Blade

„Raz zistíš, že si vyhynul.“ Blade v r. 1998 ukázal (a vytýčil) nový smer akčného žánru, ale obecne zvykne bývať za film, ktorý sa postaral o masívny boom komiksových filmov v kinách, považovaný skôr až hit X-MEN z r. 2000. Stephen Norrington (asi nikdy nepochopím, ako človek ako on mohol natočiť takú pecku) režíruje ako ďábel, nehľadiac na krv, sex, násilie, nadávky. Diváci boli takým prístupom, energickou réžiou, výborným kastingom a na tú dobu dychvyrážajúcimi akčnými sekvenciami ohúrení a tak nečudo, že snímka na celom svete zarobila krásnych 131 miliónovom pri pomerne rozumnom 45-miliónovom rozpočte (a najmä prakticky nulových očakávaniach). Mladučký neduživý Stephen Dorff pre Bladea nečakane predstavuje vyrovnaného súpera, dozaista potešia podporné roličky kultových hercov (Kier, Kristofferson), audiovizuálna stránka je skvelá (do nemalej miery sa inšpirujúca vtedajšou módnou tzv. ázijskou vlnou) a akčné scény berú dych, na čom má podiel elektrizujúci Wesley Snipes, ktorému pohyb prudko pristane (pravda, herectvo už menej, ale minimálne v jednotke to bolo v pohode). Čertovsky originálny scenár, prekvapivé zvraty, vtipné dialógy, mrazivá vampírska mytológia a prekrásna atmosféra. Triky nič moc, ale nevadí. Kino Považan NMnV 1999 (30.06.2009)

V roce 1998 vznikly DVĚ legendy. Co se filmové branže týče, tak to nemá cenu dál pitvat. Blade je legenda o tom žádná nejen ve světě upírů a že se dokáže ohánět to mu nemůže nikdo odepřít. Wesley Snipes si nejspíš podepsal smlouvu se životní rolí, protože v záplavě béček, se kterými v poslední době přichází na trh nedokáže ani zaujmout, natož zkultovnět. Tak a nyní k té druhé legendě. Druhá legenda vznikla čistokrevně náhodou patrná hned ze začátku filmu, kdy DJ protočí kotouče na diskošce, krev teče proudem, ale co to hraje ze sluchátek DJe a hlavně z beden, které přivádějí posluchače do extáze? Zřejmě nejznámější sample, který kdy v taneční muzice byl upravován, přilepšován, inovován a bůhví co ještě. Tento track původně od New Order s názvem Confusion dokázal rozpumpovat davy tak dokonale jako to tenkrát dokázal ve tomto filmu. Až na to, že je starý téměř deset let. Jedno mají společné. Stejně jako Blade je legenda, na kterou se nezapomíná, můžu s klidem říci, že skladba, která právě Bladea udělala tak slavného zkultovněla tak rychle a zázračně, že se pod pojmem taneční muzika může zapsat zlatým písmem. --- Smrdí to, jak kdyby si s tím upír vytřel prdel. (05.10.2007)

Filmy o zubatých strécích, co pijí bělostným pannám krev, mám opravdu rád. Ať už se jedná o černobílé a němé (přesto tak sugestivní) klenoty až po novější barevné poklony historii (Coppolův draculovský opus, Herzogův remake Nosferata). Nuže, Blade není nic víc než rychlá akční střílečka, která by ráda působila moderně. Bohužel, působí pouze a jen debilně. I Underworld mi se svou relativně vágní vazbou na svět Vampire: The Masquerade připadá jako hotový klenot s atmosférou a náznaky logiky. Blade je nelogický škvár, který z vampírů dělá bandu mongoloidních letitých strejců na straně jedné a sjetých účastníků techno party na straně druhé. Naprostou absenci jakéhokoli dramatu a mystiky má nahradit supidní muskulatura Wesleyho Snipese, který je vampírem, přece však člověkem... Co ale může zachránit herec, který nezahraje nic než křečovitou zlost? Co vlastně vůbec lze zachránit ve filmu, kterému vévodí scénář tak řídký, že by jím propadl i bagr? Logika je ve světě Bladea sprosté slovo, ale prosím, je to akčňák, blockbuster a popkorňák. To však neomlouvá béčkovou a zmatečnou režii Stephena Norringtona, naprosto nulové napětí a žádnou invenci. A víte, co se stane, když černý upír potká netalentovaného režiséra a stvoří spolu nehorázný bloud bez hlavy a paty? Ano. Zrodí se odpad. A fakt, že mám filmy o upírech opravdu rád, ho jen korunuje hnojovým věnečkem. (11.06.2006)

Proč jsem to tak dlouho opomíjel, to nechápu. Marveláky mám rád hodně rád takřka všechny, ale dřív jsem se v tom tak nějak neorientoval. Wesley Snipes je naprosto dokonalý Blade, ačkoliv malinko namachrovaný!. Film je typicky devadesátkově akční, nenudí a do popředí dokázal přinést konečně prvního marvelovského černého superhrdinu. A na plátně to po letech jen vynikne...80% (27.12.2013)

Když jsem se na to nedávno podíval, došlo mi, z čeho čerpá Petra Neomillnerová nebo i Charlaine Harris a proč je to u diváků tak kultovní po všech těch Twajlajtech a Trůbloodech. Každopádně, s odstupem času ten Blade není zas tak cool, jako tenkrát, pořád je to takový nedomrlý akční film, ovšem s povedeným příběhem. Dialogy občas váznou, ale dejme tomu, když je to podle komiksu. Nevím, nebyl jsem zas nějak dvakrát odvázaný. Triky jsem ochoten přejít mlčením, prostě odpovídají době vzniku tohoto filmu (aspoň doufám), ale nejsem si už zcela jist, zda je úplně košer nahradit filmovou krev červenou vodou. To si zaslouží oprávněnou kritiku. SPOILER. Když se hlavní záporný hrdina promění v marschmallow (bonbon, ne ibišek v překladu) bylo to spíš k smíchu. Dost to srazilo celkové hodnocení. Je dobře, že další díl byl pod taktovkou del Tora. Ten chlap má alespoň nějaká výtvarné cítění. Takové třeskutě směšné Marschmallow bylo naposledy v Krotitelích duchů a to mi bohatě stačilo. (30.11.2011)