Melrose Place

Tak tady se scénáristé vyřádili. Takové panoptikum vyšinutých psychopatických postav by nevytvořil ani Hitchcock. Totální devalvace vztahů byla dovedena do takové dokonalosti, že už to nebylo o tom, kdo s kým, nýbrž kdo s kým pokolikáté. Aby toho nebylo málo, snad ke každé postavě přičarovali scénáristé nějaké tajemství z minulosti, jehož provalení bylo vždy dobrou záminkou k tomu, aby se na scéně objevili další psychopati, například exmanželé či ještě vyšinutější sourozenci. Nu, raději bych žil v prostředí stvořeném Alfredem Hitchockem, než se přestěhovat do tohoto komplexu s bazénem. Výsledkem scénáristických ekvilibristik pak bylo to, že nakonec byl nejsympatičtější doktor Michael Manchini, jenž byl odpudivým záporákem už od začátku, ale aspoň si držel pořád svou linii. Přesto musím uznat, že toto dílo dokázalo udržet diváka v pozornosti a nebýt některých obzvlášť šroubovaných dialogů, situací a postav, šel bych s hodnocením zřejmě ještě výše. (19.08.2012)

Tak jsem neodolala a znovu jsem shlédla pár dílů tohoto amerického seriálového hnoje, jenž pojednává o jednom idylickém promiskuitním domečku v L.A. v uličce zovené Melrose Place. No a nebyla jsem zklamána, rozumějte, nic mě nepřekvapilo, protože vzpomínky na mé teenagerské roky, kdy jsem to děsně baštila a neustále vedla ve školních lavicích "duchaplné" diskuze o tom, co je lepší zda MP nebo BH, tak ty vzpomínky už jsou dávno vyhodnocené jako dočasné hormonální pomatení smyslů i mysli. Ale přece jen jsem vždycky měla větší slabost pro aktivní středostavovské třicátníky než pro telecí středoškoláky, připadala jsem si nejspíš o něco starší a moudřejší (uhááá). Dnes už vím, proč je MP tak špatný a hrozný seriálový výpotek. 1. Má nesympatické hlavní hrdiny, které čas od času znenadání -jako blesk z čistého nebe- popadne záchvat špatnosti, načež časem -a opět znenadání- přichází záchvat dobrosti. Což má nejspíš evokovat vývoj jejich osobností. 2. Má toliko nevydařené, stokrát okopírované a předvídatelné zápletky, které společně s klišoidními dialogy tvoří nejstupidnější, zároveň však nejvtipnější, momenty. 3. Mezi hlavními -střídajícími se- hrdiny nefunguje téměř žádná chemie, o lásce se víc krdá a kydá, než aby se prožívala a ukazovala (fakt, MP je umírněný na to, jak tam každý s každým leze do postele). Vztah obvykle začíná kamarádšoftem, pokračuje přes postel až k nenávisti a pomluvám. Někdy se to cyklicky opakuje. A to je to nejnudnější část. 30% a z nostalgie zaokrouhluju hvězdičkově nahoru. (11.01.2003)

Šílené zápletky, které se s dalším dílem točily do čím dál víc divočejších zákrut ... gay, který v jedné sezóně prožívá svůj NOIR ... psychopatka s jizvou ... šovinistický doktor, který se pro prachy nestydí vůbec ničeho ... ženy měnící se v trosky ... podminovaný apartmán ... zase doktor (jiný), pro změnu zavřený do psychiatrické léčebny ... tatínkové, co zneužívají své dcery ... návraty z hrobů (doslova) ... tenhle seriál nikdo nemohl brát vážně (černý humor, sex, šílené twisty) a já si jej právě pro tu jeho neserióznost božsky užíval!!! (31.03.2008)

V podstatě to je přesná kopie (proč to do prdele vůbec vzniklo?) Beverly Hills, která v ničem nezaostává v demenci a otravnosti a navíc přidává další stupínek v tom, že kopíruje všechno špatné, co kde bylo. Chápu, že těsně po pádu totality to musela být paráda, ale dnes je to vážně neskutečná sračka, která snad brzy zapadne do zapomnění. 0% (20.10.2016)

Asi bych se bál osudu, když to začalo celkem realisticky, ale pak scenáristickému týmu dojdou nápady, a tak musí každý hrdina/hrdinka téhle limonády povinně: potratit, být nevěrný, být postřelen, v nebezpečí požáru, pobodán, napadnut, být součástí kolotoče všemožných intrik, ale taky si pořádně (nejen postelově) užít s každým obyvatelem domu (respektive ulice). Což není právě málo. (09.01.2006)