Brahms: Chlapec 2

The Boy II je hodně tuctový prachobyčejný béčkový horor, který vás neoslní žádným inovativním nápadem ani ultra originálním strašením. Můžu ale s klidem přiznat, že mě tenhle film ničím nějak neštval, ani jsem nesledovala čas a vcelku příjemně to plynulo. Postavy byly ok a souvislost s prvním dílem v podstatě na úrovni akorát tak stejné lokace a sem tam nějaké zmínky. Kolem a kolem je to film, který rychle zapomenu, ale špínu na něj asi házet nebudu. (04.05.2020)

Ač se Brahms snaží, dokonce překračuje jistou hranici, před níž se zastavil jeho předchůdce, je pouze jen klasickým pokračováním, v podstatě zopakováním původního nápadu. A když na někoho bafnete dvakrát stejným způsobem, podruhé už to prostě nebude tak působivé. Obzvláště, když se film vrátí „na místo činu“. 2.5* (19.08.2021)

William Brent Bell nakrútil nedávno nie veľmi presvedčivo celkom solídny scenár prequelu Siroty. Pred dvoma rokmi nakrútil remeselne veľmi solídne nie príliš presvedčivý scenár k sequelu Chlapca. Čo znie veľmi divne až paradoxne. Každopádne dvojka popiera zákony prvej časti a nejako sa snaží aj jej udalostiam dodať nadprirodzený charakter. Našťastie Bell dokáže vystrašiť, vybudovať atmosféru a potešila aj jedna dlhšia jednozáberovka. Katie Holmes dodáva snímke áčkovú príchuť, ale fakt, že sme tento námet videli v rôznych variáciách nedokáže oklamať nikto zo štábu. Možno by bolo najlepšie, ak by nešlo o prequel, ale samostatný film. (23.09.2022)

„Našel jsem ho vykuchaného v lese." V jedničce jsem chválil, že se autoři nevydali cestou duchařiny. Zde naopak se ukazuje, že za temnou loutkou stojí temná duše, která ovládá toho, kdo se jí otevře. Protože u současného duchařského podžánru hororu se většinou vůbec nebojím, tak jsem z toho příliš nadšený nebyl, ale rozhodnutí autorů chápu, jinak by totiž doslova kopírovali předchozí snímek. Film mi nakonec spadl do slušného průměru - solidní herecké výkony (Ch. Convery mi připomněl Damiena z The Omen), dobrá kamera, slušná hudba, pěkné lokace - staré domy, les a místy i napětí. Mrazivá atmosféra tu sice není, podivné tajemno ano. Lekačky si bylo možné odpustit, zejména oblíbené třískání do piana. Nabodnutí na kůl bylo fajnové. Trojky bych se ale už obával, zda nepůjde kvalitativně směrem ke dnu.... (22.04.2020)

Sexuální pomůcka, eeeh teda, porcelánová panenka jakoby z oka vypadla píče Annalbel, s partičkou mongoloidních vyznávačů tubery a sílných záchodových duchů, s čelem s otravným frackem Čakym. Přiznám se asi hned, ale nikdy jsem nestrčil svého pelikána do ponožky, a následně ho pak vyhodil do koše k prádlu, teda, chtěl jsem říct, že jsem jedničku neviděl, ono, než jsem se k tomu mohl i určitým způsobem dostat, už někdo prdelí porodil Brahmse, a podzimní sklizeň už hnije ke svému začátku, přijdu já, nemytý kocour co rád ocmrdá poklopy popelnice, jestli nenajde tučný smradlavý bobek v hororovém ladění. Asi jako každej rok, i letos jsem si musel vylovit horor s panenkou, a mimo frustrujících prkotin, jako třeba pošahaných malých zmrdů, co z toho neustálýho orálu, pardon kraválu, už mu hlasivky vypověděli službu, ale místo vozíčku a robota, co za něho bude šprechtit, má pořád ještě tužku s papírem, a abysme smrada museli pořád luštit jako křížovku, a neustále mu projevovat pozornost, bude si dělat ještě prdel s posedlým Béthovnem. Bude blikat vypínačem, vypínat stoupačky, nahlas práskat dveřma, vrzat podlahou a rozbíjet okna, a nejlepe ještě rozvracet stoly. Paranoidní matce to dá nějaké trauma z násilnění z toluenu, a brzy ji mrdne k pojistkám. Určitě si přivolá nějaké vymítače, cikánské média, poloprofesionály s tajemnem a po konzultaci zjistí, že celou dobu si z ní dělal prdel ten kudrnatý smrad. Už jen čekám kdy se objeví titulek založeno podle skutečných událostí, nebo obvázanou mařku v kazajce, v Bohnicích. Když se možná bude chystat trojka, vymyslel jsem už dopředu svůj název - Bach: Hrůza za tóny ve verších. Ty duchařiny, by se měli už pomalu vymítit ze zemského povrchu, kurva. #podzimnisklizen [2021] (04.10.2021)