Hnutí odporu

No tak je to trochu teda nuda a kým nenatočia niečo podobné ako Schindlerov zoznam, tak si asi vystačím s dokumentami, pretože také nemastné neslané príbehy z druhej svetovej vojny, o to ja nestojím. A hlavne je to už otrepané, proste zase za vojny zahynul len jeden národ, o ničom inom už točiť nebudeme (13.04.2020)

Hnutí odporu na mě rozhodně nezapůsobilo zrovna dvakrát přesvědčivě, což je ovšem právě u takovéhoto typu filmu docela zásadní problém. Vzhledem k danému tématu tomu totiž chybělo to nejdůležitější, a to emoce. V tom příběhu se odehrávali skutečně silné okamžiky, umírali tam lidé, včetně dětí, a i zpracování válečných hrůz též působilo poměrně otevřeně, ale se mnou to prostě neudělalo nic, působilo to na mě chladně a povrchně, bez tahu na divácké pudy. Vinu lze za to přičíst ale prakticky všemu, od kostrbatě odvyprávěné zápletky, přes mdlé postavy, až po absenci napětí a atmosféry. Celé to na mě prostě působilo vyloženě nevýrazným dojmem, zpracované až jakoby v televizním formátu, spousta scén a dialogů mi přišlo vyloženě zbytečných a vytknout filmu pak musím i chybějící gradaci v závěru, který mi navíc přišel hodně naivní a vzhledem k tomu, že to mělo být podle skutečných událostí, tak tu tvůrčí nesoudnost zas jednou dostala pořádný prostor. Co se jinak hereckých výkonů týče, Jesse Eisenberga nepovažuji za vůbec kvalitního herce a zde mě v tom svým nevhodným výkonem jen utvrdil, no a o zbytku onoho ansámblu se nemám ani chuť zmiňovat, za mě prostě soubor nesympatických a nevýrazných tváří, které tomu filmu nepřinesly nic dobrého. Přes tu všechnu kritiku ale musím zároveň i konstatovat, že jsem se za ty dvě hodinky u toho ale ani nijak vyloženě nenudil, jen prostě nenacházím důvod, proč bych zrovna tento film komukoliv doporučil, jelikož jednoduše nenabízí nic, za co by si zasloužil pozornost. (15.05.2021)

Miluju filmy z okupované Francie! Ale nesmí to být kokotiny, ve kterých lezou malinké děti po stromech čímž unikají zlotřilým nacistům, chodí ve sněhu lesem ale stopy po nich žádné nejsou, a nakonec si opečou buřty sto metrů před cílem jen proto, aby je mohli náckové pokropit... Jesse je někdy sympatický, někdy na, tady to spíš chtělo veselou Vicu trochu víc rozparádit. K tomu otřesný SPI dabing. Účast českých herců je nasnadě, když se dost natáčelo v Praze, kupodivu tu ale nehraje Roden ani Vašut. Ed Harris je prostě německé odstřelovací eso, nemůže hrát Spojence! (22.01.2023)

Mám obrovskú slabosť na filmy z druhej svetovej vojny, najmä tie, ktoré sú založené na skutočnom príbehu. Film začína príhovorom generála Georga S. Pattona k vojakom, rozpráva príbeh pozoruhodného muža Marcela Marceaua (Manzhela - francúzskeho mimického herca). Prečo práve generál Patton? V dobe 2. svetovej vojny sa dvaja bratia Manzhelovi pripojili k francúzskemu odboju a prijali pseudonym Marceau (po slávnom francúzskom generálovi). V resistancii (francúzsky židovský odboj Organizácia Juive de Combat, OJC) zachraňovali 10 tisíce židovských sirôt pred rasovými zákonmi a ich umiestnením do koncentračných táborov. Marcel Marceau využíval svoje schopnosti klauna pri upokojovaní deti, keď ich vozil za hranice Francúzska do Švajčiarska. Po oslobodení Paríža, keďže ovládal angličtinu, sa stal styčným dôstojníkom generála George Pattona. Film je založený na skutočných udalostiach. Preukázateľne sa mu podarilo zachrániť a previesť cez hranice 350 židovských sirôt. Deti, ktorých rodičov, nechala vláda vo Vichy vyviesť do koncentračných táborov. Z týchto 75 000 Židov sa domov nevrátilo 72 500. Film nám približuje nemeckú inváziu do Francúzska v roku 1940 a o dôsledky zavedenia bábkovej vlády. Tu sa nám objavuje aj ďalšia historická postava Klausa Barbie „mäsiara z Lyonu“ (od roku 1947 agentom americkej tajnej služby CIA) . Odpor nám ukazuje mnohé z jeho zverstiev. Na odlachčenie nejaké zaujímavosti: vo filme hrala aj slovenská herečka Vica Kerekes, ale aj českí herci Matěj Seifert, Klára Issová a Marta Issová. Natáčalo sa aj v Prahe a Liberci (v uličkách Nového Mesta, v hotely Grand Bohemia, v priestoroch bývalej Živnobanky a na železničnej stanici v Liberci). (23.09.2020)

Upřímně, nikdy jsem se nepídila po minulosti světově slavného mima Marcela Marceau a o to více jsem byla překvapená jeho válečnou odbojovou minulostí, při které zachraňoval se svým bratrem a ostatními tolik dětských životů. Nečekejte bitvy ani epické scény, vše je jinak a pokud nemusíte mimy, budete se chvilku těžko prokousávat, ale děj se rozběhne, je to o empatii, strachu, záblescích lásky a o touze po svobodě hlavně pro sirotky. Skvělá hudba a sympatické obsazení Vicy Kerekes. Jesse Eisenberg se mimochodem naučil pantomimu velmi dobře. (19.09.2020)