Vtip

Osamělá a nelidská intelektuálka vs. nádor vaječníku ve 4. fázi. Z této nerovné diskuzní konfrontace vyroste díky nevídanému nasazení Emmy Thompsonové pořádný knedlík v krku, který je naštěstí nezhoubný, i když jsem ho cítil ještě dlouho po závěrečných titulkách. Jedinečné zjevení z průkopnických dob "quality tv". (11.10.2015)

Už takmer rok som žiadnemu premiérovo videnému filmu nedal plný počet hviezdičiek. K Nicholsovmu Vtipu som pristupoval s rešpektom, pretože filmy o umieraní sú divácky i ľudsky náročné. Sú akýmsi opozitom k romantickým filmom a divák by mal byť na ne pripravený. Tiež som párkrát sledovanie odložil. Obvykle idem hneď po záverečných titulkoch pridať hodnotenie a písať komentár. Tentoraz som mal pomerne dlhý emočný "dojazd". Vtip považujem za výnimočný film s famóznym výkonom Emmy Thompson. Nevyvolal u mňa žiadnu depresiu, o plači ani nehovoriac, čo považujem za znak toho, že tvorcovia pre zvýšenie účinku nepotrebovali z divákov vytláčať slzy. Zvolili formu akéhosi hraného dokumentu, ktorý vyvoláva potrebu rozmýšľať o živote a smrti a aj o tom najhoršom, o umieraní. (21.10.2016)

Velice silný (a asi ne pro každého vhodný) film, který zdaleka není jen o umírání, ale i o přístupu k životu. Je to jako rána pěstí, ale myslím, že trošičku náročnější divák objeví hodně užitečných podnětů k přemýšlení. Emma Thompsonová je fantastická, aniž by její výkon byť jen chvíli působil jako exhibice. (01.07.2004)

Mimořádný film! Mám pocit, že Vtip nekončí titulky, ba si dokonce myslím, že tím teprve začíná. Když se mi to všechno začalo vzdalovat, rozevřela se mi v hlavě ohromná myšlenka. Tu neprozradím, ale když vnímáte a chcete, pak to všechno přijde samo. Došlo mi, že ten film odkrývá tabu a mě (odpůrce kýče) rozlomil v půl a nechutným způsobem připravil o řeč. Ta rozprava, kterou vede po celou stopáž Hrdinka (záměrně píši s velkým H) je neuvěřitelná. Není to vata! Má to hlavu a patu, žádná nutnost diváka nudit. Málokdy se slyší úchvatnější texty, než ty od Johna Donnea, které působí bolest, ale nejsou tak markantní, abyste prořvali noc. Emma Thompson odtrhla tu nemožnou bariéru "herec a postava" a vytvořila nový pojem: bytost. Profesorka literatury, dříve tvrdá a neústupná, nyní životem zkoušená, je opakem všech těch rádoby lidských postav, které jsem doposud viděl. Má sílu, humor a hlavně Rozum. Pěl bych ódy hodiny, ale kdo by to četl? Hodnocení je snad dost výmluvné :) (04.10.2010)

Sto minut pomalého umírání. Vtip rozhodně není patetický film nebo laciný doják -- režie spíš místy musela ubírat plyn, aby byly scény bolesti a nemocniční samoty ukoukatelné i v neděli večer bez psychické újmy. Trochu mi ale scházelo nějaké další poselství a názor filmu -- dojal jsem se nad příběhem, otřásl se nad myšlenkou chemoterapie - to ano. Ale obecné téma smrti příběh věru nerozehrál; za což tedy ony "pouhé" 4*. (04.10.2009)