Réžia:
Mike NicholsScenár:
Buck HenryKamera:
David WatkinHrajú:
Alan Arkin, Martin Balsam, Richard Benjamin, Art Garfunkel, Jack Gilford, Buck Henry, Bob Newhart, Anthony Perkins, Paula Prentiss, Martin Sheen, Jon Voight (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Adaptácia satirického protivojnového románu Josepha Hellera v réžii jedného z hlavných predstaviteľov Nového Hollywoodu Mikea Nicholsa. Druhá svetová vojna. Kapitán John Yossarian slúži u 256. leteckej eskadry americkej armády. Už mal byť dávno doma, lebo vojenským zákonom určený limit tridsiatich misií už prekročil. Jeho veliaci dôstojník, cynický plukovník Cathcart, má však nedostatok pilotov, a tak počet povinných letov neustále zvyšuje, aby žiaden z nich nemohol z letky odísť. Yossarian sa preto snaží presvedčiť doktora, aby ho z ďalšej služby oslobodil kvôli zlému psychickému stavu a vydáva sa za blázna. V ceste mu však stačí maličkosť, absurdný vojenský predpis Hlava 22...Film vznikol podľa rovnomenného satirického protivojnového románu Josepha Hellera a dodnes patrí medzi najpôsobivejšie a najlepšie protivojnové filmové diela. (STV)
(viac)Videá (1)
Recenzie (338)
Film jsem viděl v době puberty, kdy coby milovník válečných leteckých snímků jsem zbožňoval Bitvu o Británii a Bitvo o Midway. Hlava 22 i přes krásné bé dvacetpětky mi svým nesrozumitelným dějem připadala jako blbost. Až po letech jsem se dostal k Josephu Hellerovi a jeho knihám. Yossarian a vůbec celá ta banda z letecké základny středních bombardérů na Italské Pianose mne uchvátila. Myslím, že je to jedna z Hellerových nejlepších knih a spolu s Jak jsem vyhrál válku druhá nejironičtější a nejsarkastičtější protiválečná kniha. Heller zde čerpal ze svých vzpomínek, kdy on sám sloužil jako bombometčík u 488. bombardovací perutě 340. bombardovací skupiny 12. letecké armády USAAF.Samozřejmě jsem snímek viděl po letech znovu. Tentokrát pohledem Yossariana který chce domů, Indiána, Majora Majora i plk. Catharta. V tomto ojedinělém případě se domnívám, že je nejlepší nejdříve přečíst před shlédnutím filmu knihu (nejen pro pochopení filmu, ale celkově pro její nadčasovost). I když nutno uznat, že režisér se s touto těžkou kadencí popral výborně. ()
Ve své době byl tento film průbojným činem, depatetizací války, zdůrazněním její každodennosti a také těch, kterým se běžně říkalo "týlové krysy". Nedostatková ekonomika, a tou je tak trochu svým způsobem každá válka, vytváří neobvyklou skutečnost, v níž obvyklé věci mravnosti působí poněkud nezvyklým dojmem. Kapitán Yossarian, hlavní postava HLAVY, vstupuje do děje jako člověk, o kterém nevíme, zda umírá nebo se naopak do života vrátí: je totiž bodnut do citlivého místa a není jasné, zda tento pokus o vraždu přežije. Druhá konstitutivní linie díla, umírající kolega z letadla, jehož život se snaží zachránit, se naopak propadá ze života do neodvratné smrti. Yossarian bojující o jeho život a zápasící přitom s vlastní lidskou slabostí, tvoří v díle vyvažující prvek oproti hlavní dějové linii šmeliny a rozkladu, který se koncentruje kolem vyšších důstojníků leteckého útvaru, v němž je nucen sloužit. Realita s přibývajícími metry filmu nabývá na absurdnosti a postupně stupňuje v hlavním hrdinovi pocity bezmoci a rezignace i zoufalství, protože v náznacích silových situací opakovaně zjišťuje, že je bez šance byť na malý úspěch. Unavena je ale i druhá strana: její návrh, aby se po povýšení a udělení válečného vyznamenání vrátil do americké vlasti, to naznačuje s dostatečným důrazem. Konec, umocňující absurditu děje, Yossarianovo zoufalé vyplutí na leteckém záchranném člunu, takřka ztracená pouť za ztraceným lidským obsahem vlastního života, mluví za mnohé. Připomíná v tomto ohledu stejně pudovou reakci vojáka Čonkina v nedoceňovaném Menzelově filmovém zpracování novely Vladimíra Vojnoviče ŽIVOT A NEOBYČEJNÁ DOBRODRUŽSTVÍ VOJÁKA ČONKINA. I dnes zůstává HLAVA, ta podivná právní norma, kolem které se vine děj filmu, dílem zralým a ve své sladkohořkosti a bolestnosti divácky vděčným. ()
