Hnutí odporu

Jesse Eisenberg se coby židovský skaut angažuje v záchraně židovských dětí ve jménu francouzského hnutí odporu Résistance. a jeho pinožení v těle významného mima Marcela Marceau ocení zejména příznivci Tří chrobáků a jiných taškařic beze slov. Kam se na něj hrabe Fialka s Čejkou. Coby mim zde má sice jen minimální prostor, ovšem dokázalo mně to (málem) zkazit celý film. Ten je nebývale krotký (film je mládeži přístupný) a dost často nepříjemně střídá televizní polohy s filmovými. Úvodní půlhodina probíhá v syžetu průměrné tv inscenace. Eisenberg a spol. se na zámku starají o opuštěné židovské děti. Následně vypukne válka, z rádia se line tragická zpráva o napadení Polska, nechybí i kratičký autentický proslov Hitlera v duchu antisemitismu. Potud je film celkem nezáživný, ale už se pozvolna konečně začne cosi dít. Důležité je to slůvko "pozvolna", takže dynamikou zrovna film nehýří, což tak nějak symbolizuje celý jeho průběh, pár napínavých sekvencí se ale určitě najde, ovšem libuje si v šerosvitu a nočních sekvencích, takže asi jen 30% záběrů je inscenováno ve dne. A nemálo scén je podivně nedotažených, zaúřadoval patrně necitelný střih, který určitým zajímavě a originálně koncipovaným scénám ubíral na patřičné působivosti. Casting se povedl, naprostá většina herců svému řemeslu ostudu nedělá, je k vidění i česko-slovenské herecké zastoupení (namátkou Martha Issová a Vica Kerekes), a i dobová výprava patří k tomu co se dá pochválit. Film měl na povel režisér Jonathan Jakubowicz, jemuž takto ambiciozně pojatý film moc režijně nesedl. Převládání "televizního" pojetí z tohoto v podstatě neotřelého tématu z 2. světové války neučinilo diváky vyhledávaný film ve své kategorii válečných dramat. 6/10 (02.09.2020)

(6/10). Tento film jsem měl již dlouho na svém nekonečném seznamu. Dneska ho dávali v televizi, tak jsem se něj mohli konečně podívat. Film pro mě byl zajímavý hlavně díky skautingu. Tím pádem se jednalo o velice srdcovou záležitost. I přes skutečnost, že skauti byli ve filmu malinko upozaděni a hlavní roli tady hrála především válka, tak jsem si film užil. Možná že jsem se na to měl podívat v originále, protože pak by daleko více vynikly herecké výkony. Především Matthias Schweighofer si roli nácka neskutečně užíval. Film mě nechytil tolik za srdce, jak bych si představoval. Téma války jsem už také viděl lépe zpracované, takže se jednalo o vcelku průměrný film. V mém srdci bude mít ale navždycky místo právě díky skautům. Na konec chci říct, že Clémence Poésy je od čtvrtého Harryho pořád neskutečná kočka. (16.04.2022)

No tak je to trochu teda nuda a kým nenatočia niečo podobné ako Schindlerov zoznam, tak si asi vystačím s dokumentami, pretože také nemastné neslané príbehy z druhej svetovej vojny, o to ja nestojím. A hlavne je to už otrepané, proste zase za vojny zahynul len jeden národ, o ničom inom už točiť nebudeme (13.04.2020)

Mám obrovskú slabosť na filmy z druhej svetovej vojny, najmä tie, ktoré sú založené na skutočnom príbehu. Film začína príhovorom generála Georga S. Pattona k vojakom, rozpráva príbeh pozoruhodného muža Marcela Marceaua (Manzhela - francúzskeho mimického herca). Prečo práve generál Patton? V dobe 2. svetovej vojny sa dvaja bratia Manzhelovi pripojili k francúzskemu odboju a prijali pseudonym Marceau (po slávnom francúzskom generálovi). V resistancii (francúzsky židovský odboj Organizácia Juive de Combat, OJC) zachraňovali 10 tisíce židovských sirôt pred rasovými zákonmi a ich umiestnením do koncentračných táborov. Marcel Marceau využíval svoje schopnosti klauna pri upokojovaní deti, keď ich vozil za hranice Francúzska do Švajčiarska. Po oslobodení Paríža, keďže ovládal angličtinu, sa stal styčným dôstojníkom generála George Pattona. Film je založený na skutočných udalostiach. Preukázateľne sa mu podarilo zachrániť a previesť cez hranice 350 židovských sirôt. Deti, ktorých rodičov, nechala vláda vo Vichy vyviesť do koncentračných táborov. Z týchto 75 000 Židov sa domov nevrátilo 72 500. Film nám približuje nemeckú inváziu do Francúzska v roku 1940 a o dôsledky zavedenia bábkovej vlády. Tu sa nám objavuje aj ďalšia historická postava Klausa Barbie „mäsiara z Lyonu“ (od roku 1947 agentom americkej tajnej služby CIA) . Odpor nám ukazuje mnohé z jeho zverstiev. Na odlachčenie nejaké zaujímavosti: vo filme hrala aj slovenská herečka Vica Kerekes, ale aj českí herci Matěj Seifert, Klára Issová a Marta Issová. Natáčalo sa aj v Prahe a Liberci (v uličkách Nového Mesta, v hotely Grand Bohemia, v priestoroch bývalej Živnobanky a na železničnej stanici v Liberci). (23.09.2020)

Hmm, tak jak začít... Příjemný bylo sledovat mezi americkejma "hvězdama" Vicu Kerekes, která sehrála nemalou roli uvěřitelně. Dostala docela i dost prostoru. Film je zajímavej tématem, ale je tak nějak uplně obyčejně natočenej a vůbec to se mnou nehlo. Emočně mě nezasáhly ani výslechy nacistů. Samozřejmě klobouk dolů před lidmama, kteří během války zachránili spousty dětí, i když při tom obrovsky riskovali. Ale to zpracování je naprosto obyčejný, zasloužilo si to víc... (19.09.2020)