Pohotovosť

Vyniakjúci seriál, technicky zvládnutý na jednotku, psychológia postáv na jednotku, scenár na jednotku. Veľkým plus je to, že tvorcom sa vždy podarilo nájsť kvalitné náhrady za odchádzajúcich hercov. Častokrát ma príjemne zaskočilo do akých problémov sa pustili tvorcovia a ako ich riešili. Či už to bola eutanázia alebo americká zahraničná politika. Zároveň to bolo aj emotívne (hlavne Mark Green s dcérou v dome na pláži) ale nikdy nie presladené. Občas trochu surové ale nie brutálne. Vyvážené ako kvalitná strava. Poteší ma každá repríza tohto seriálu. (19.10.2005)

Doktor Carter je sympaťák, kterého provázíme od jeho lékařských začátků, u loučení Anthonyho Edwardse (dr. Green) s Pohotovostí jsem se regulérně rozbrečela, románek Gerge Clooneyho (Doug Ross) se sestrou Hatawayovou je prostě srdcervoucí, na doktora Kovace (Visnjic) se vážně dobře kouká, no a pak tu máme asi desítku ostatních důležitých postav, které jsou bez výjimky zajímavé a divákovi sympatické. Navíc má Pohotovost švih, humor, skvělý scénář. Když na ni začnete koukat, hrozí, že nebudete moct přestat. (29.09.2006)

Právom najlepší nemocničný seriál. A jeden z najlepších seriálov 90.rokov. Seriálu som v deväťdesiatych rokoch podľahol, zakaždým som čakal na nový diel, čo sa tam bude diať, aký prípady budú doktori riešiť a tiež ma zaujímali ich osudy. Tento seriál ukazuje nielen lekárov ako pracujúce mašiny, ale aj ako ľudí s ich starosťami a tiež je to jeden z tých seriálov, ktorý "vysvetľuje" prečo je napríklad v tomto zamestnaní veľa zväzkov medzi ľuďmi z jedného pracoviska. Sú tu neustále, ich hlavou denne aj mimo práce prebieha stovka otázok o ľuďoch, o ktorých sa starajú a to ich zbližuje. Určite odporúčam. (10.12.2012)

Napínavý a rozhodně nestagnující seriál neustále udržující vaši pozornost. Díky Pohotovosti jsem si k Vánocům přála Velký lékařský slovník, ve kterém jsem pak hledala všechny ty složité názvy, kterými se to tam jen hemží. Z tohoto seriálu tudíž mám své "základní medicínské znalosti", kterými občas "ohromím" mé známé. (23.01.2009)

Jestli ER něčím není, tak sladkobolným seriálkem, který by z diváků ždímal slzy a přesvědčoval psychickým nátlakem, že i ti "chudáci doktoři jsou vlastně jenom lidi". To, že se slzy čas od času dostaví a jsme emocionálně zdrbnutí, je zcela mimo plán. Točeno někdy až polodokumentárním způsobem, kamerou, která při resuscitační akci krouží nad tím vším stále dokola, scénář, který není vycucaný z paty nějakým nedoukem, ale naopak stojí na skutečných diagnozách a reálných procedurách a postupech - to všechno zasazeno do všedního, někdy dost jednostranného, někdy naopak až dobrodružného civilního života doktorů - to je to, co baví. Nemůžu nevzpomenout díl, který mám obzvlášť v oblibě, kdy Ewan McGregor drží jako rukojmí zákazníky krámku československého imigranta (Jana Rubese) a na zdi visí vlajka a fotka Václava Havla - ne snad, že by to bylo jen pro tohle:-)). (07.02.2005)