Tak tohle bylo bohuzel dost zmrseny. Knizku jsem cet, nejedna se o naky uchvatny dilo, ale jsou tu propracovane postavy a obcas je to fakt hodne vtipny. Film nezvlad ani jedno, je to nudne drama a zaroven nevtipna komedie, kde rozesmeje jen par dialogu. Navic diky rozsahlosti knihy je ve filmu jen tak 1/10 lidi a pribehu, pricemz vetsina hercu sem jen vlitne, odkeca si to svoje a zase vypadne. Celkove pribeh je dost na nic, samozrejme, ze asi neslo udelat nic souvislyho, protoze i knizka jsou jen ruzny historky, jenze tady to na sebe vubec nenavazuje a kdybych necet knizku, tak se dost ztracim. Navic tu je skoro nulova hudba a Alan Arkin v hlavni roli je neskutecne nesympatickej idiot, kterej furt rval a ja mel chut ho zabit. Navic ani herecky to moc nezvlad. Z ostatnich hercu nevim, protoze za ten moment, co se tu mihaj, se da tezko neco poznat. Celkove mi to prislo desne uspechany, jakoby tvurci nekam chvatali a tak hazi jednu scenu za druhou, ale zaroven se to cely tahlo a nudilo to a to vse natoceny debilni kamerou, ktera vse zabira moc zblizka. Zmrsena adaptace, slabsi 3*. ()
Označení "komedie" pasuje spíš jen výjimečně na některé scény, jinak je film plný satiry, absurdity a na klasickou komiku není místo (protože by rušila). Párkrát se zasmějete, mnohokrát zamyslíte, několikrát přeběhne mráz po zádech....K tomu si připočtěte povedený casting a výbornou kameru a máme na světě opravdu vynikající film, který si těch pět hvězd zaslouží i přes mírnou zmatenost. ()
O knize jsem vždycky slyšel jenom samou chválu a nedávno mi to zase jeden člověk doporučoval se slovy, že prej to je "něco jako Švejk". Zjistil jsem, že existuje i tenhle film, takže jsem moc dlouho neváhal a s velkym očekávánim jsem se na to podíval. Moje dojmy po skončení filmu jsou dost rozporuplný. Na jednu stranu jsou tady geniální vtipný scénky, na druhou stranu je to od samýho začátku totální zmatek, kdy se přeskakuje z reality do nějakejch snů a halucinací, aniž by mi to dávalo smysl. Navíc ve druhý polovině začne ubejvat humoru a naopak se to začne brát celý dost vážně a to už mě moc nebavilo. Celkově to neni špatný, ale už jsem viděl i lepší filmy na téma absurdnost války. A že bych teď měl chuť začít shánět knihu, tak to už vůbec ne. 55% ()
Galéria (66)
Fotka © Paramount Pictures
Zaujímavosti (19)
- Natáčelo se ve velice extrémních podmínkách a všichni herci toho měli dost. Při natáčení málem přišel o život režisér Mike Nichols na kontrolní věži. Jeden z pilotů ztratil při přistávání orientaci a letěl přímo na kontrolní věž, na níž byla právě umístěná kamera. Naštěstí proletěl těsně vedle. Další smůlu měl při natáčení složité scény v ateliéru, zřítil se z cca pětimetrové výšky a vykloubil si rameno. Do třetice všeho zlého měl také velké zdravotní potíže s kýlou. (tahit)
- Použité dvoumotorové americké bombardéry B-25 Mitchell byly využity i u dalších filmů, neboť bývalá kulometná střeliště v přídi, zádi i v bocích se skvěle hodila pro natáčení záběrů jiných letounů nebo střemhlavých náletů. Své uplatnění tak našli mimo jiné například při natáčení věhlasného snímku Bitva o Británii (1969). (Big Bear)
- Film se může pyšnit jednou z nejdelších nepřerušených a zároveň technicky nejnáročnějších scén. Jde o záběr, kdy spolu dva herci mluví a kolem nich prolétá celkem 17 letadel. Čtyři skupiny po čtyřech letadlech a ještě jedno navíc startuje z různých míst a v jeden moment prolétnou kolem herců. Zatímco přišli oba herci do budovy, tak ty samé letadla jsou vidět skrz okno jak se rovnají do formace, což nebyl žádný trik. Celkem se tato scéna natáčela 4krát. (don corleone)
Reklama