Nur eine Frau
A Regular Woman
Réžia:
Sherry HormannScenár:
Florian OellerKamera:
Judith KaufmannHrajú:
Almila Bağrıaçık, Rauand Taleb, Merve Aksoy, Aram Arami, Tamer Arslan, Mehmet Atesci, Samir Fuchs, Özgür Karadeniz, Christian Kuchenbuch, Jacob Matschenz (viac)Obsahy(1)
Aynur, krásná a energická dcera tureckých přistěhovalců žijících v Německu, je v šestnácti letech proti své vůli provdána za násilnického muže, s nímž otěhotní. Když zjistí, že život není takový, jaký si ho její ortodoxní muslimská rodina představovala, uteče do Berlína, aby začala znovu. Porodí syna, najde si práci a naváže milostný vztah s Němcem, který ji miluje takovou, jaké je. Zdá se, že konečně našla na světě své místo. Ale její rodina, která Aynuriny činy považuje za vážné porušení jejich kodexu cti, jí odmítá dovolit, aby se vydala vlastní cestou. Film je inspirován skutečným příběhem Hatun 'Aynur' Sürücüové, zavražděné ve třiadvaceti letech v Berlíně svým nejmladším bratrem ve jménu ochrany rodinné cti. (Cinemax)
(viac)Videá (1)
Recenzie (40)
Veľmi bolestivý film. Žena v zajatí ortodoxného náboženského fanatizmu a tradícií. Bolo by zlé chápať tento film ako obyčajnú kritiku islamu, to by bolo príliš zjednodušené, ale zároveň je odsúdeniahodné ak žena v tomto tisícročí stále nemá rovnaké práva ako muž, nemôže slobodne žiť a pracovať. Snímok je natočený zvláštnym pútavým spôsobom, kedy vieme, čo sa stane a ako sa to stane a sledujeme cestu k zbytočnej tragédii. ()
"Moji rodiče odešli z Turecka v polovině 70. let a starý svět nechali za sebou." Kdepak, nenechali, vzali si ho s sebou. Hodnotový žebříček si člověk utváří už v rané fázi věku a představa, že běžný imigrant se jen třese na to přijmout evropské hodnoty (které si intelektuální elity stejně vykládají výrazně odlišně od plebsu z ulice), je naprosto mylná. Kulturní návyky jsou něco, co se jen velmi obtížně mění a překonává. Pokud větší množství imigrantů vytvoří diasporu, proces integrace do nové společnosti se ještě více zkomplikuje, protože příslušníci diaspory ztrácí zájem investovat čas a energii pro přizpůsobení se okolí, když můžou žít po svém. Jen malá poznámka: vraždy ze cti nejsou žádnou specialitou islámu a vlastně s náboženstvím ani nesouvisí. Je to jev, který se vyskytuje v konzervativní kmenové a klanové společnosti, která si neprošla fází modernizace, a vyskytuje se i u části asijských a afrických křesťanů, ultraortodoxních židů nebo třeba jezídů. Pokud jde o film samotný, je to slušná práce tíhnoucí částečně k dokumentárnímu pojetí. Představitelka hlavní role je charismatická a svůj part utáhne bez sebemenších problémů. Celkový dojem: 75 %. ()
Snímok možno smelo zaradiť do “shockumentary” žánru. Presne takéto filmy zvierajú žalúdok, pričom s názorom užívateľa, ktorý ho “odporučil”, nemožno inak ako nesúhlasiť. Mix kultúr v kontexte s náboženstvom a kultúrno výchovnými tradíciami, je doslova vraždou skutočných, morálnych hodnôt, a preto mám krásny odkaz pre všetkých dementov čo by sa radi na námestiach beztrestne cicinami šermovali: “Liberáli všech zemí, vyližte si prdel!” A keď sa niečo stane vašej dcére, choďte revať dofetovanému Sulíkovy pred barák, ktorý sa dostal do parlamentu potom, ako sľuboval zlegalizovanie jemných drog. Pokiaľ chcete týmto veciam predísť, spýtajte sa rodín, ktorých dcéra odišla do Nemecka za prácou a tam si chtiac-nechtiac narazila takéhoto parádneho mahagóna, ktorý jej z času na čas takú “vyjebe”, že by ste ju po pózovaní vedľa Rockyho ani nespoznali. ()
Pred necelým polrokom som videl The Stoning of Soraya M. o ukameňovaní ženy falošne obvinenej z cudzoložstva a teraz tureckú obdobu obnovovania rodinne cti. Je mnoho ľudí, ktorí relativizujúc tieto zločiny tvrdia, že sa obmedzujú iba na radikálnych islamistov. Čítal som bonmot o odlíšení islamistov. Radikálny odrezáva nevercovi hlavu a umiernený mu pritom iba drží nohy. Ani tvrdenia o islame ako o zaostalom náboženstve, ktoré tlačí jeho vyznávačov o niekoľko storočí späť nie je úplne korektné, pretože kresťanstvo v rovnakej etape vývoja, v akej je súčasný islam, veselo upaľovalo čarodejnice a šírilo svoje učenie ohňom a mečom. Príbeh Aynur je dobre sfilmovaný, justícia dáva početnej menšine nádej, že onedlho si už aj v Nemecku budú žiť podľa tradícií a svojho výkladu práva. Otázkou ostáva, načo vlastne prišli do Nemecka, keď namiesto prispôsobenia majú ambíciu prispôsobovať domácich. ()
Brilantní rekonstrukce skutečného případu vraždy ze cti 23-leté Hatun Sürücü z roku 2005. Původně jsem chtěl snížit hodnocení, protože ten voiceover celým filmem s prokládanými foto a videa skutečné oběti z toho dělají jakýsi hraný dokument, ale musím dát pět hvězd, protože celá tahle skládačka, kdy každý díl přesně vykresluje co je vražda ze cti, jak funguje taková famílie a všechny mechanismy kultury a okolnosti, které k tomu vedou je asi nejdokonaleji zfilmované, co jsem kdy viděl na toto téma. Není tam ani ň navíc a i při té dokumentárnosti to dokáže perfektně fungovat na poli emocí. I při tom vykreslení postav na malém prostoru v krátkém čase se člověk dokáže vžít do kůže oběti, která v patnácti musela na příkaz rodiny opustit gymnázium a odjet do Turecka vdát se za bratrance, který ji týral, takže odtud utekla zpět do Německa, kde se snažila osamostatnit, což její rodina nerozdýchala. Myslím, že stejným případem je inspirován film Cizinka (2010) se Sibel Kekilli, který má filmovější podobu, ale těžko říct, protože v Německu se vyšetřuje ročně okolo padesáti vražd ze cti ( skutečný stav se odhaduje na dvojnásobek ). ()
Reklama