Rocketship X-M

Ja proste kdyz vidim Lloyda Bridgese..., tak si vzdycky vzpomenu na Zhave vystrely. :-) To mi ten dramaticky zazitek trochu ztezovalo. Ale jinak jde o celkem hezke (i kdyz z dnesniho pohledu samozrejme strasne naivni) sci-fi, s raketou, ktera vypada jako vibrator, partou astronautu, kteri chodi na marsu v plynovych maskach a cepicich, a jedne pekne astronautce. Priznivce sci-fi to urazit nemuze, a nejde rozhodne o zadny vyrazny podprumer. 3+ (20.06.2013)

Tak konečně můžu porovnat dva filmy, které byly natočeny v začátcích boomu amerických sci-fi v padesátých letech. Vysokorozpočtový, v Technicoloru natočený Destination Moon (1950) slavného producenta George Pala a béčkový, rychle a levně natočený Rocketship X-M režiséra Kurta Neumanna. Zatímco Destination Moon díky drahé promotion a svému úspěchu celý boom odstartoval, Rocketship X-M právě této propagace šikovně využil. Šel do kin přibližně ve stejnou dobu, dokonce s heslem „This is not Destination Moon“___Scénář Rocketship X-M (eXpedition Moon) jde trošku dál nežli v Destination Moon, kde se jedná opravdu pouze o cestu na Měsíc a zpět. Divák dostane i klasické poselství proti atomovým zbraním. Na tricích, kterých je naštěstí málo, je velmi vidět nízký budget (v DM jsou zase triky špička ve své době), herci jsou OK, dialogy také.___Bohužel mne to ale příliš nebavilo. Žádné napětí, žádná atmosféra, na béčkový film ani příliš nechtěně legračních scén. Srovnání s Destination Moon tedy z hlediska zajímavosti pro mne dopadá víceméně nerozhodně. (16.05.2007)

Takové příjemné, ne až tak vynikající béčko, kde je ještě mladý Lloyd Bridges. Na podobných béčkách se mi velmi líbí to, jak je využíván nízký rozpočet. Je vidět, že je to levné, ale filmaři se přesto snaží, aby to vypadalo dobře, aby se něco dělo. Pravda, hlavně se mluví, ale tady mi to až tak na škodu nepřišlo. (17.06.2015)

Na jednu stranu veľmi ale veľmi naivné, čo je ale nakoniec súčasťou dnešného pozitívneho pohľadu na podobné SF diela, na stranu druhú silné vo svojom posolstve, umocnenom v prekvapivom závere. Ak ste odpustili vedecké nedostatky Langovi v Žene z Mesiaca, prečo ich neodpustiť aj sci-fi maniakovi Kurtovi Neumannovi. Áno, scenár napísal ten Dalton Trumbo a je samozrejme zaujímavé sledovať potom tie paralely medzi realitou a fikciou alegorickej sci-fi tvorby 50. rokov, ktorá na ňu odkazovala. Film by mohol mať lepšie tempo, ale proste to kúzlo predstavy tvorcov, ako by to malo vyzerať na Marse, je nesmierne zábavné prežívať. (04.04.2017)

Brakové sci-fi, z dob kdy Američané soupeřili se Sověty o demonstrování vlastní moci, nejen prvním krokem na Měsíc, ale i výrobou atomových zbraní, vozící se na úspěchu přelomového, vysokorozpočtového snímku Destination Moon, možná nenabízí zhola nic po trikové stránce, přesto si sebou nese jako odkaz do budoucnosti působivé antimilitaristické poselství. Film alegoricky upozorňuje na nebezpečí jaderného zbrojení, když představuje skupinu pěti astronautů (čtyři muži a jedna žena), kteří nepředpokládaně změní původní plán letět na Měsíc a nouzově přistanou na Marsu, kde objeví zničenou mimozemskou civilizaci, jenž sama zanikla v důsledku nukleární války. Režisér Kurt Neumann staví svoje pacifistické dílo nejen na dobrodružství v podobě různých nástrah, kterým musí posádka na kosmické lodi ve vesmíru čelit (útok asteroidů), ale i klasické romantické zápletce mezi pilotem Floydem Grahamem (sympatický Lloyd Bridges) a zpočátku chladnou, neprostupnou astronautkou Lisou Van Horn i tragickém, osudovém konci upozorňujícím na riziko každé podobné výpravy. Černobílý snímek však vzhledem k zdlouhavosti prvních tří čtvrtin stopáže v dnešní době u řadového diváka zcela jistě neobstojí. Bez nadčasové myšlenky by se navíc jednalo o těžký průměr. 7/10 (27.05.2008)