Óda na radost

Proč mám opět pocit nevyužitého potenciálu? Začátek, kdy se seznamujeme s Charlieho podivnou nemocí je výborný. Bohužel jeho odpadnutí při prvním rande s Franceskou na dlouhou dobu veškerá legrace končí. Ikdyž ne docela. Bethany (Big bang Bernadetta) má rovněž vtipnou úchylku, jenže ani u ní není toho jak se patří využito. Ještě, že Charlieho hraje Martin Freeman, který je zárukou kvality. Komedie, která neuráží, baví, ale mohla by víc. (26.11.2019)

„Nesmíš si zakazovat lásku jenom proto, že se bojíš, že ji ztratíš.” - Komedie Óda na radost sice není žádná velká chlámačka, ale má naprosto geniální zápletku, díky které jsem se přímo královsky bavila. Brooklynský knihovník Charlie trpí vzácným onemocněním zvaným kataplexie, kvůli němuž se mu bohužel nedaří navázat láskyplný partnerský vztah. A od toho se odvíjejí všechny životní peripetie hlavního hrdiny, přičemž samým štěstím omdlévající Martin Freeman je v roli Charlieho úplně k sežrání. Taky bych měla velké nutkání ho vysvobodit z takového hrozného prokletí... Pochvalu si rozhodně zaslouží i stylový konec, ten se tvůrcům fakt povedl. (80%) (04.03.2023)

Ľahká romantická komédia, založená na chorobe kataplexia (základom scenáru je, že nejaký radostný pocit spôsobuje stratu kontroly nad svaly). M. Freeman v roli Charlieho nie je zlý (rola sa mu hodí), ale jeho výkon a hra mi pripomínal „Watsona“. Obaja slečny, M. Baccarini a M. Rauch, boli skvelé – dobré mentálne protiklady. Najslabším článkom pre mňa tu bol J. Lacy, jeho hra bola šedá. Príbeh silne držiaci sa klasických hraníc nenáročných romantických komédií. Ale v tejto forme to neurazí. P.S.: M. Rauch a jej interpretácia piesne Zombie je zvláštnym momentom filmu. Osobné hodnotenie: 73% (***) (18.04.2020)

Tuctová romantická komedie, kde ani Martin Freeman moc nezáří (a zbytek jsou druhořadí herci). Netradiční postižení, kterým trpí hlavní hrdina je sice pěkný nápad, ale funguje spíš podle taktovky režiséra než podle nějakých smysluplných pravidel. Ve výsledku je to oddechová zábava, u které musíte přimhouřit oko, pobavit se nad pár vtipů, možná se trošku pod tlakem dojmout a potom v klidu zapomenout. (11.11.2019)

Slibný začátek ale postupně veškerý humor uvadá až zmizí úplně a film působí jako pomalu nafukující se prázdná a nezáživná bublina plná umělé empatie kdy hlavní hrdina bude bojovat jen sám se sebou, a vy jen s padajícími víčky čekáte až zázračně “zcela nečekaně” praskne, a vy se budete snažit si těch 90 minut zábavy nevyčítat (06.02.2023)