Vlastníci

To nejlepší z našich lůzru a hnojů! Fantasticky napsaná a ještě lépe zahraná koncentrovaná kvintesence zmrdstí, maloměšťáctví, debility, přizdisráčství, vychcanosti, bonzáctví, afektovaného pičizmu a lopatistického egoismu pod jednou hnijící střechou. Absurdní karikatura? Ani hovno. Libovolný náhodný dvanáctičlenný výtěr z populace bude obsahovat nadpoloviční většinu těhle hovad. Už jen při pohledu sem je zřejmé, kolik těch pičusů nevydýchalo pohled do zrcadla, nebo nepochopilo, na co se vlastně vůbec dívají. Komedie? Ani hovno 2. Mrazivá tragédie, jejíž transpozice do makro roviny rovná se Babitch. Na naše poměry nebývalý sarkastický skvost, který oproti většinovým kinoprodukcím alá TV Hovna a Prima Hnooj vypadá jako Chamonix vedle Špindlu nebo chcete-li jako luxusní belgická čokoláda vedle úplavičného průjmu. Za tohle zasloužíš pořádně zcákat záda, Jirko. Bravo. (28.03.2020)

Do kina bych na to nikdy nešel a původně jsem to ani vidět nechtěl, protože mi bylo hodně protivné obsazení většiny rolí, jakož i skutečnost, že jednu dobu před tím filmem nešlo nikam utéct. Zvědavost nakonec zvítězila a místy mi to přišlo docela vtipné, ale že bych z toho byl nějak odvařenej, to fakt ne. Myslím, že dobře chápu, co chce ten film říct, ale osobně mě neoslovuje ani to sdělení, ani způsob, jakým je to v tom filmu podáno - přišlo mi to přehnané a nevěrohodné (v divadle ta nadsázka asi mohla fungovat víc - jen tipuji, na představení jsem nebyl, podobně jako jsem nikdy neabsolvoval podobnou schůzi - díkybohu, chce se dodat po zhlédnutí tohoto filmu). Když tak nad tím filmem přemýšlím, přijde mi, že nejvíc mi na něm asi vadí ta rovina podobenství, které mi připomíná, v jakých sračkách tu žijeme a s jakými kretény musíme vycházet, což se běžně snažím spíše vytěsňovat - a Vlastníci si z toho dělají srandu, zatímco já preferuji drama - když už depresivní konec, tak pořádně! (22.03.2020)

JÁ BYCH BYL NEJRADŠI, KDYBYCH SEM NEMUSEL UŽ NIKDY CHODIT. Jiří Havelka zazářil v seriálu Až po uši, přišlo pár reklam a několik filmů, zjistil jsem, jak velký divadelní talent to je a i jeho moderátorské aktivity se mi líbí (Magnesia Litera, Ceny české filmové kritiky). Už dávno mě napadlo, že by mohl natočit komedii, u které režisér i divák přemýšlí. Právě proto mě dvojnásob štve, že mě ten film tak minul. Mám s ním stejný problém, jako se seriálem Mindhunter - je mi naprosto jasné, co co tvůrcům šlo, ale zasáhnout mě se jim nepodařilo. Pravda, byl jsem překvapen, jak rychle mizí komedie a stává se z toho regulérní drama lidí, kteří když se dohodnout nechtějí, tak se zkrátka nedohodnou, ať k tomu mají jakýkoli důvod. Ani to, či hořký konec mé hodnocení nezdvihl výše. A dost mě iritovala ta přílišná repetitivnost (Malý, Melíšková). Stříhat, krátit! Příště budu snad spokojenější, pane Jiří. (02.12.2019)

"Vlastníci jsou debutem zkušeného tvůrce, divadelní hrou podanou velmi filmovými prostředky, burácející komedií se strukturou klasické tragédie a s drtivou katarzí. Z těchhle (téměř) oxymóronů vyrůstá snímek Jiřího Havelky, pevně spojeného s divadelním uskupením Vosto5, jako monolit – děsivě trefný kolektivní portrét lidí vzpírajících se nutnosti dojít ke vzájemné shodě." Tentokrát máme všichni štěstí. Já vás - kdo jste to snad ještě neviděli - můžu poslat na Vlastníky, aniž bych to provázela hutným, překombinovaným textem, který jsem nemusela půlku noci potit a vy půl dne luštit - hodila jsem ho rozepsaný do koše. Vojtěch Rynda totiž napsal klidnou, soustředěnou recenzi, kterou bych téměř slovo od slova byla chtěla napsat já - jenže já bych se to samé pokusila říct na polovině formátu a v každé větě všechno najednou, kdežto on je ke čtenářům galantní a dal si tu práci, že všechny důležité postřehy poskládal a rozvinul v po sobě jdoucích čtivých a spolehlivě výmluvných odstavcích. Odemykám tu na své náklady v odkazu níže placený článek z Deníku N, celou Ryndovu recenzi, a Vy čtěte, šiřte - a kdo jste nebyli, jděte se na to modelové drama předvádějící v akci tristní konsensuální potenciál jedné namátkové české občanské buňky, z jakých se dnes bohužel většinově stále ještě skládá naše společenská základna, podívat. *~ https://denikn.cz/241647/filmova-prvotina-jiriho-havelky-vlastnici-je-panoptikem-v-akvariu-kde-dochazi-vzduch/?cst=c23fde70d8ffb6ee25a87af65ba7908b88452e8b (04.12.2019)

Vlastníci jsou fakt skvělým mixem dramatu a komedie. Občas je to střelená komedie plná hlášek, občas až mrazivé drama plné různých figurek, které můžete znát i ze svého prostředí. Osobně mě kromě padoucha Lábuse dost fascinovali dvojčata byznysmeni, z nichž jeden se vypracoval v Rusku a jeden v USA, a na každém to očividně něco zanechalo. Prakticky celý film se odehrává na schůzi vlastníků... A představa, že bych tam mezi nimi byl, je pro mě dost depresivní a k vzteku. Já bych tam nevydržel sedět ani 15 minut. Ve filmu se jinak sice najde i pár slabších vtipů, ale humorem je ten film tak natřískaný, že to nevadí. Velká sranda i velké drama. Super. (8/10) (14.02.2020)