Tenkrát podruhé
La Belle Époque
La Belle Epoque
La Belle Epoque
La Belle Epoque
Réžia:
Nicolas BedosScenár:
Nicolas BedosKamera:
Nicolas BolducHrajú:
Daniel Auteuil, Guillaume Canet, Doria Tillier, Fanny Ardant, Pierre Arditi, Denis Podalydès, Michaël Cohen, Bertrand Poncet, Bruno Raffaelli (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Akú dobu by ste chceli zažiť, ak by ste mali túto možnosť? Pred touto otázkou stojí Viktor, keď od svojho syna dostane darčekovú poukážku agentúry Time Travelers. Tá dokáže pomocou filmových kulís a hercov zinscenovať akúkoľvek epochu a sprostredkovať svojim klientom stretnutie so slávnymi osobnosťami dejín podľa ich želania. Zatiaľ čo sa chcú iní zákazníci pozrieť na dvor Ludvika XVI, či večerať s Hitlerom, Viktor sa túži vrátiť do nespútaných sedemdesiatych rokov a ešte raz prežiť rande so svojou ženou – obdobie, keď v ňom dokázala vidieť viac ako len nudného páprdu v pruhovanom pyžame. Poučná a zábavná love story rozpráva o tom, čo by sa mohlo stať, keby sme mohli zopakovať tie najkrajšie okamihy. Je to potrebné k tomu, aby sme sa opäť zamilovali? (ASFK)
(viac)Videá (7)
Recenzie (126)
Lˈamour. Cœur. Esprit. V Bedosově Hledání ztraceného času je vše na pravém místě. Scéna, kdy Marianne vyhazuje Victora z domu, je ve svém břitkém cynismu a přijímání údělu naprosto dokonalá. Variace Fincherovy Hry pro ty, co mají rádi nostalgii, ale zároveň ví, že nejdůležitější je TEĎ, protože na počátku všeho je akce.. ()
Dnešní uspěchaná doba není pro každého. Zatímco Marianne odmítá stárnutí, žije naplno a v symbióze s technickým pokrokem, její manžel Victor modernímu světu příliš nerozumí, nenachází v něm smysl ani naplnění. Díky svému synovi ale dostává příležitost se navrátit do minulosti. Nečekejte vesmírné lodě, cestování rychlostí světla do vzdálených dimenzí, ani hvězdné portály. Budou stačit kulisy, precizně instruovaní herci a puntičkářský režisér, který své okolí bude dohánět k šílenství, jen aby zajistil perfektní autenticitu situace a tím i Vaší spokojenost. Už si jen stačí vybrat dobu a určitý moment. Victor si vybírá konkrétní týden ze 70. let, kdy se seznámil se svou životní láskou Marianne. Vrací se do své osobní Belle Époque. Zbytek je potřeba vidět. Herecké výkony vás nemůžou nebavit - Daniel Auteuil coby sympatický, ale otupělý Victor, Fanny Ardant jako živelná a přidrzlá Marianne, Guillaume Canet coby cholerický a pedantský režisér Antoine, a v neposlední řadě Doria Tillier jako talentovaná a půvabná herečka Margot, která ve Victorově Belle Époque ztvárňuje mladičkou Marianne. Tento film oplývá vtipem, ale i příjemnou melancholií, a zároveň dodává i velkou škálu emocí. Nicolas Bedos svým neotřelým a svěžím námětem bez pochyby obohatil svět komedie. ()
Smiala som sa, zamilovala a dokonca sa mi aj slzička do oka vtlačila. Daniel Auteuil je vo svojej úlohe dokonalý a neskutočne sympatický, Guillaume Canet roztomilý a dámy krásne. A ako tak o tom píšem, uvažujem o piatich hviezdach. Možno jednu prihodím, keď La Belle Époque Zažijem znovu Tenkrát podruhé. ()
„KOHO BYSTE CHTĚL PŘEDSTAVOVAT?“ … „SÁM SEBE...“ /// Když máte dojem, že vám okolní svět nerozumí, protože vy nerozumíte jemu, není na škodu vydat se tam, kde je všechno v pořádku - byť by to bylo o padesát let zpátky… Firma na zážitky (lidi nevědí co by roupama a s penězi dělali) a dinosaurus Daniel Auteuil, nostalgicky vzpomínající na setkání s manželkou. Hodně zajímavý… Nejen příběh, ale to prostředí s atmosférou „smutného starého muže“, prolínající se s ukázkami „zázitků“, pokrokovou Fanny Ardant a jejich dialogů, ale také monologů ostatních. Vyklube se z toho romantika pro starší a pokročilý… takže za mě – fajn! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Přemejšlím, kolik by asi tak stálo bejt mladej. Aspoň tři dny. 2.) Hledám nápad k podnikání. 3.) Thx za titule „Grepissimo“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne ()
