Hotel pro cizince

70% Těžký úlet. Těžká stylizace, v dialozích, které občas nedávají moc smysl, občas inspirace němým filmem - ať už umělé zrychlování, nebo vnitřní monolog hlavní postavy pomocí mezititulků (nebo to byly ty kusé zápisy v deníku, které byly zmíněny v úvodu? Ani jednou jsme ho neviděli, že by si deník psal), dvojznačné průpovídky často se sexuálním podtextem ("Získat ženinu duši, to je umění, získat tělo, to je nic." - "Když já nevím, jestli ji má." - "Každá ji má."), navíc tu hrají hned dva režiséři (Schorm a Menzel) a... už bych to souvětí mohl ukončit, že? Mášovy filmy na mé komentáře působí dosti neblaze:) (02.08.2009)

Jelikož je to lidská mysl, co identifikuje postavy, probouzí příběh a rozvíjí ho v logických zvratech a uděluje i mění řád a pravidla rámce příběhu, je to také zase jen lidská mysl, co takovou tvůrčí orientovanost ve svém světě nezvládá a ztrácí se v nesmyslnosti. *** Je-li taková filmem ukazovaná postava ztracena v porozumění sobě a světu, který se kolem ní záhadně a obtížně utváří, pak sledujeme ono kafkovské mystérium jedince zmítajícího se v nepodvolující se, nenahrávající skutečnosti, bez ohledu na vlastní jednání čelícího nepřátelské cizosti, napořád vystaveného zdánlivě mystickým a tajuplným, přitom však pouze smyslem nenaplněným upřeným pohledům druhých, náhodně i adresně (jak totiž obé od sebe rozeznat) vyslechnutým průpovídkám i pozorovaným scénám... Všechno se přitom jeví jakožto osudové, klíčové, vyčerpává postavu tím, jak každé jednotlivosti musí věnovat maximální pozornost, aniž by jí některá konečně přinesla vysvětlení a úlevu. *** V takto nastaveném módu pak ovšem nezáleží na tom, jak hluboce propastných odtažitostí, jak velmi odcizených obrazů, jak naprosto nepochopitelných jevů jsme svědky, neboť nesrozumitelno se nedá prohlubovat ani stupňovat, zmatek a chaos, je-li zmatkem a chaosem, nelze zesilovat ani rozvíjet, není možné sledovat jeho vývoj a proměny, žádný logický spád děje... Není čemu rozumět. Absurdita může jen více či méně překvapovat, avšak neztotožnitelná se vtipem a bez point a závěrů se prvoplánově lacinými efekty brzy vyčerpá a začne unavovat a nudit. V oparu jedovaté manýry, na níž závisí život hlavní postavy, následuje stejně absurdní a nic neznamenající smrt, a trvá-li film dvě hodiny, končí zároveň těžkou otravou diváka. Totiž: Kafku jsme už četli a nic nového se na tomto poli, jež je nutně bez vývoje a na němž se pouze střídají nové a nové obrazy, nedá nabídnout. O to intenzivněji takové prostorné pole ovšem přitahuje a svádí tvůrce, kteří nevědí, co přesnějšího říct, protože s konkrétností si člověk může zadat a natlouct, ale generovat tajemnou nahodilost lze donekonečna a pro široké publikum bude člověk pořád vypadat jako dotýkač vyšších pravd a nepochopený filosof a umělec. *** ""Prosím vás, co je to za pořádek, spát se svou vlastní sestrou. A možná že to ani není jeho sestra!"" (25.07.2014)

Z nějakého neznámého důvodu jsem tomu chtěla dát šanci, ale podcenila jsem kulminaci generace Činoherního klubu, Ester Krumbachové a interpelace poslance Prušince. Josef Somr zpětně hodnotí více jako magorii než fantas, Táňa Fischerová to přehnala během natáčení se zmrzlinovými poháry a kameraman Ivan Šlapeta si rád zavzpomínal na Tondu. A co ten teplej Libíček? Za toto všechno ani tu trochu něhy. (05.12.2012)

Netvrdím, že Kafkovi rozumím. Často mě osloví velmi silně, ale někdy, zejména u jeho kratších próz, nechápu vůbec nic. V případě této Mášovy napodobeniny se ale, doufám, orientuji vcelku bezpečně. Kostýmní zkouška dopadla dobře, některé dialogy jsou náležitě absurdní, charaktery jsou možná spíš z Dostojevského Běsů (jaloví intelektuálové, drzí nýmandi). Co chybí, je silná společenská a charakterová analýza, kvůli které stojí za to se Kafkou (a Dostojevským) prokousávat. Máša si zaslouží uznání za snahu, ale přiblížit se takovým velikánům, to od něj bylo příliš příliš troufalé. A beznadějné. (31.01.2011)

Velice zvláštní osazenstvo hotelu, zde prožívá den za dnem. Jak personál, tak i hosté jsou skutečně prazvláštní. Groteskní pojetí filmu a absurdní situace, které se zde odehrávají mají v sobě jasnou nadsázku a jedinečný humor. Snaha o upřímnou lásku proti bohémskému životu. Je to experiment každým coulem, rozhodně film, pro náročnějšího diváka s nelehkými dialogy. Ovšem velká skupina kvalitních herců sledování zpestřuje. (25.09.2012)