Odpočívej v pokoji

Při sledování čtvrté série definitivně snižuji hodnocení na tři. První (a snad i druhá) série mezi čtyři a pět, tenkrát mi to připadalo neotřelé, originální, nové a dost mě to bavilo. Ale nejsem sám, kdo si všiml ztráty kvality dalších dílů. Stále je tu patrná snaha o originální nápady a nevšednost, ale... již to tak nějak není ono... (25.10.2006)

Absolutní srdcovka až za hrob. Doslova. Bravurně namíchaný absurdní a přitom tolik reálný koktejl Alana Balla plný černočerného humoru, cynismu, pesimismu i optimismu a především živoucích postav, které si do jedné zamilujete i navzdory jejich mnohých charakterovým vadám (či právě pro ně?). Žádný jiný seriál není tolik a tak trefně o životě jako právě tento a na málokteré audiovizuální dílo tak moc sedí ohrané "že nastavuje zrcadla", díky čemuž to bez problému ustojí i slabší (v kontextu seriálu jako celku; sama o sobě je v zásadě více než obstojná) třetí sérii. Prostě nezapomenutelných pět let ve společnosti rodiny Fisherových. A pokud si jejich osudy poctivě prožijete spolu s nimi (tady o pouhém sledování nemůže být řeč), tak teprve poté opravdu doceníte a plně pochopíte, proč je závěrečná desetiminutovka právem považována za jednu z nejemocionálnějších scén vůbec. (03.08.2004)

3 zlaté glóby † 43 dalších ocenění † 116 nominací † scénář geniálního (a tohle slovo používám jen v souvislosti se třemi osobami - jeho, einsteinovou a mou ;o)) alana balla (mimojiné autora americké krásy) † originální vždy sla(ho)děná scéna v příjemné pohřebním prostředí, o úvodní poetické znělce (či sonetu?) ani nemluvě † mému srdci i dalším vnitřnostem blízký humor, plný sarkasmu a ironie † sex a drogy (pro americkou produkci netradičně v nesamoúčelné podobě) † samé překvapení, překvapení a zase překvapení - což už je samo o sobě překvapení ;o) † zamilováníhodné postavy - všechny od ... hmm, teď jsem chtěla napsat něco ve stylu: "všechny od statečného ... po krásnou ...", jenomže problém je, že scénář je v takovém stádiu dokonalosti, že z pouhých kýčovitých postav udělal skutečné slovy necharakterizovatelné "živé" lidi... amen ††† (28.01.2008)

Postavy tohoto seriálu si prostě nemůžete nezamilovat, všechny jsou svým způsobem praštěné - aby ne, ústřední rodinka provozuje pohřební ústav - hlavně ale všichni působí lidsky. Sdílíte s nimi jejich radosti a trápení, ať už jde o Ruth, která se celý život obětovala pro druhé a teď si chce konečně taky užít, gaye Davida prožívajícího nerovný vztah s poldou Keithem nebo umělkyni Claire, která v životě dost tápe. Navrch je tu smrt, všudypřítomná mrška, která v každém díle hraje svou roli - někdy jen dává práci, jindy zas hrdinům připomíná, co je v životě důležité. Odpočívej v pokoji je seriál par excellence, škoda, že už si pro něj taky přišla zubatá. (14.06.2003)

Every day above ground is a good one. Znáte takové ty seriály, kde se hlavním hrdinům dějí samé prapodivné a neobvyklé věci? Kde se jde z jedné absurdní zápletky do druhé? Tak přesně takový Six Feet Under není. Je to seriál o normálním životě. Skuteční muži a skutečné ženy žijí svoje skutečné životy, které jsou mnohem zajímavější, než všechny vykonstruované zápletky světa. Ovšemže ne pro ně, oni prostě jen chodí do práce, randí, scházejí se a zase rozcházejí, tráví čas s přáteli, prostě žijí. To samo o sobě by samozřejmě nebylo nic zajímavého, ale Alan Ball má neuvěřitelný vypravěčský talent, porozumění pro lidskou duši, a navíc se nebojí řešit témata, od kterých dávají mnozí ruce pryč. Hned dvě z nich jsou stěžejní pro celý seriál. Tím prvním je smrt. Ústřední rodina Fisherových vlastní pohřební ústav, a každý díl se tak alespoň trochu točí kolem nebožáka, který zemře při otvíračce. Jeho (či její) smrt pochopitelně nějak koresponduje s životy hlavních hrdinů a ukazuje, že není smrti bez života, a není pořádného života bez smrti. Tím druhým je potom homosexualita. Téma, které se dá velice snadno nechtěně zlehčit či zesměšnit, je prostřednictvím hlavních hrdinů Davida a Keitha zobrazené na televizní obrazovce snad vůbec nejpřesněji a nejrealističtěji, jak to jen jde. Aby to ale nevypadalo, že Six Feet Under je seriál akorát pro gaye a funebráky (bez ohledu na to, že tyhle témata se týkají ať už více či méně každého z nás), barvité realistické charaktery všech hlavních i vedlejších postav se vás tak jako tak dotknou, protože je zkrátka nemožné, abyste se alespoň v někom z nich neviděli. Můj velice dobrý kamarád I. Kačur prohlásil: "Sledovat ten seriál mě baví víc než žít svůj vlastní život." A já mu to nezazlívám. Sám na tom tak občas jsem. Při prvním sledování to nebylo tak docela patrné, ale při druhém, třetím a dokonce čtvrtém opakování všech třiašedesáti dílů už to nešlo přehlédnout. Jestli je jeden seriál, který je lepší než všechny ostatní, je to právě Six Feet Under. (13.05.2007)