCord, Jay Overholts, James Turley, Vaughn Taylor, David Armstrong, Jack Klugman, Burgess Meredith, John Anderson (viac)
(ďalšie profesie)

Série(5) / Epizódy(156)

Obsahy(1)

Zóna soumraku je místo, které existuje v každém okamžiku, prostoru nebo mysli, ale vždy, když to nejméně očekáváte. Když se ocitnete v této oblasti neomezených možností, buďte opatrní, co říkáte nebo děláte. Správná rozhodnutí vám mohou pomoci najít cestu zpět, někdy s větším štěstím a bohatstvím. Špatná rozhodnutí často vedou k šílenství a smrti nebo věčnosti uvězněné v této dimenzi. Obyčejní lidé se ocitají v mimořádně ohromujících situacích, které se každý snaží pozoruhodným způsobem vyřešit. (Shr1nK)

(viac)

Recenzie používateľa xxmartinxx k tomuto seriálu (71)

Elegy (1960) (S01E20) 

Jedna z těch roztomile ultimátních epizod vedoucích ke zjištění, že pokud chceme šťastný svět, musíme v něm vyhubit a zotročit veškeré lidstvo! Twilight Zone je nasáklá dobou, kdy lidé očekávali nukleární armageddon každou minutou a jak to prosakuje do populární kultury, je někdy strašidelně fascinující. Až na úrovní, kdy se došlo k závěru, že lidstvo jako takové je přímou antitezí štěstí a dobra. ()

Mirror Image (1960) (S01E21) 

Twilight Zone buď mívá jasnou pointu, jako každá správná bajka, nebo se zdá, že tvůrce prostě napadla nějaká pitomost, tak ji realizovali a jelo se dál. Mirror Image je jeden z mála případů, kdy jde opravdu o nuance, kdy se buduje nějaký psychologický strach a tíseň a i když není vyřčena žádná pointa ohledně vypořádání se s vlastním dvojníkem, tak je jasné, kolik z toho jde vyvodit a jak mnohoznačně to jde chápat. Určitě jedna z vrcholných epizod. ()

The Monsters Are Due on Maple Street (1960) (S01E22) 

Hezká svižná alegorie davového fanatizmu. Tenhle koncept byl zpracován i parodován už mnohokrát, přesto tahle epizoda pořád funguje a vyvolává potřebné emoce. Nebuďte jako oni, děti! Je to trochu vtipné v kontextu toho, že Twilight Zone nikdy moc nenaznačuje, jaký by člověk měl být, pouze ho trestá prakticky za to, že se moc zhluboka nadechne - tím zajímavější to ale je. ()

A World of Difference (1960) (S01E23) 

Variace na The Sixteen-Millimeter Shrine, zpracovaná mnohem lépe, protože nemíří tak přímočaře a čitelně k závěru - i když ten konec samotný mě opět zklamal, zbytek epizody byl tentokrát zábavný. ()

Long Live Walter Jameson (1960) (S01E24) 

Vrací se koncept nesmrtelnosti, vrací se koncept naplněných snů, které dělají člověka nešťastnými - jde asi o můj nejméně oblíbený motiv Twilight Zone. Tady je navíc zpracovaný dost divně, kdy celé nadpřirozené je nakonec zbytečné, protože manželky mohou opouštět i normální lidi a nemusí to dělat kvůli své nesmrtelnosti. Pokud něco, tak to zvolené motivy leda rozmělňuje. ()

People Are Alike All Over (1960) (S01E25) 

Další epizoda "buďme zlí na naše hrdiny, přestože neudělali nic špatného, protože lidstvo je zkažené a zaslouží si trest jako celek". Vlastně tu okázalou optiku ultimátního trestu miluju. ()

Execution (1960) (S01E26) 

T ohle není spravedlnost to je jen krutost.. Chvíli jsem si myslel, že právě k tomu epizoda míří, když ukazuje celkem sugestivně utrpení trestance přesunutého strojem času z divokého západu do moderní doby. Myslel jsem, že to povede k tragickému zjištění, že kdyby se narodil v současnosti, byl by to slušný člověk, a jen krutost divokého západu z něj udělala vraha - což je trochu naznačeno. Nakonec ale ne, stihne ho kosmický trest vyslaný napříč historií. Asi jsem toho na rok 1960 chtěl moc. ()

The Big Tall Wish (1960) (S01E27) 

