Vlk

Od historky o vlkodlacích sotva můžeme očekávat bůhvíjakou originalitu. V tomto případě je ale scénář myslím dobrý. Především ctí pravidlo, že příběh je nejnapínavější, dokud ještě nemáme Zlo přečtené, dokud je tušíme, vidíme náznaky, ale nevíme, kdy a jak se projeví. Naopak nevyhnutelné vyvrcholení proběhne zdařile, to znamená především rychle, a než začne krvák nudit, je po všem. Dokonce s malinkým překvapením. Takže klišé, ale správně zvládnuté. --- Ačkoli vizuálně Kubrick vede, v tomto případě mě Nicholson i celý film uspokojili mnohem lépe, než slavnější Shining. Je to zkrátka lepší a lépe vyprávěný příběh. A ovšem, nezlobil jsem se ani za Nicholsonův sarkastický komentář, že konec světa nenastane s vymýcením deštných lesů, ale už nastal s vítězstvím popkultury nad kulturou. Když horror, tak ať mrazí! (07.09.2011)

Jde o jeden z mála filmů, ve kterých se skloubil horor s romantikou a jenž jsem schopný tolerovat natolik, že patří mezi moje nejoblíbenější. Vlka jsem viděl už několikrát a nikdy mě tento příběh neomrzel natolik, abych se k němu po čase vrátil zase zpátky. I proto jsem byl docela překvapený, že jsem jej jaksi „zapomněl“ ohodnotit již mnohem dříve a tak jsem to samozřejmě musel ihned napravit. Filmy s vlkodlačí tématikou mám docela rád a Wolf patří bezesporu ke špičkám tohoto odvětví, přestože se svým způsobem od svých kolegů v mnohém dost liší. Nenajdeme zde mnoho nervy drásajících momentů ani prvotřídní proměnu ve vlkodlaka (ze které byste se posadili na prdel), ale za to je tu k vidění spousta jiných předností. Tou největší je samozřejmě přítomnost a hlavně výkon Jacka Nicholsona. Tento PAN HEREC prostě patří mezi opravdovou extratřídu a já si snad nepamatuji na žádný film, ve kterém by mě vyloženě zklamal. A i zde se zasloužil mírou vrchovatou o celkový vysoký rating Wolfa, přestože více než hororových prvků, se tu dočkáme právě těch romantických / emočních. Ale k tomu jsou samozřejmě zapotřebí dva a Michelle Pfeiffer (já tuhle ženskou prostě miluju už od dětství) mu byla rozhodně rovnocennou parťačkou. Osobně bych na tomto filmu našel jen málo slabin, kterým bych mohl něco více vytknout. Snad jen tu až přílišnou „měkkost“ tohoto filmu. 80% (20.01.2018)

Celý film stojí a padá s hereckými kreacemi. Nebýt Nicholsona, Pfeiffer, ale i dalších, byl by Vlk rychle zapomenut. Je totiž natočen hodně tradičně až klišovitě, i když například scéna ve stáji, a vůbec celý závěr, je brilatní. HUDBA: Ennio Morricone lehce zklamal, čekal jsem o mnoho víc, dostal jsem pouze zajímavý "vlčí" motiv. (05.04.2008)

vážení, dávejte pozor, když jedete lesem v době, kdy je za posledních sto let měsíc nejblíž k zemi a ještě ke všemu v úplňku.. a když už vám nic jiného nezbývá a vydáte se na cestu, tak dávejte bacha, ať nesrazíte vlka.. a když už srazíte vlka, tak se ho hlavně nesnažte odklidit z cesty, aby vás nepokousal.. a když už ani tuhle radu si nevezmete k srdci, tak se ho hlavně nesnažte dostat z místa šéfredaktora, zapomeňte na to, svádět mu manželku, nechtějte ho rozčílit nebo nedej bože okrást a hlavně se do něj nezamilujte!! a když už se dostanete až sem, pak nezapomeňte - kdo chce s vlky žíti, musí s nimi výti..:o) (31.08.2007)

Jack Nicholson opět trochu jinak, ale jako vždy skvělý. VLK vlastně není úplně typický horor, ale určité prvky tohoto žánru v sobě ukrývá. A stejně tak romantiky, mystiky a určité originality, to především. Podmanivá Morriconeho hudba dodává ten správný říz, Spader je slizký záporák a noční scény vypadají díky svícení fantasticky. Já na tento kousek nedám nikdy dopustit. Můžu tedy dát jiné hodnocení? Navíc, když ve filmu hraje můj mimořádně oblíbený herec? (22.11.2009)