Réžia:
Hector BabencoKamera:
Walter CarvalhoHrajú:
Luiz Carlos Vasconcelos, Milton Gonçalves, Rodrigo Santoro, Lázaro Ramos, Rita Cadillac, Gero Camilo, Caio Blat, Wagner Moura, Enrique Díaz, Dráuzio Varella (viac)Obsahy(1)
Doktor Drauzia Varella bol povolaný do najväčšej väznice v Brazílii - Carandiru, aby zahájil prevenciu a liečbu postihnutých vírusom HIV. Dostal sa do prostredia jednej z najdrsnejších väzníc na svete, kde bol priamo konfrontovaný s absolútne neľudským zaobchádzaním s väzňami. Stovky väzňov žili v hrozných podmienkach. V roku 1992 vo väznici Carandiru vypukla séria nepokojov, ktoré prerástli do vzbury, pri ktorom prišlo o život 111 väzňov. Film je inšpirovaný skutočnými udalosťami, ktoré opísal doktor Drauzia Varela vo svojej knihe Carandiru Station. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (162)
Paleta pribehu veznu zijicich v preplnene veznici,kolobeh drog a sexu ,hromady nakazenych homosexualu ,nebot AIDS je to nejlepsi co muze vezne potkat!Vezni cti svuj rad a porusovani pravidel je prisne trestano!Do teto veznice prichazi doktor s osvetou,ktery ovsem diky svemu neustalemu usmevu vypada,jakoby sam na necem jel.....!:) Samotna vzpoura probehne ke konci velmi rychle,ale o tu tak v cele filmu ani moc nejde. ()
Film je zaujímavý asi hlavne kvôli dobrým hercom, väčšina mala niečo do seba.Obsah filmu od distributora je tak trochu zavádzajúci.Príbeh filmu sa vetví na príbehy zločincov, ktorí opisujú ako sa dostali do väzenia.Nijako extremne napínave, len taká pohoda medzi čítaním knihy.Dej spestruje len kontrola väzňov, či nemajú HIV, svadba dvoch buzerantov, návšteva väzňov a ešte pár maličkostí...chýba tu hlavná postava a dej okolo nej.Tento film by sa mal brať asi ako zbierka poviedok s nedotiahnutým dejom so záverečným vyvrcholením zásahovej jednotky. ()
Překvapilo mě, jak se v těch příšerných podmínkách vězňové adaptují a docela pohotově přistoupí na svoje role, berou věci tak, jak jsou, sami se mezi sebou "vytřídí", courají si volně po chodbách, zdobí si cely obrázky a kanýry, a víceméně si vládnou sami...... než se ta "pohoda" zvrtne. Styl režie mi připadal téměř dokumentární a přesto , že každý vězeň měl svůj příběh, chyběl mi mezi všemi ten jeden nosný. ()
Stát ve státě s vlastními pravidly. Film je silnou výpovědí o tom, co se v roce 1992 ve věznici stalo. Mohlo to být takhle, ale i nemuselo. Policie, Bůh a vězni vědí, co se skutečně odehrálo. Zemřelo 111 vězňů. V řadách policistů žádné ztráty nebyly. Měla jsem z toho dojem, že policie si tam šla vyloženě zastřílet. No co, vystřílíme pár aidsáků. Ty přece nikomu chybět nebudou. Věznice Carandiru byla v roce 2002 srovnána se zemí. Nebýt filmu, tak ani nevím, že se někde ve světě stalo něco podobného. Film je sice trošku delší, ale v tomto případě to bylo dobře. Režisér nám alespoň vylíčí celou situaci a co jí předcházelo. Odkryje nám jednotlivé příběhy vězňů a jejich osudy. ()
Víc než vzpoura to bylo spíš o životě v brazilském vězení, plném AIDS, drog, transvestitů, zabíjení a násilí. Mezi herci se najdou sem tam i známé tváře. Trošku jednostranně se to přiklánělo k tomu, že ti vězni jsou vlastně fajn chlapi a chudáčci a z policajtů potlačujících vzpouru pak udělali svině. V závěru nám pak sdělí, že to vycházelo pouze z vyprávění vězňů, takže asi proto. Jinak plakát k filmu mi připomněl videoklip od De Staat - Witch Doctor. Vlastně to nebyl špatnej film, ale na můj vkus tam bylo až moc transek a buzíků. ()
Galéria (14)
Fotka © Columbia TriStar Films
Reklama