Tohle je upřímně řečeno dost hrozný díl, zvlášť když ho sleduju v době, kdy probíhají největší nepokoje za rovnoprávnost černochů. Černý hrdina tu je nadpřirozeně potrestán za to, že nevěří v to, že se mohou lidem plnit sny. Jak logicky vysvětluje, tak jeho život plný nespravedlnosti a útlaku mu těžko umožňuje věřit v to, že si stačí něco přát, aby se to splnilo. Ten text si to uvědomuje a PŘESTO ho potrestá za to, že nevěří na plnění přání. Byl jsem do poslední chvíle připravený vnímat to jako sice nezáměrnou ale tragickou alegorii toho, že marginalizovaní lidé už nedokáží snít, že jim ta schopnost byla ukradena, ale Rod Serling přispěchal se závěrečným monologem, který explicitně viní hrdinu a vytýká mu, že kdyby snil, mohlo se mu přání splnit. Zase... píše se tu rok 1960, tak chce být člověk smířlivý, ale všechno má svoje hranice a tohle je prostě naprosto neempatické a blbé. Taky je vrcholně vtipné, že značná část epizod TZ je o tom, že vypřát si něco nadpřirozeným způsobem je nepoctivé a vede k neštěstí, zde je ale hrdina potrestaný za to, že právě to odmítne udělat... ()

A Nice Place to Visit (1960) (S01E28) 

Ale! Koho to tu máme? Další epizodu Twilight Zone založenou na tom, že když se člověku splní všechna přání, je nešťastný? K takové pointo se snadno dochází s protagonistou, který je idiot. Ale jen tehdy z toho vyplývá, co tvůrci potřebují, což je ostatně potvrzeno tím, že hrdina je idiot pokaždé, když je tenhle motiv užit - ten motiv nefunguje s "normálním člověkem". Vždycky to na mě působí jako snaha o neutralizaci lidí a jejich zařazení na místo. Nesnáším! ()

Nightmare as a Child (1960) (S01E29) 

Zcela vymykající se epizoda zobrazující potlačené vzpomínky přítomnosti u zločinu a možná zneužití ženy v jejím dětství - setkání v duchem sebe sama coby dívky může být vnímáno prostě jako vnitřní monolog. Tahle epizoda ve v kontextu Twilight Zone opravdu zásadní a otevírající dveře jako žádná do té doby. Stěžovat se dá jen na to. že za 25 minut to prostě nejde pořádně zpracovat, ale na druhou stranu přítomnost tohohle námětu v TZ je nesmírně důležitá. ()

A Stop at Willoughby (1960) (S01E30) 

Asi nejkritičtější dosavadní díl Twilight Zone vůči americkému systému. Jediným útěkem je smrt, nic jiného zadušenému hrdinovi nezbývá. Rozhodně to nejde svést na kritiku fantazírování - hrdinův život je tu vykreslen moc negativně a bezvýchodně na to, aby jeho volba nakonec mohla být opravdu kritizována. Vzhledem k tomu, že jinak TZ nese jakousi vnitřní potřebu řád následovat, je tohle poodhalení negativních aspektů amerického života velmi zajímavé. ()

The Chaser (1960) (S01E31) 

Jémine. Splnili se mu sny a není to dobré! Vzhledem k tomu, že komentuju první sérii najednou, píšu ten samý komentář v rozmezí pár minut - nesnáším tenhle motiv. Tady se navíc projevuje formou lektvaru lásky, což je vyloženě klišé. A i když je tu několik vtipných momentů, celkově to je opět založeno na tom, že aby to fungovalo, musí být postavy idioti. ()

A Passage for Trumpet (1960) (S01E32) 

Je nezvyklé, když se postavám na konci Twiliht Zone stane něco jednoznačně pozitivního - tohle je možná první případ, kdy hrdina nic neztratí, pouze získá životní moudrost. Je to trochu proti základnímu konceptu, ale mně to nevadí a celá ta interakce mi byla příjemná. Taky se mi líbila ta implikace "mrtví nejsi ty, ale oni", což je sice opět proti zvykům TZ, ale přišlo mi dobré uznat, že NĚKDY člověk nemusí hledat chybu v sobě. ()

Mr. Bevis (1960) (S01E33) 

