Réžia:
Josée DayanScenár:
Didier DecoinKamera:
Willy StassenHudba:
Jean-Claude PetitHrajú:
Gérard Depardieu, Christian Clavier, John Malkovich, Virginie Ledoyen, Enrico Lo Verso, Charlotte Gainsbourg, Asia Argento, Veronica Ferres, Jeanne Moreau (viac)VOD (1)
Epizódy(4)
Obsahy(1)
Osudy Jeana Valjeana patří mezi ty příběhy, které se nám nikdy neomrzí a které budeme vždy vděčně přijímat v nové a nové podobě. Bídníci patří mezi ty příběhy, které každá generace francouzských tvůrců pokládá za výzvu. Zatím poslední filmové zpracování vzniklo v koprodukci pěti států a najdeme pod ním podepsány tvůrce úspěšného přepisu Monte Christa: režisérku Josée Dayanovou, scenáristu Didiera Decoina a Gérarda Depardieua tedy 3D, jak toto úspěšné trio nazývá občas francouzský tisk. Pozornému divákovi neunikne, že se mnohé scény natáčely v Čechách a že se v epizodních rolích objeví i naši herci. Román Bídníci (Ubožáci) psal Victor Hugo po celá desetiletí a dokončil jej až v exilu. Příběh Jeana Valjeana, který uprchl z galejí, kam byl odsouzen za krádež chleba, koncipoval Hugo v pěti dílech. Žádný jeho román nedosáhl tak bouřlivého bezprostředního ohlasu jako právě Bídníci. Na jednotlivé svazky čekaly před jejich vydáním v Bruselu a v Paříži zástupci knihkupců a čtenářů snad ze všech čtoucích vrstev obyvatelstva. Jen v samotné Paříži jich bylo v několika dnech rozebráno na 48 000 výtisků a román byl okamžitě překládán do světových jazyků. Záhy se objevovaly i dramatizace a film počítá adaptace již na desítky. Muzikálové zpracování přitáhlo miliony diváků nejen v Evropě. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (125)
Francúzsky spisovateľ Victor Hugo napísal v roku 1865 román "Bedári" (Les Misérables). Tento strhujúci príbeh o bývalom galejníkovi Jeanovii Valjeanovi, ktorý sa chce očistiť od svojej minulosti sa stal svetovým bestsellerom a uznávanou literárnou klasikou. Je to skvelé, pútavé čítanie. Bolo natočených aj viacero filmových adaptácii. Jednou z tých dosť podarených je koprodukčná štvordielná televízna séria z roku 2000. Postavu Jeana Valjeana v nej stvárnil herec Gérald Depardieu. *** ()
Detailní a přesné zpracování tohoto překrásného příběhu. Díky tomu, že je to minisérie se toho nemusí moc vynechávat a příběh je vyprávěn celý. To mu dodává na démoničnosti a atraktivitě. Já si všechny 4 díly narámně užil. Především první část je naprosto úžasná a ona sama by si snad našla místo v mé Top 10. Přestože žádná další epizoda už neměla takovou kvalitu, minisérie nepůsobí nevyrovnaným dojmem a každý díl každá byl velmi dobrý a sám by si asi těch 5 zasloužil. Každý má působivou syrovou atostféru románu, té doby. I ztvárnění revoluce mě oslovilo. Nesmím, ale taktéž zapomenout na některé brilantní herecké výkony a scénáristické uchopení postav románu. Javert je zde skutečně zcela bezcharakterní, posedlý slizoun, ze kterého jde až strach. A to co s něho udělal Malkovich, je naprosto nevídané. Hned jak se objeví na plátně, sliz vám teče po obrazovce a vy z té postavy máte až znepokující pocit. A přemýšlíte, jak může skutečně taková lidská posedlost existovat. O to víc pak divákovi připadá, zajímavý jeho konec. Christiana Claviera mám dost rád a velmi mě potěšilo, že zde hraje Thénárdiera. V této roli mohl využít svůj všestranný herecký talent. A to i ten komediální. Výsledkem je to, že Thénardiér je i zde skutečně nebetyčný zloun a odporná bestie, která je někdy až tragikomická. Posobný případ je u verze z Gabinem, kde ho hraje Bourvil. Až bych řekl, že celá minisérie nemá jedinnou slabinu. Ale bohužel má a to Depardiieua. Ten je prostě určitý osobitý úmělec a člověk. Ale na Valjeana se vůbec nehodí a ani se mi nelíbilo, jak ho zahrál. Ale nehodlám kvůli tomu dávat čtyři. Toto zpracování sice nemá na to s Gabinem, ale je i tak je úplně úžasné a musím mu dát 5. ()
