Randall a Hopkirk

Předsudek, že v lehkém žánru jsou humor a odlehčenost s nápaditostí nezvanými hosty, je opravdu jen předsudkem. Aby to mohlo platit, znamená to zvládnout určitě řemeslo, nevyhýbat se přemýšlení a nebát se původních nápadů. Také co nejméně opisovat. Tohle všechno má Randall a Hopkirk v náležité míře a pak ještě cosi navíc. Vtip, humor, nadhled, sebeironii, i poněkud potutelnou úsměvnost. To, co dnes zejména v lehčích žánrech chybí až fatálně. (26.07.2008)

Jako teeneager jsem tento seriál hltal a vždy se těšil na další díl. A docela přesně si vzpomínám, že jsme jím i ve škole téměř všichni co byli kolem mého věku žili. Zajímavé - teď, když se na něj dívám znovu si v paměti vybavuji i tehdejší mé pocity z některých částí a momentů které se časem zasuly kamsi do pozadí. Velmi pochybuji, že tento seriál může plnně ocenit nynější mladší populace. Každá generace má své vlastní sny a tužby a tím pádem i vlastní hrdiny. Pro mne tedy kultovní záležitost. (20.08.2011)

Když jsem to viděla jako dítě, byla jsem u vytržení. Po letech už mi tak úžasný nepřipadal, ale s ohledem na dobu vzniku díla, nespornou řemeslnou kvalitu, smyslupný scénář a laskavý humor musím říci pořád dost dobré. Jsem zvědavá na novou verzi, zda se ze ctí vyrovná s tak vysoko nastavenou laťkou. Za mne 80%. (17.02.2016)

V dobách raného mládí jsem byl tímhle dílem fascinován a uchvácen. Bolševik ho sice koupil a pustil (dokonce dvakrát, byť ne všechny díly a navíc černobíle - barevná verze na DVD byla překvapující), ale pak se po něm slehla zem a domácí obrazovku zahltila veledíla (mnohými dodnes tak horoucně milovaná) od Majora Zemana až po Nemocnici na kraji města. Po roce 89 se tenhle Randall a Hopkirk objevili zase na na Primě a já s obavami očekával, jak se mi to bude líbit po těch letech. A líbilo! Stejně jako filmy ještě starší to má půvab, vtip, lehkost a také pravidla hry (což moderní seriály - zejména remaky postrádají) a jistou logiku, danou námětem i charakterem postav. Navíc se z toho stalo skutečně stylové retro - kdybych měl někomu předvést, jak vypadal svět v přelomu 70. a 80. let (oblečení, auty, ulice, hospody, ale i předměty denní potřeby), pustil bych mu pár dílů tohoto seriálu. Chápu, že ten, kdo tenhle seriál viděl až v současné době tak nadšený nebude, ale možná bude více těch, kteří mu na chuť přijdou, než těch, kteří nad ním mávnou rukou. No a na závěr nemohou než konstatovat, že jeho remake ze samého konce tisíciletí je právě tím nejlepším oceněním toho původního - originálu. Jedná se totiž podle mého názoru o snad nejhorší anglický seriál, na který jsem kdy koukal ( a nedokoukal). A to, že v seriálu ze sedmdesátých let jsou triky leckdy ne zcela dotažené a Hopkirk má stín nebo se pod ním prohne sedačka, když se posadí, nehraje vůbec, ale vůbec roli. No a ještě nezbývá dodat, že Anette Andre pro mně patří dodnes k tomu nejhezčímu, co se na plátně nebo na obrazovce v sedmdesátých letech objevilo. (10.01.2011)

Retro kousek, jehož největší slabinou jsou naivní dětské scénáře a stále se opakující zápletky, zkusil jsem i původní znění, ale bez dabingu tenhle seriál ztrácí smysl.. V roce 2021  se ČT odhodlala k nevídanému kroku a díly k nímž chyběl původní dabing po padesáti letech dodabovala. Jiří Dvořák nadaboval Mika Pratta (Randall), Martin Písařík - Kennetha Copa (Hopkirk), Lucie Vondráčková - Annettu Andre (Jeannie), (05.11.2014)