Sledování

Christopher Nolan velmi rád ve svých filmech narušuje chronologii vyprávění za účelem přimět diváka, aby sám hypotézoval nad spojitostmi v ději a nad fabulí jako takové. Toto pravidlo narušují pouze filmy Insomnia (chronologické vyprávění), Batman začíná (chronologické vyprávění; flashbacky) a Temný rytíř, přičemž zase u něho je patrná paralela s nejnovějším Počátkem, kde je kladen důraz především na gradaci stupňovanou především pomocí užití paralelního střihu. Zbývající filmy pak na základě určitého systému boří chronologii a aktivně zapojují diváka do dění – ten pouze nesleduje tok událostí, nýbrž sám se aktivně podílí na rozřešení fabule. V Mementu byla narativně tematizována psychická nestabilita hlavního hrdiny (pravidelně ztrácí paměť) a celý příběh se odvíjí pozpátku. V Dokonalém triku je divák obětí klamu stejně jako rivalští kouzelníci, tahající jeden druhého za nos a je zde užito vyprávění ze vzpomínek, a rekonstrukce dění při čtení deníku v němž je čteno z deníku… V Počátku je zase při vyprávění brán ohled na snění, a tak je divák nucen orientovat se v několika rovinách snu (sen ve snu, co je snem ve snu dalším…) a zároveň mu jsou poskytována vodítka nutící ho pochybovat o skutečnosti některých scén. Do této skupiny patří i Nolanův debut Following, kde je vyprávění roztříštěno do tří časových segmentů, v nichž se nacházejí faktické pauzy a divák je tak opět nucen provádět hypotézy. K orientaci v jednotlivých liniích slouží vzhled hlavního hrdiny (dlouhé vlasy/ostříhaný/zmlácený) a z příběhu, který by byl ve striktně chronologickém podáni vcelku jednoduchý, se díky Nolanově vypravěčské virtuozitě stává proklatě napínavá a zajímavá podívaná. Ve finálním rozuzlení do sebe vše dokonale zapadá a nemohu říct, že jsem nebyl ani jednou překvapen. Z režijního hlediska je na filmu znát, že je Nolanovým prvním dlouhometrážním filmem a jeho režijní styl během natáčení teprve získával ostré hrany. P.S.: I zde nosí většina postav společenský oblek. P.S.S.: Výskyt ikonického znaku Batmana na dveřích od bytu hlavního hrdiny je vzhledem k dalšímu směřování Nolanovy tvorby lehce úsměvný. (13.08.2010)

Už vo svojej prvotine ukázal Nolan svoj talent. V tak krátkom čase je tu všetko potrebné na to, čo by mal mať zaujímavý príbeh, ktorý ponúkne i niečo viac ako len bežné filmové vyžitie - časové prelínanie, výborná práca s postavami s dôrazom na ich psychiku, nečakané zvraty, nečakané rozuzlenie.... No skrátka výborná záležitosť, len škoda, že tak krátka. 80/100 (07.12.2016)

"You take it away, and show them what they had." Může mít zlodějina něco jako vyšší smysl? Nolanův scenáristicky propracovaný neo-noir, který se odehrává ve třech časových vrstvách (s orientací vám pomůže účes „mladého muže“ či stav jeho obličeje). Povědomí narušené časové posloupnosti nutí diváka zvažovat, co která scéna v danou chvíli znamená či na základě nových znalostí přehodnotit význam těch předcházejících a vlastně ho tím staví do pozice přímého svědka autorových Počátků „úchylných“ sklonů k nelinearitě vyprávění. Na to, že to bylo točeno doslova po sobotách, na první dobrou a rozpočet by stěží vystačil na pondělní snídani štábu posledního Batmana, klobouk dolů. Když jsme u toho Temného rytíře, symbol na dveřích hlavního hrdiny bylo stejné znamení, jaké kdysi zažíval na své farmě uprostřed kukuřičných polí pastor Mel Gibson.. (24.02.2014)

Svým nelineárním průběhem mi nesedlo Memento a stejně tak mi nesedlo ani Following. Motiv zajímavý, stopáž rychle utíkající a příběh atraktivní, ale tohle přeskakování časů a scén, které zpočátku nedávají smysl, mě prostě nebaví. A černobílé zpracování stejnětak. Každopádně na Nolanův debut velmi pokrokové a nadčasové. (06.08.2023)

Už v stredometrážnej prvotine Following je vidno vyspelú výstavbu scenára, spletitý a komplexný dej, a hru s divákom, ktorú Nolan neskôr uplatňuje vo svojom pravdepodobne najlepšom filme Memento. Snímka ponúka ako niekoľko pohľadov, tak niekoľko zaujímavých myšlienok a ešte zaujímavejšie čítanie medzi riadkami. V momente, keď si divák myslí, že ho už nič neprekvapí a začína sa báť stereotypu, nadhodí Nolan ďalšiu udičku v podobe dvoch brutálnych zvratov (jeden doslovne) a opäť navodí to správne napätie. Slabším článkom sú občas niektorí vedľajší herci, filmu dominuje ani nie tak príbeh, ako jeho nekontinuálne podanie, ktorému korunu nasadilo práve Memento, rozdelené do dvoch nie tak celkom paralelných línií, ktoré sú rovnocenné - žiadna nepôsobí iba ako vysvetľovacia či uvádzacia. Momentka zo scény, v ktorej Bill v bare stretáva ženu, pôsobí ako odkaz na štýlové noirové gangsterky zo 40.-tych rokov - tento príklon naznačuje aj celkový výzor ženskej postavy, ktorá je z nich akoby vystrihnutá. A tu to nekončí. Vo Following sa toho dá nájsť veľmi veľa, ale toto nie je priestor na diplomovú prácu, takže možno inokedy. 85% (13.02.2014)