Pokud snad někdy někdo přečte víc mých komentářů k Twilight Zone, uvidí, jak moc nemám rád, když se hrdinovi splní všechna jeho přání a vede to k tomu, že je nešťastný. Takhle epizoda to ale rozpracovává naprosto brilantně. Hrdina je zaměněn na úspěšnou verzi sebe sama, ale za cenu toho, že je připraven o vše, co ho dělali "jím". Takže má teď sice dobře placenou práci a luxusní auto, ale přišel o přátele a různé maličkosti, jimiž se vymykal. Pointou tentokrát není, že se máme spokojit s málem, ale přímá demonstrace toho, že úspěch v americkém systému je spojený se ztrátou individuality a konformitou. Jistě, i tohle by se dalo kritizovat (je klišé myslet si, že bohatí lidé nemají osobnost) a velmi pravděpodobně to bylo tvůrci zamýšleno trochu jinak, než to vykládám. Oproti běžné mantře TZ je to ale osvěžující změna a tentokrát ocenění individuální volby, která bývá jinak spíš trestaná z principu. ()

The After Hours (1960) (S01E34) 

Co je víc "Twilight Zone" než duch uprostřed supermarketu nabízející vadné zboží, následná cesta na reklamace a vágní kritika konzumentarismu, která je příznačná i přes to, že jí chybí úplná sebereflexe a vlastně není zcela jasné, co je vlastně hrdince vytýkáno krom toho, že "něco chce"? Twilight Zone je úžasná reflexe doby, kdy vznikla - právě tím, že se tvůrci snaží vyprávět anekdoty s jasným poučením a pointou odhalující, jak je správné se chovat. O 60 let později to vidíme trochu jinak, naše uvažování je tak jiné, až ty samozřejmosti skoro nejdou pochopit, a to je na tom to fascinující. V téhle epizodě existuje úžasná tíseň a až absurdní bezvýchodnost, oboje podané tak bezelstným způsobem, že to je vlastně zábava. PS: Cool zoom/jump scare! A manekýny budou vděčný hororový materiál vždy. PPS: Závěrečné Serlingovy monology bývají někdy hodně legrační, a tady to už vypadá, že byl vážně sám zmatený z toho, co to vlastně bylo a co z toho vyvodit, protože mele něco úplně nesouvisejícího o potkávání lidí na ulicích. Rozkošné. ()

The Mighty Casey (1960) (S01E35) 

Roztomilá humanistická epizoda, která je trochu naivní, ale v kontextu Twilight Zone skvěle funguje. Dokonalý robot se stane nepoužitelným ve chvíli, kdy získá lidskost, a místo vydělávání milionů jde do neziskovky. Vždyť je to krásné. ()

A World of His Own (1960) (S01E36) 

Twilight Zone neumí ženské vedlejší postavy, což není šokující na seriál z roku 1960, ale tahle epizoda to využila celkem dobře. Člověka ani nenapadne, že je role manželky tak blbě napsaná schválně, asi protože tak blbé postavy v tom seriálu neironicky byly. Tím vtipnější je závěr. Hezká tečka za první sérií. ()

King Nine Will Not Return (1960) (S02E01) 

Druhá řada začíná variací na úplně první díl - opět člověk z nepochopitelného důvodu osamocený na místě, kde by měl být někdo další. PO víc než třiceti epizodách už je ale člověk navyklý a nemůže to být podobný zážitek. Zvlášť když pointa není extra zajímavá. ()

The Man in the Bottle (1960) (S02E02) 

Myslím, že už bych neměl opakovat, jak moc nesnáším motiv plnění přání, která se vymknou kontrole. Fakt nevím, proč cítí Serling potřebu natočit o tom už asi osmou epizodu a tentokrát dokonce ještě polopatičtěji vysvětlit "neměli bychom si už nic přát", což je řečeno nahlas a do kamery. (Vtipné, že když si v jiné epizodě odmítl člověk něco přát, byl potrestaný za to, že postrádá víru.) Jenže za ten ultrastupidní moment s Hitlerem, kdy jsem se začal nahlas smát a notně mi to zvedlo náladu, musím jít na čtyři hvězdy. ()

Nervous Man in a Four Dollar Room (1960) (S02E03) 

Celkem minimalistická epizoda, která stojí na velmi dobrém herectví - opravdu mám pocit, jako by hrál Mantell dva úplně jiné lidi a ten závěrečný přerod je hodně dobrý. Na něm to stojí a za něj to oceňuju. ()

Súvisiace novinky

Huliči, DiCaprio a Nottingham

Huliči, DiCaprio a Nottingham

29.07.2008

V dnešní vydatnější novinkové náloži potřetí zahulíme a uvidíme, co připravuje Leonardo DiCaprio a jak to vlastně vypadá se Scottovým Nottinghamem. Jednička stála 9 milionů a vydělala 23, dvojka si… (viac)

Reklama

Reklama