Depardieuovi by mali zakázať hrať vo francúzskych historických seriáloch. Svojím prejavom robí z Valjeana úplne iného človeka, akým by mal byť. Knižný Valjean by nikdy nepovedal: "Ja som Bohu už odpustil." Či už hrá Jeana Valjeana, grófa Monte Christa alebo Fouchého, vždy mám pocit, akoby kládol do postáv svoju vlastnú povahu a myslenie namiesto toho, aby ich hral tak, ako boli napísané. Najslabšia verzia Bedárov - to už aj tá americká je lepšia - a vinu na tom nesie aj Depardieu, ktorého výkon nezachránili už ani Clavier a Malkovich. Celkovo sa serál tvári, že sa drží predlohy, ale možno tak navonok, vnútorná filozofia diela totiž úplne chýba. Niektoré scény boli až také strašné, že ma zdvihli z kresla (a to znesiem veľa) - hlavne keď Cosette vytrhla sluhovi zbraň a mierila na neho, aby jej dal kľúče. To bolo fakt trápne - a som rada, že to Victor Hugo nemusel vidieť. A kto vybral Máriusa, to neviem. Viem len toľko, že som sa ho v prvej chvíli zľakla... Skutočne najbiednejší bedári. ()
Není to ono, ale na rozdíl od verze z roku 2012 se drží předlohy, hrají to dobře a Depardie mi do role vcelku pasuje. Stejně tak Malkovich a Clavier. Je to taková světlejší, mírně romantická verze, která sice neohromí, ale ani jí nelze moc co vytknout. Pochopitelně svým předchůdcům z roku 1958 a 1982 se rovnat nemůže. Za mne 65%. ()
Nádherně všeobsažný příběh o polepšení individua, kterého zdánlivě neopodstatněná slušnost a dobro jeho chvilkového hostitele konsternuje natolik jakoby sama vidina božské tváře. Oproti tomu surové scény života v tehdejší Francii. Posedlost zákonem u Malkovichovi postavy je další specifikum tohoto příběhu, a jeho samurajský konec po té co zjistil, že strávil život posedlostí v deziluzi, mě dostal. I Clavier drží laťku vysoko, jak si velkolepý námět bezpochyb zaslouží, o mé oblíbené Charlotte Gainsbourg ani nemluvě. Její něžná dušička je trýzněna osudem až sadisticky a scény kdy je její aureolou dobra prostoupená postava vystavena opovržení od Johna Malkoviche, byly z nejlepších. Toto je téma témat a já za něj Hugovi děkuji. Stejně tak tomuto filmovému zpracování, které snese srovnání se všemi ostatními. 90% ()
Galéria (39)
Fotka © Intersonic
Zaujímavosti (3)
- K natáčení interiérů věznice se filmaři vydali do bývalého barokního vězení v Kutné Hoře, které bylo od roku 1945 opuštěno. Vězení však již prošlo úpravou a dnes je v něm Okresní soud. Díky citlivé rekonstrukci zůstaly v objektu zachovány všechny artefakty upomínající na původní účel budovy. (sator)
- Natáčení probíhalo v Praze, nebo také v Plasích na Plzeňsku. Svatba Cosetty (Virginie Ledoyen) a Maria (Enrico Lo Verso) byla natočena na Malostranském náměstí před kostelem sv. Mikuláše. (Lynette)
- Jan Kuželka ve filmu ztvárnil majitele kavárny, ve které začala Velká francouzská revoluce a měl mít dialogy s Johnem Malkovichem (Javert) ve francouzštině, kterých se vzhledem ke své neznalosti cizích jazyků velmi obával. Kvůli tomu, že odbory v jednu chvíli vyhlásily za pět minut konec natáčení, o ně však zásahem Josée Dayan ke své radosti přišel. (JoranProvenzano)
Reklama