Červený trpaslík

Takřka neuvěřitelně vtipný kolos hlášek, který se na diváka chrlí prakticky v každém díle. Řikám prakticky v každém pač, když právě odchází jeden z hlavních hrdinů a přichází ta ujetá ženská Kochanská, seriál trochu uvadá. Naštěstí se na konci vrací a díky tomu má tak monumentální závěr, protože "jen sympatáci umírají mladí". Červený trpaslík je kult, je to kult, který mě naučil milovat anglický humor, i když právě tento není přesně anglický suchý, ale takový svůj ojedinělý hrající si s takovými jmény jako Star Trek Hlavní hrdinové jsou ale čistokrevní a nechutní Britové, které má každý divák rád, každý koho dokážou pobavit a ti kteří nedokážou prostě nemají smysl pro humor. Dále na kvalitách seriálu rozhodně přidává český dabing, který se jako jeden z mála seriálů opravdu povedl, i když nutno dodat že originál je také skvělý. Červený trpaslík je pro mě seriál, který mě nikdy nedokáže omrzet. Koukám na daný díl již po desáté a stále se stejně bavím. Jak je to možná? Smeg knows, hlavní je jedno a právě to potěšující na tom je, že tyhle legendy nikdy nezestárnou. Po dlouhé doby jsem si uvědomil, že jsem tu zapomněl něco napsat. Závist je sice hřích, ale nemohu si pomoci. Závidím každému, kdo na Červeného trpaslíka kouká po prvé, po druhé, po třetí a miluje ho. Je to nezapomenutelný zážitek. Vážně (10/10) (30.06.2006)

Během cca prvních deseti dílů jsem se bavil takřka královsky a docela jsem chápal zdejší vysoké hodnocení. Problém ovšem je, že seriál má částí pětkrát více, přičemž humor zůstává stále stejný a v tomto případě platí rčení o opakovaném vtipu. Světlý moment aby člověk pohledal, pročež jsem kolem dvacátého dílu Trpaslíka přestal sledovat úplně. (01.12.2006)

Na kosmické těžařské lodi Červený trpaslík žijí pouze dvě osoby: módou posedlý Kocour a technik třetí třídy David Lister. Mezi těmito dvěma osobami nikdy nedojde k souboji o post velitele lodi, protože ani jeden z nich neoplývá přebytkem mozkových buněk, ale oběma je tak nějak jasné, že velet prázdné lodi postrádá smysl. To je ovšem šance pro technika druhé třídy Arnolda Rimmera, který sice již zemřel, ale ani ve formě holografické simulace ho neopustily nekonečné napoleonské ambice. Kapitánovy záznamy k této osobě ostatně poskytují výstižné informace: "Má-li nějaká práce smysl, má smysl udělat ji dobře. Nemá-li smysl, dejte ji Rimmerovi." (08.12.2008)

K Červenému trpaslíku se váže taková malá historka. Před několika lety, když jsem ještě jezdil spávat k babičce, za dob krásných jsem šel spáti. Bylo to po schodech nahoru v malé místnůstce, kde babička spávala, aby nemusela poslouchati dědovo chrápáníčko. V pokojíčku byla malá kryptofašistická modrá televize a já si jí zapnul. Ulehl jsem do postele, přepínal kanály a najednou mě zarazil takový chlápek se srandovní čepicí. Zaujalo mě to, tak jsem to nechal a užíval. Byl to Lister, myslím v dílu Psychoteror. Nečekal jsem, že mi tato chvíle změní život. Hned druhý den jsem se koukal do televizního programu, jak se ten seriál jmenoval. Byl to Červený trpaslík. (16.02.2012)

„Krvácím v nemoderní barvě!” –– Vrchol britského humoru ve slušivém sci-fi kabátku a nebezpečně vysoká koncentrace vtipů na průměrný díl. Jak už bylo řečeno mnohokrát, tohle lze buď milovat, nebo nenávidět. Nejsem sice nějaký ortodoxní vyznavač tohoto seriálu a pravda, seriál má i své slabší epizody, ale jelikož jsem se od dob Mr. Beana u sledování nějakého seriálu ještě nepobavil natolik, až bych brečel smíchy, nelze jinak než dát plný počet. Holly a Kocour svými kecy bezkonkurenčně vládnou! (13.01.2012)