Krok za krokom

Haters gonna hate, ale ja som si to ako 25ročná celé pozrela znovu (nezamestnanosť neprospieva mojim voľnočasovým aktivitám) a nevedela som presne určiť, čo ma serie viac. Ako áno, je to sitcom, a ešte k tomu rodinný, čiže nad nejakou za vlasy pritiahnutou absurditkou typu "Codyho trafí trikrát za epizódu blesk a podobne" treba prižmúriť oči. Ale po pár dieloch som sa pristihla pri tom, že v situácii, kedy boli rozhádané dve strany, sa mi vždy videlo, že v práve je tá druhá. Ako napríklad, keď hysterická matka v štvrtej sérii otehotnela a urážala sa, že jej šesť ratolestí, rozmiestnených do klietok po troch, reagovalo pohoršene. No a potom také tie nezrovnalosti, ktoré uškodili celému seriálu z hľadiska akej-takej dôveryhodnosti - medzi piatou a šiestou sériou Lily zostarla z 0 na roky 4 (kdesi to tam bolo spomenuté), ale takému JT-mu ostalo stále nekonečných 19, a ešte mal aj tú drzosť si priviesť do izby frajerku. V 19-tich. Lol. Okej. Dosť bolo nadávania, zopár hlášok mi v pamäti ostalo, najmä z prvých sérii, a tie si asi z toho celého aj vezmem. Inak len podpriemerná pseudozábava pripomínajúca detstvo v 90's. (12.02.2014)

Nemůžu dát ani pět ani odpad, přitom obě tato hodnocení si to zaslouží. Občas srandy kopec na pět hvězd, občas keců plná nůše a věčné objímání na jednu hvězdu za slzy nebo rovnou odpad za trapný kýč. Navíc klasické schéma - čím více dílů, tím větší a větší průser. Ovšem jako děcka jsme na to čučely a nechaly se rády vychovávat. Pět hvězd za Kouďáka, odpad za toho Francouze. (28.04.2011)

Odpad uděluju opravdu výjimečně, ale v tomto případě nemůžu jinak. Krok za krokem je v mých očích schematická propaganda nejhrubšího zrna, maskovaná make-upem zubící se laskavosti. Matka, okázale zvládající kariéru i rodinu, neškodně troubovitý tatík, nezvedené dětičky, které vždycky provedou něco opravdu strašlivého (třeba si dovolí mít vlastní názor nebo se pokusí vymanit z bachařského dohledu rodičů), aby se za to mohly deset minut omlouvat a po tomto exemplárním pokání si se svými trapiči padnout do náruče. Nakonec se zdvihne kostnatý prstík, pronese se patetické ponaučení a nějaká ta bodrá replika na závěr... Nechutné. V každé epizodě je zaklíčováno podprahové sdělení: "Američané! Nevybočujte nám z řady! Nestarejte se o nic než o sebe, vláda řídí vaše životy za vás. Žijte průměrným životem pěšáků, do ničeho se nikdy nepleťte a budete v bezpečí. Když se budete často odvolávat na Boha a sem tam dáte pár starých hadrů na charitu, budete z obliga. A hlavně, hlavně si pamatujte, že kdo není jako vy, je špatný a je třeba ho převychovat." Krok za krokem je obludný zarudlý vřed, hnisající na tváři sitcomu. 0% (15.08.2006)

Ne že bych se u toho někdy nezasmála...ale chvil, kdy se mi nad trapností obracel žaludek bylo nepoměrně více; o vzteklém svírání pěstiček, kdykoliv píča Carol vybalila nějakou skvěle na přeražpáteř hlášku typu "můj dům - moje pravidla" ani nemluvě. Reklama na tu správnou rodinu, která za všech okolností drží při sobě a pokud se někdo pokusí z dusivého lepu vymanit, obratem ho k sobě, nejlépe pomocí citového vydírání, zas přitáhne, hystericky potírá předmanželský sex (velice velmi vypečený díl) a vůbec se tu rodiče všemi silami snaží, aby z jejich potomků byli přesně takoví zmrdi, jako jsou oni sami a nejspíš se jim to i podařilo. Well.done. [ano, je mi jasné, že přísně vzato tohle odpad asi není, jenže když mě při letmém zahlédnutí v TV či vzpomínce jímá stud a zuřivost, nemohu jinak] (21.09.2011)

Kdo si ještě pamatuje nedělní podvečery na ČT1 strávené s tímhle seriálem o poněkud početné a víceméně nesourodé rodince Lambertových-Fosterových, určitě mi potvrdí, že je to skvělá zábava nejen pro děti. Vím o čem mluvím, protože jsem vyrůstal "spolu" s hlavními hrdiny a stírací hlášky, obzvlášť ze strany mojí oblíbenkyně Dany (která opravdu s věkem zrála jako víno, co do vtipu i do krásy) jsem si naplno užil až teď, při opakování. (26.01.2003)