Tam, kde je tráva zelenšia

Okouzlující film o pozici žen v americké společnosti a hledání kořenů. "Greener Grass" je sympatický úlet o jedné ne úplně dokonalé ženušce z předměstí tak dokonalého, že se tu nikdo nepozastavuje nad jeho vyšinutostí. Jako třeba že někdo vychovává fotbalovou mičudu jako kojence nebo dává dětem jíst přesnídávku předžvýkanou opravdovými matkami, protože stroje jsou nehumánní. Přes sérii stupňujících se vtipných mega bizárů hrdinka zarputile odolává tomu, aby nevybočovala, což vede k řadě ještě vyšinutějších a absurdních scén. Stylem humoru se to blíží bijákům Quentina Dupieuxe střižených estetikou SNL, přičemž se tu tymolinový svět padesátkových předměstí potkává s Lynchem udušeným cukrovou vatou decentně pochcanou od Johna Waterse. (29.12.2019)

"Tyhle dvě zřejmě nerozlučné ženské se asi dlouho hledaly, než se našly," říká Jitka Cardová. A nebo si také padly hned do oka. Těžko říct, stejně tak, zda se film blíží spíš Buňuelově sociální surrealitě nebo těžké kritice soudobé společnosti. Dále se (jen krátce) budu věnovat druhé otázce vedoucí ke změně paradigmatu charakterizovaného následujícími "wittgensteinovkami": 1. Tráva je zelenější. 2. Jako rodič dítěte je jistá pouze matka, proto ho může dát komu chce. 2.1. Dítě-pes vyniká mnohdy nad dítě-člověk čilostí a hravostí, proto je ho možno upřednostnit. 2.2. S kým souložíš, toho porodíš, 2.3. Sňatek a rozvod jsou pouhé konvence, kdo zapomíná na ženění a rozvádění, jeho třeba na to upozornit, 3. Kdo se pořád omlouvá, může při stříhání vlasů vykrvácet. - A tak dále a tak dál. Naplnit rozsah Tractatu Logico-Philosophicu je hravě snadné; samozřejmě pro toho, kdo si chce hrát: A hrát si na "Greener Grass" je povznášející. (01.12.2020)

Jocelyn DeBoer a Dawn Luebbe pri tvorbe tohto filmu určite neboli čistí, tipujem to minimálne na LSD! Akože sorry, ale takú debilinu som už fakt dlho nevidel. Fakt nechápem, čo sa na tomto môže niekomu páčiť. A to sa mi bizarnosti á la Yorgos Lanthimos zvyknú dokonca páčiť. Ale toto bolo čisté nezmyselné a absurdné psycho, na ktorom sa snáď nedá nájsť nič pozitívneho, ani vtipného, proste nič! Odpad... (27.11.2020)

Tam kde je tráva zelenšia, si do nej pekne ľahnite, a sledovaniu tejto chujoviny sa zďaleka vyhnite. Pastelové farby, pastelové problémy. Skutočne som sa prehýbal od smiechu pri lakonickom rozvode bez dôvodu, okamžitej adopcii dieťaťa, krvi stekajúcej z vlasov pri česaní, či pri koalícii malomeštiakov, spojených strojčekmi na, do budúcna dozaista dokonalé, zuby. Už dávno som nevidel nič tak otravné, a napriek fixátorom krivých zubov, aj bezzubé. (02.01.2021)

Jocelyn DeBoer a Dawn Luebbe zobrazily pastelově barevný svět, v němž ústřední postavy jednají jako znalostmi netknutí humanoidi, kteří byli vrženi do moderního světa s instrukcemi: „Tak a teď se chovejte jako lidé a žijte si svůj americký sen!" Neskutečný bizár. Satirická olympiáda v předhánění o to, kdo má zelenější trávu, čistší vodu v bazénu, rovnější zuby a roztomilejší děti. Je to hodně vtipné a neustále dost „WTF“, nicméně působí to spíše jako sled náhodných epizodek, v nichž se může stát prostě cokoliv. Nějaká ústřední zápletka chybí, stejně jako razantnější ironické zakončení, nicméně u tohoto snímku si rád dám časem druhou projekci a možná se mi to v hlavě líp rozleží. [Sitges 2019] (26.10.2019)