Delhi Crime

Inspektorka Soňa Čonkova její tým CSI Chánov pátrají po vítězích indické ligy v tamějším nejpopulárnějším národním sportu – hromadném znásilňování. Musím říct, že sledovat jejich divné čurákování v hnusné, zasmogované a cigoši se středověkou mentalitou přelidněné skládce jménem Dillí je vskutku děsivá záležitost a nutí to jednoho až k drobnému přehodnocení situace, protože zjevně na světě existují ještě i o trošililinku horší a depresivnější svraby k žití než Česká Agrofertilní s.r.o. včele s bezskrupulózní hrabivou kundou - agentem Burešem. Ale nejásejme předčasně. Pokud ta většina dosud mlčících přizdisráčů záhy nedá najevo nelibost a podřídí se anarchokapitalistickému diktátu pseudomorálky zmrdů z globalizačních korporátů, stavějících se pomalu ale jistě nad stát a jeho zákony, jsme ve středověkém Pandžábu natoTata. Prostě lehce manipulovatelné stádo unifikovaných spotřebitelů a laciných výrobních prostředků, pasené hrstkou privilegovaných zkurvysynů, majících k dispozici tolik kusů dobytka, že je jim úplně u prdele, v jakých podmínkách a v jakém bezpečí ta hovada živoří. Hlavně že pokojně přežvykují a na požádání tupě táhnou povozy s plánovanými zisky. Perverzně zajímavý, přiměřeně zábavný a kulturně kroutihlavý spektákl a mrazivé memento, kam až na stromy se může i relativní civilizace klidně vrátit, když nechá živelně rozrůstat Luník IX a nadnárodní nenažrance a levicové smažky budovat nové světopořádky. (23.07.2020)

Brutálně přeemancipovaná, sqostně morálně ukotvená a za všech okolností správňácká šefynspektorka DylinPyDy more, Chandža Farzekašova, je zpět a s ní i celý tým CSI Chánov ve složení - počytačovy experd na wyndous 3.11 Mohinder Stojka, specyjalysta na dochucovani kontumovanych psu Dezider Žiga, odborňyk na fackovani podezřelych Kar Mižigar a v neposledňy řadě ťyskova mlufka a pověřenkyně pro pohlavňy styk s veřejnosti Mindža Hangurbadžova, aby tentokrát společně zabránili hustému kladivářskému týmu Khalesy Ščukove otevřít si kosmetický salón na sanaci stokilových cigánských matrón. A já musím s potěšením konstatovat, že i návrat do svrabu se dost povedl, dokonce i možná více než první řada o nejoblíbenějším indickém kolektivním sportu – hromadném znásilňování. To 14. století je opět vskutku děsivé, celý hrdinný vyšetřovací tym more má opravdu co dělat, aby ze své hypermoderní centrály, plesnivé garáže uprostřed Luníku, a s hypermoderním vybavením, jako například bezdotykové hloupé telefony XOLO 3210 nebo ředitelské vozy rychlého zásahu – přeplňované dvoutakty TATA 911, zajistil klidný a bezpečný spánek rozkokošných obyvatel města Novy Dylin. Navíc bylo rozhodně úsměvné sledovat to tolik roztomilé pokrytectví duhové neomarxistické televize, pro kterou je zjevně konzervativní miliardový trh přednější než urputné bolševické mentorování jako u západního stáda, a tak ty čmoudy zatím neprobouzí a nezakládá tam buňky ROH, nenasadila jim tam jediného buzeranta nebo tranzistora, o negra nezavadíš, a omezila se pouze na jemně výchovné konstatování, že ani rasističtí cigoši by neměli házet všechny cigoše do jednoho pytle, bo jednorožcy přece eksystujy, a že presumpčně vinní podezřelí a ženy by se měli mlátit pouze s přivřenýma očima a za zavřenými dveřmi. Čili mrazivý a přeqapivě zábavný seroš, u kterého kupodivu neztratíte vkus, pohlavní integritu ani kulturní svébytnost. (03.09.2022)