Galéria (20)
Zaujímavosti (4)
- Celosvětová premiéra proběhla 20. května 2019 na filmovém festivalu v Cannes. (ČSFD)
- Na hippie večírku v roce 1974 je v několika záběrech vidět lahvové pivo Pilsner Urquell. (honza.kuzel)
- Hrdina filmu Victor (Daniel Auteuil) se ocitne zpět v roce 1974. Když se spolu se svou budoucí ženou (Doria Tillier) v roce 1974 ocitnou na hippie večírku a ona tančí na stole, zazní skladba od dua Baccara „Yes sir, I can boogie“. Tato skladba byla však nahraná až v roce 1976, a na desce vyšla dokonce až v roce 1977. (bubun)
„Dobré časy” sú už nenávratne preč, teda minimálne, čo sa Victora Drumonda týka. Tento starší, prešedivený pánko má už dobre po šesťdesiatke, k tomu je asi pod papučou manželky Marianne, ktorá ho dokonca ešte i z bytu vyhodila, skrátka absolútne im to neklape, a tak vlastne, čo teraz so životom ? Ďalší bonus sa skrýva pod podvádzaním z jej strany, čiže rovno môže ísť skočiť pod TGV, čiže smrť bude strašne rýchla a bezbolestná, či snáď nakoniec vôbec nie... ? Nedovolím si ho považovať za šialeného samovraha, pretože má jednak veľmi veľký talent na kreslenie, ktoré čochvíľa i zúžitkuje, ale trochu netradične, a predsa zaujímavo. Totiž, jestvuje agentúra: „Cestovanie v čase” , ktorá sa priam špecializuje na sprostredkovania "historických večierkov" , doslova na vlastnej koži. Dokážu naprosto realisticky navodiť danú dobu, na akú si snobská myseľ čo by len pomyslí a priplatí si, trebárs povečerať so samotným Adolfom Hitlerom, ak chcete, t. j. v rôznych ateliéroch, či zapožičaných interiéroch, vám typickým, filmovým spôsobom zinscenujú výpravu, kostýmy a samých hercov, či aj komparzistov, bez ktorých by sa to sotva zaobišlo, keď na všetko tiež dohliada bystré oko režiséra zo zvukového štúdia, je to taký mix divadelného javiska a skrytých kamier. Je to väčšinou statická scéna, ktorá je ale dopredu poriadne pripravená a nacvičená, viď poznámky vyššie. Jednoducho celá ožíva. Ok, je načase konečne prejsť ku Victorovi. Áno, aj on si objedná služby tejto dejepisnej agentúry, ale dokážete uhádnuť, kam sa chce ísť pozrieť... ? Menšia pauza... V poriadku, prezradím vám to, lebo nemám ani na výber: Viktor sa rázne rozhodne, že si chce opäť pripomenúť staré, « dobré časy » , keď prvýkrát stretol Marianne, čo bolo 16. mája 1974, čiže presúvame sa do retro obdobia. Už som spomínal, že je vynikajúci kreslič, a tak tým pádom kreslí samé » storyboardy « , ktoré putujú rovno do réžie k režisérovi Antoineovi, ktorý obsadí hlavnú herečku Margot. Na základe toho je úplne každá sekvencia maximálne hodnoverná, každý presne vie, čo má v daný moment urobiť a povedať. Ale čo v takom prípade, ak sa Victor nebodaj zamiluje do herečky, ktorá "stelesňuje" jeho budúcu ženu za mladých liet ? Vykľučkuje z tejto trápnej situácie, pokiaľ sa ešte vôbec dá ? Existuje možnosť návratu do normálu ? / Francúzi sa snažia byť strašne cool, čiže si často vypomáhajú šťavnato-okysličeným, pôvodným, Bedosovým scenárom bez servítky, áno, je ostrý, ako žiletky Astra Platinum ! Taktiež sa trochu vnucujú anglickými pesničkami, čo bolo miestami už otravné. No na druhej strane - vychválim šikovnú výpravu Stéphane Rozenbaum, ocenenú prestížnym Césarom, ktorá je neuveriteľne nápaditá, interesantná a rozmanitá + kostýmy a masky. Hereckí veteráni Daniel Auteuil a Fanny Ardant, sú univerzálni, najmä Danči má o niečo viac priestoru, než kolegyňa, že i ona je na málo hereckej ploche naozaj omračujúca. (Ne)vkusne ich dopĺňajú Guillaume Canet a Doria Tillier. Film mi nesadol tak, ako som sprvoti (naivne) dúfal, možno som tiež staromódny, ale nejako som sa nemohol stotožniť s postavami a s celkovou štruktúrou, inak celkom obstojného filmu. () (menej) (viac)