Hlava-22

Jako obvykle to knize nesahá ani po chlupy v řiti, ale v porovnání s jinými válečnými komediemi, třeba z francouzské provenience, je to naprostá bomba. A odmyslím-li, že jsem knihu četl asi 100x a znám ji dost dobře, což mě nutí porovnávat, je to zcela suverénní a samonosný film, který pobaví a trochu i vzdělá všechny místní Všeználky, jejichž jediná historicko-válečná aprobace je fakt, že si stříkli do plíny, když na ně v televizi zamrkal Radar :-) (02.08.2011)

Jeden z filmov, ktorý si musím kvôli svojmu názoru a zmysluplnému komentáru pozrieť po približne piatich rokoch znova. Nichols je výborný v každom žánri, takže neprekvapí, že s prehľadom zvládol aj vojenské prostredie a nemá problémy s adaptáciou slávnej knihy. Film sa mi páčil o niečo viac, ako napríklad film MASH. Mám na mysli ten od Altmana, nie seriál. Druhé pozretie ma utvrdilo v tom, že ide podľa mňa o vydarenú adaptáciu predlohy, pretože dobre funguje ako samostatný film bez nutnosti jej znalosti. Na druhú stranu ma látka nenavnadila na to, aby som si pozrel aj oceňovaný seriál. (10.01.2013)

Nečíst knihu, asi jsem z toho zmatená. Film je zhruba stejně přehledný jako Milovy obchody. Když si k tomu dáte bavlnu v čokoládě a vaše soustředění nebude mít rozptyl bombového náletu, odnesete si přesně ten správný pocit. Všichni máme svůj podíl, Mr. kulyk, který mi vnutil jak knihu tak film, zcela jistě. (28.04.2013)

Film jsem viděl v době puberty, kdy coby milovník válečných leteckých snímků jsem zbožňoval Bitvu o Británii a Bitvo o Midway. Hlava 22 i přes krásné bé dvacetpětky mi svým nesrozumitelným dějem připadala jako blbost. Až po letech jsem se dostal k Josephu Hellerovi a jeho knihám. Yossarian a vůbec celá ta banda z letecké základny středních bombardérů na Italské Pianose mne uchvátila. Myslím, že je to jedna z Hellerových nejlepších knih a spolu s Jak jsem vyhrál válku druhá nejironičtější a nejsarkastičtější protiválečná kniha. Heller zde čerpal ze svých vzpomínek, kdy on sám sloužil jako bombometčík u 488. bombardovací perutě 340. bombardovací skupiny 12. letecké armády USAAF.Samozřejmě jsem snímek viděl po letech znovu. Tentokrát pohledem Yossariana který chce domů, Indiána, Majora Majora i plk. Catharta. V tomto ojedinělém případě se domnívám, že je nejlepší nejdříve přečíst před shlédnutím filmu knihu (nejen pro pochopení filmu, ale celkově pro její nadčasovost). I když nutno uznat, že režisér se s touto těžkou kadencí popral výborně. (28.07.2011)

Mike Nichols natočil válečnou satiru, která si z války děla srandu poměrně vážným způsobem a možná proto je ze začátku tak vtipná. První půlka je opravdu výborná a vtipných (či spíše absurdních) situací je zde překvapivě hodně. Škoda, že to nevydrží až do konce a později humor začne upadat a film až moc zvážní. Nichols už natočil lepší kousky. (28.07.2009)