Rocketship X-M

Ja proste kdyz vidim Lloyda Bridgese..., tak si vzdycky vzpomenu na Zhave vystrely. :-) To mi ten dramaticky zazitek trochu ztezovalo. Ale jinak jde o celkem hezke (i kdyz z dnesniho pohledu samozrejme strasne naivni) sci-fi, s raketou, ktera vypada jako vibrator, partou astronautu, kteri chodi na marsu v plynovych maskach a cepicich, a jedne pekne astronautce. Priznivce sci-fi to urazit nemuze, a nejde rozhodne o zadny vyrazny podprumer. 3+ (20.06.2013)

"Kvůli roji meteoritů musí kosmonauti změnit plánovanou trajektorii (k Měsíci) a raketa je nakonec nucena přistát na Marsu." To by mělo zhruba napovědět, jakou důležitost snímek přikládá vědě. Na rok 1950 to i tak není špatné. V porovnání se stejně starým Destination Moon ovšem bledne prakticky ve všem, od efektů, přes herce až po scénář. První polovina je ukecaná a veskrze nezajímavá. Po příletu na rudou planetu se děj rozběhne a najde nové dno naivity. Chrabrá posádka vyjde do pustiny vybavená tak nedostatečně, že by měla co dělat i s prostředím v promořeném Kauflandu, natož aby přežila na Marsu. Mám rád brak, ale ať proboha nepředstírá, že je něco víc. (02.04.2020)

Slušně odvedený a celkem chytrý film, bohužel poměrně hodně ukecaný a místy naivní. Třeba střet s místními divochy na Marsu byl spíše než cokoli jiného především legrační, jakkoli mělo jít o jednu z klíčových scén filmu. A to samozřejmě nemluvím o tom, že na procházku po Marsu stačí mít kyslíkovou masku a jde se. Celkem mě i iritovaly záběry na Mohavskou poušť, které jsou příliš dobře známé z jiných filmů - ne tedy, že by si tvůrci pomohli "výpůjčkou" jiných filmů, ale jednoduše natočili místa profláklá z westernů té doby. Na druhou stranu, přestože se film bere hrozně vážně, špatný určitě nebyl; nečekaný závěr pak vynahradil místy plíživou předcházející nudu. Tak jako ostatní, ani já se nevyhnu srovnání s generačním souputníkem Destination Moon - a v něm právě kromě závěru milá Rocketship X-M dost prohrála. (28.07.2014)

Brakové sci-fi, z dob kdy Američané soupeřili se Sověty o demonstrování vlastní moci, nejen prvním krokem na Měsíc, ale i výrobou atomových zbraní, vozící se na úspěchu přelomového, vysokorozpočtového snímku Destination Moon, možná nenabízí zhola nic po trikové stránce, přesto si sebou nese jako odkaz do budoucnosti působivé antimilitaristické poselství. Film alegoricky upozorňuje na nebezpečí jaderného zbrojení, když představuje skupinu pěti astronautů (čtyři muži a jedna žena), kteří nepředpokládaně změní původní plán letět na Měsíc a nouzově přistanou na Marsu, kde objeví zničenou mimozemskou civilizaci, jenž sama zanikla v důsledku nukleární války. Režisér Kurt Neumann staví svoje pacifistické dílo nejen na dobrodružství v podobě různých nástrah, kterým musí posádka na kosmické lodi ve vesmíru čelit (útok asteroidů), ale i klasické romantické zápletce mezi pilotem Floydem Grahamem (sympatický Lloyd Bridges) a zpočátku chladnou, neprostupnou astronautkou Lisou Van Horn i tragickém, osudovém konci upozorňujícím na riziko každé podobné výpravy. Černobílý snímek však vzhledem k zdlouhavosti prvních tří čtvrtin stopáže v dnešní době u řadového diváka zcela jistě neobstojí. Bez nadčasové myšlenky by se navíc jednalo o těžký průměr. 7/10 (27.05.2008)

Na jednu stranu veľmi ale veľmi naivné, čo je ale nakoniec súčasťou dnešného pozitívneho pohľadu na podobné SF diela, na stranu druhú silné vo svojom posolstve, umocnenom v prekvapivom závere. Ak ste odpustili vedecké nedostatky Langovi v Žene z Mesiaca, prečo ich neodpustiť aj sci-fi maniakovi Kurtovi Neumannovi. Áno, scenár napísal ten Dalton Trumbo a je samozrejme zaujímavé sledovať potom tie paralely medzi realitou a fikciou alegorickej sci-fi tvorby 50. rokov, ktorá na ňu odkazovala. Film by mohol mať lepšie tempo, ale proste to kúzlo predstavy tvorcov, ako by to malo vyzerať na Marse, je nesmierne zábavné prežívať. (04.04.2017)